Vzpomeňme TGM, dr. Beneše, V. Havla i končícího prezidenta V. Klause. S větší či menší intenzitou do zahraniční politiky, jejího obsahu a výkonu vstupovali, byli s vládou v harmonii nebo konfliktu. Oba kandidáti jsou silné osobnosti, kteří mají své pevně vybudované názory a zkušenosti.
Za každého hovoří především činy, nikoli jen slova, byť i ta mají velkou sílu. Nechci se zde detailně vracet k diskusi o Dekretech prezidenta republiky, tzv. Benešovým dekretům. Každý český politik i diplomat by měl v této citlivé věci používat jasné, přesné a ustálené formulace. Chybná, nepřesná, zpochybňující vyjádření pak mají své domácí, ale i zahraniční negativní konsekvence, ohrožující základy naší poválečné státnosti.
S vládou Miloše Zemana je spojeno nastartování či dovršení všech procesů, které pomohly ČR se dostat mezi standardní moderní evropské země. Česká republika si za jeho vlády získala mezinárodní respekt i proto, že byla schopna jasně artikulovat a obhajovat jasné národní zájmy, měla jasný tah na euroatlantickou integraci a přesto byla schopna rozvíjet vzájemně výhodné vztahy s dalšími globálními hráči.
Pokud jde o evropskou politiku, je třeba připomenout, že díky stabilitě a homogenitě vlády Miloše Zemana bylo možné, aby přístupové rozhovory o vstupu do Evropské unie a transformace českého práva i celé České republiky dosáhly stupně, který umožnil v roce 2004 bezproblémový vstup. Díky koncentraci na toto téma, Česká republika nikdy nevypadla z různých scénářů rozšíření. Proevropská politika, s jasným, byť i kritickým obsahem je to, co od prezidenta čekáme. A Miloš Zeman se nikdy netajil svým kritickým postojem některým aspektům současného vývoje EU ani svým eurofederalismem. Bohužel pravicové vlády od roku 2006 nás dostaly na okraj evropské integrace svými negativistickými postoji často kopírujícími Spojené království. Za vlády Miloše Zemana byly dokončeny přípravy na vstup do NATO a v roce 1999 Česká republika byla jedna ze tří prvních zemí , o které byla aliance rozšířena a ČR pevně bezpečnostně i politicky ukotvena na „Západě“. Za pravicových vlád tento rozměr české zahraniční politiky atrofoval do podoby radaru v Brdech, který zemi rozdělil.
Nadstandardní vztahy mezi ČR a SR nevznikly po rozdělení na dva samostatné státy, ale až díky levicovému Miloši Zemanovi a pravicovému Mikoláši Dzurindovi. Nikdy nepřestal být v kontaktu s osobnostmi a politiky všech zemí regionu, jak Hainzem Fischerem, Robertem Ficem, M. Gorbačovem, T. Blairem či dalšími.
Miloš Zeman se také nikdy netajil svým jasným pohledem na problematiku Blízkého východu. A vždy razantně vystupoval proti těm, kteří chtěli a chtějí vymazat Izrael z mapy světa.
Miloš Zeman jako ekonom si je dobře vědom potřeby otevírání nových trhů pro české výrobky, služby a technologie a významu ekonomické diplomacie. Nemá předsudky a ideologické bariéry, je schopen jednat se všemi, včetně Ruska, Číny či Indie a neohýbat se přitom v pase. Není absurdnější představy, než před kýmkoli se klanící Miloš Zeman. Jsem přesvědčen, že z pohledu českých podnikatelů a exportérů je Miloš Zeman osobou, která lépe než jeho konkurent, je schopen jako prezident tyto trhy otevírat. Jsem přesvědčen, že z hlediska prosazování národních zájmů České republiky v Evropě i ve světě, je Miloš Zeman, člověk jasných a pevných hodnot a názorů, tou správnou volbou. Muž, který se dívá dopředu.
Jan Kohout, bývalý ministr zahraničí a v současnosti prezident česko-čínské komory vzájemné spolupráce
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ZemanNaHrad.cz
