A hlavu státu na rozdíl od Jany Nagyové nelze pro politické obchody či politickou korupci nijak stíhat. Sociální demokracii se bude Zeman snažit rozkládat a vnitřně oslabovat a ODS mu pomůže rozložit a oslabit Václav Klaus. Možnost trestního stíhání či vazby po skončení mandátu může leckoho také od hledání předčasných voleb zneklidnit.
Ten text jsem myslel také apelativně. Takhle to dopadne, když se politické strany nechají rozbít.
Napsal jsem též včera, že nová úřednická vláda může klidně vládnout v demisi, tedy bez parlamentní důvěry až do předčasných voleb v červnu 2014. Leckdo to sice nyní píše a opakuje, faktem ale je, že oslovení ústavní právníci to považují za nesmysl. Pokud prezident nechá vládnout vládu v demisi a nebude bezodkladně jmenovat nového premiéra, jasně tím porušuje ústavu. Nebude se v takovém případě pohybovat na hraně, ale jasně a vysloveně a zcela mimo ústavní pravidla.
Faktem ovšem je, že první Topolánkovu vládu nechal v roce 2007 vládnout tehdejší prezident Václav Klaus v demisi celé čtyři měsíce. Pokud se dnes mluví o tom, že úřednická vláda chce rozhodnout o zakázce na dostavbu Temelína, je třeba připomenout, že tehdejší vláda s ministrem financí Vlastimilem Tlustým vládla tak dlouho, protože potřebovala pod dohledem prezidenta Klaus zajistit smír s investiční bankou Nomura, která byla podezřelá, že se podílela na tunelování IPB. Tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý pak rozesílal policistům, soudcům a státním zástupcům dopis, ve kterém je upozorňoval, že stát proti Nomuře nic nemá, nic po ní nežádá a žádal je o stažení obvinění, což se podařilo. Tehdy se mimochodem jednalo o bezskrupulózní atak na základy právního státu a tento atak se bohužel podařil.
Ale zpátky k Zemanovi. Řekněme, že první Zemanova úřednická vláda bude vládnout v demisi čtyři, pět měsíců, podobně jako první Topolánkova vláda. Další úřednická vláda podobně dlouhou dobu. A to už budeme měsíc dva, před regulérními volbami. Lze však brát první Topolánkovu vládu bez důvěry a její relativně dlouhý pobyt v čele státu jako ústavní zvyklost?
Tehdy to prošlo například proto, že si nikdo nestěžoval u ústavního soudu. A každý soud je mrtvý brouk, který reaguje, jen když je tázán. Dnes mají politici navíc podle poslední novely ústavy v ruce další instrument. Senát může prezidenta zažalovat za porušení ústavy a sněmovna to musí schválit. A prezident končí. Záleží jen na tom, zda se politici odhodlají k akci.
Kromě možnosti rozpustit se, může sněmovna třeba zítra schválit novelu ústavy, která přesně stanoví, do kdy musí vláda bez důvěry přestat vládnout. K novele ústavy je třeba „jen“ o dvanáct hlasů víc než k rozpuštění ústavy.
Sněmovna také může přijmout zvláštní a okamžitý zákon, který zakáže úřednické vládě rozhodovat o Temelínu.
Tohle všechno se dá dělat.
Otázka ovšem je, zda Zeman spíše nepočítá s tím, že jeho vláda prostě důvěru dostane. Komunisté mohou vládu podpořit nebo odejít ze sálu. Když vláda žádá o důvěru, stačí prostá většina poslanců. Opět záleží na tom, jak úspěšně bude prezident strany štěpit a jak si to tyto nechají líbit. Pokud si to líbit nenechají, mají k dispozici slušný arsenál a další mohou vytvořit.
A ještě dvě poznámky na závěr. Vzpomínáte, jak Klaus vždy kritizoval Havlovu „nepolitickou politiku.“ Jaký by byl asi poprask, kdyby se Václav Havel opovážil zkusit to, co teď činí Zeman. A teď Klaus mlčí.
No a pak jde také o lid obecný. Pokud se lidem nebude líbit, jak prezident zachází s ústavou (zatím ji ale podle všeho neporušil, porušil pouze ústavní zvyklost) mohou to dát najevo. I v takovém Bulharsku – jak v těchto dnech vidíme - dokáží lidé dát najevo nesouhlas s politickým vývojem. Budou se Češi – pokud se jim to nebude líbit - nějak angažovat nebo budou mlčet?
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
