V pozadí konaného referenda je občanská společnost Koalice za rodinu, které se v loňském roce podařilo nasbírat 3 miliony podpisů za ústavní definici manželství jako svazku mezi „mužem a ženou“ namísto jeho stávající definice jako svazku mezi „manžely“. Nová ústavní definice by pak nepřipouštěla jakoukoli jinou definici manželství a tím pádem by bylo prakticky nemožné je legalizovat, i kdyby se v budoucnu změnilo společenské a politické klima.
Rumunskou ústavu lze podle zákonů měnit buď po souhlasu prezidenta, vlády a minimálně čtvrtiny všech zákonodárců nebo nejméně 500 tisíc volebně-schopných občanů. Jakýkoli návrh na změnu ústavy přijatý v referendu je pak pro parlament závazný a ten mu musí vyhovět.
V pozadí celé akce stojí obavy z možné budoucí legalizace stejnopohlavního manželství, protože v Rumunsku, ač se jedná o sociálně-konzervativní východoevropskou zemi s vysokým vlivem Pravoslavné církve, existují politici, kteří jsou ve vztahu k definici manželství poměrně liberální. Jedním z nich je centristický prezident Klaus Iohannis, etnický Němec, který řekl, že vzhledem ke své příslušnosti k náboženské menšině, podporuje toleranci a otevřenost ke všem odlišnostem, a že odmítá jakýkoli náboženský fanatismus. V Rumunsku také dlouho běží kampaň za legalizaci registrovaného partnerství, ale všechny návrhy byly doposud v parlamentu zamítnuty.
Iniciativa naráží na odpor lidskoprávních skupin
Rumunský parlament byl několikrát vyzýván ze strany lidskoprávních skupin k odmítnutí navržené ústavní změny. Z jejich strany mu bylo několikrát vyhrožováno stížností u orgánů Evropské unie pro porušování občanských práv a svobod. Jejich šance jsou však mizivé vzhledem k tomu, že referendum podobného typu proběhlo i v jiných členských zemích – v r. 2013 v Chorvatsku nebo v r. 2015 na Slovensku, kde se setkalo s neúspěchem kvůli nízké účasti.
Občanská aktivita Koalice za rodinu je však kritizována i z důvodu jejich snah o restriktivní potratovou a rozvodovou politiku a snah o diskriminaci neúplných rodin a nemanželských dětí.
V červnu 2016 podpořil návrh změny ústavy i rumunský ústavní soud.
Pokud se většina oprávněných voličů vysloví pro navrženou změnu ústavy, což je vzhledem k tamním společenským poměrům a zmiňovanému vlivu Rumunské pravoslavné církve velmi pravděpodobné, pak se Rumunsko zařadí mezi evropské země, které mají v ústavě zakázané stejnopohlavní sňatky. První z nich se stalo v r. 1991 sousední Bulharsko. Dalšími jsou Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko.
Ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy však nebrání případné legalizaci registrovaného partnerství, které může dávat homosexuálním párům stejná práva a povinnosti jako má manželství. Příkladem jsou Maďarsko a Chorvatsko, kde sice platí ústavní zákaz stejnopohlavních sňatků, ale zároveň tam páry stejného pohlaví můžou uzavřít registrované partnerství.
(Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
