Jan Mařenka: Otevřený dopis vyšetřovatelům z FBI

Adresát: FBI Headquarters
935 Pennsylvania Avenue,
Washington, D.C.

Milá FBI,

Tvé sídlo na ulici Pensylvánská je mocné, hranaté, místy převislé a má tolik oken, kolik průhledů. Na rozdíl od Bílého domu, který je odtud co by želízky dohodil, tvá budova není bílá, ale symbolicky šedá.

Pokud bychom se vrhli na druhou stranu, mohli bychom snad očekávat nějakou černou stavbu – a vskutku – takové jsou všechny (původním majitelem pozemků byl kmen Bannoků).

Klíčová otázka - pro případ, že dojde k souboji Clintonová vs. Trump - je, jak se zachovají ženy

Obracím se na Tebe jako na nejvyšší pozemskou instanci moudrosti, jako občan, volič, který ví, že může být kdykoli zatčen – aniž by tušil proč a na jak dlouho. Důvod je prostý: I u nás, v kotlině mezi Berlínem a Vídní, máme volby. A ty jsou – jak jinak – ozvěnou voleb jiných, jako když - v lepším případě - hodíš kámen do vody nebo - v jiném - flintu do žita.

Je jen a jen na Tobě, milá FBI, kdo se stane příštím prezidentem té Tvé báječné země jménem Spojené státy americké. Jde o milou shodu okolností, která jen podtrhuje Tvou velikost a – nebojme se těch slov - nenahraditelnost, neomylnost a včasnost. Státy sice Spojené - ale dnes současně vnitřně rozdělné. A jsi to kupodivu Ty, nikoli volič, kdo je nyní prstem na miskách vah.

Zpackala, na co sáhla

Na případ federálního zločinu prezidentské kandidátky Hillary Clintonové ohledně zneužití jejího nezabezpečeného soukromého e-mailu, jste nasadili stovku svých nejlepších agentů (nejpohlednější z nich známe z televize). Tito odvážní a tvrdí muži (a nečekaně pružné ženy) vstoupili do matrixu, kde hledají a nacházejí zakázanou e-mailovou korespondenci bývalé první dámy – a možná budoucí úplně první dámy v prezidentském křesle.

OK. Je to jako by zapálila prapor federace. Může se docela snadno stát, že se paní Clintonová stane úplně první první dámou, která půjde bručet - a na dlouhá léta tak bude i první první dámou poslední. Lze jen stěží předpokládat, za jakých okolností by šla za mříže například sličná Melánie, manželka Donalda Trumpa – tu by mohla chytit nanejvýš tak módní policie kvůli šišatému drdolu.

Paní Hillary Clintonová (ještě jako ministryně zahraničí) použila e-mail způsobem, kterým spáchala federální zločin. Může to vypadat jako směšná banalita - ale není: Posílala (mimo jiné) prezidentovi Obamovi přísně tajné e-maily ne přes ostře střežený státní server, ale přes vlastní (dodnes poblikává ve sklepě Clintonovic vily v Chappaquae ve státě New York).

Nyní se paní Clintonová, prahnoucí po Bílém domě, dušuje, že o nic tajného nešlo. Pokud by to byla pravda, pak bys, všemocná FBI, všechny ty e-maily už dávno zveřejnila – jak po tobě žádala média. Ale ty jsi to neudělala s tím, že jde o informace citlivé z hlediska bezpečnosti země, v níž sídlíš a slídíš, takže je to celé možná ještě horší, než kdyby Clintonovic neplatili daně – což by bylo mimochodem také zajímavé téma.

Kdo pro koho šije?

Když Donald Trump vítězil v primárkách v jednom státě za druhým, příznivci demokratů údajně jásali. Miliardář je prý soupeř šitý na míru Hillary Clintonové. V boji čela proti čelu, ženy proti muži, by ho prý porazila na hlavu. Jenže ono to teď spíš vypadá, že je Hillary šitá na míru Trumpovi.

Netvrdím, že je Hillary Clintonová úplně "intelektuálně insolventní" (jak to říci jinak v genderovém koncentráku, jde-li o ženu), že krade, že vždycky neomylně zpackala, co mohla (kromě privátního projektu Manžel prezidentem). Že je to ona, kdo jako ministryně zahraničí USA významně přispěla k idiotské válce proti Iráku, následnému vzniku Islámského státu a uprchlické vlny, která zaplavuje a ničí Evropu.

Trvdím, že kdyby byla Hillary Clintonová mužem, byla by nevolitelná.

Říkám i toto: „Donald Trump zbohatl před svým vstupem do politiky – a Hillary Clintonová až po něm.“ Vždyť - Al Capona také dostali na daně, tak proč by neměli Clintonovou zavřít za e-maily?

Je poněkud zarážejí, jak dlouho Ti, neomylná, trvá, než proti paní Clintonové vzneseš obvinění. Vždyť už se to vleče celé měsíce! V jiných, i méně závažných případech, jsi přitom tak rychlá! Zabavuješ lidem majetek - auta, domy, strkáš je bez váhání do basy nebo rovnou šup na elektrické křeslo jen na základě domněnek - a teď kolem toho chodíš jako kolem horké kaše. Možná je to však nevídaně mazané!

Před pár dny FBI vyslýchala politika z Demokratické strany, kterému prý platila kampaň nelegálním způsobem nadace Clintonových, která díky svým politickým stykům shromáždila majetek mnoha miliard dolarů. Ti dva vejlupci nashromáždili jen díky slibům takové jmění, že budí pozornost i nadnárodních korporací.

Dojná kráva nejlíp bučí

Množí se důkazy, že si manželé Clintonovi nechali platit své volební kampaně a jiné aktivity šejky ze Saudské Arábie, Iránu a další zemí, bohatých díky ropě, ale údajně nevhodných z ideologických důvodů. Že si ti dva udělali z americké demokracie dojnou krávu "napříč žánry". Že si vytvořili svoji vlastní demokracii, parazita ideologie, sosajícího z dotací a darů. Že jde v jejich jedinečném podání spíše o domo-demokracii nebo donátoro-kracii a že si stvořili svůj stát ve státě včetně vlastní měny jeden Bill (anglicky účet).

Ohledně e-mailového skandálu již bylo vyslechnuto několik bývalých kolegů paní Clintonové, ale ona - pořád nic. Celé to působí jako hra o čas a dobře připravená past, která jen čeká na zaklapnutí.

Co když je to tak, že argument „Hillary jasně porazí Donalda“ nemá žádný racionální ani jiný základ? Co když je to jen trik – a současně jasný důkaz zkorumpovanosti průzkumů veřejného mínění? Mohou mít průzkumy „za roh“ nějakou hodnotu?

„Výstupy“ o jasném budoucím vítězství Clintonové nad Trumpem se vinou jako červená nit celými primárkami – které jsou ale zjevně jiné, než všichni předpokládali. Stručně řečeno: Trump jde skrz. Co když si analytici, kteří mají přístup ke skutečným "necinknutým" výstupům, spočítali, že je to Trump, kterému je Clintonová šitá na míru?

Pokud je vyčpělá Hillary opravdu nadbytečná (a vše tomu nasvědčuje), pak je nejvyšší čas ji odstřihnout, vyoperovat, odstranit. Den D nastane 25. července, kdy se koná konvent Demokratické strany (v Pennsylvánii), na kterém se rozhodne o vítězi primárek Demokratické strany. A tím se, nedostižná a neomylná FBI, dostáváme k jádru pudla.

Kachna, která tuší

Měl by dostat nominaci na prezidenta USA kandidát, kterého stíhá FBI kvůli federálnímu zločinu? Někdo, kdo svou liknavostí, hlouposti, či prostým „mimoňstvím“ opakovaně vystavil svou zemi vážnému nebezpečí? Hrozbě terorismu? Někdo, komu hrozí pět let vězení?

Pokud začne FBI trestně stíhat Hillary Clintonovou před 25. červencem, pak pravděpodobně nebude nominována Demokratickou stranou na prezidentku Spojených států. Žádná politická strana nesmí riskovat, že bude kriminalizována – z důvodu svého špatného rozhodnutí. V tomto ohledu je Hillary Clintonová tzv. Sitting Duck (sedící kacha čekající na odstřel) a s ní tam v rákosí sedí i strana, již reprezentuje.

Podle některých expertů je Bernie Sanders (který porazil Hillary Clintonovou takřka v polovině států) pro Trumpa mnohem vážnějším soupeřem. Představuje totiž také protestní volbu proti současnému establishmentu - na opačném pólu voličského spektra. V případě odoperování Hillary by byl jako nominant první na řadě. Tam by to bylo těsné.

Století nápravy chyb

Klíčová otázka - pro případ, že dojde k souboji Clintonová vs. Trump - je, jak se zachovají ženy. Hillary jako dejme tomu žena „an sich“ vs. Trump jako hrdina televizních reality show o celebritách (tedy jakási nad – celebrita) a současně postava z vášnivě bulvárních médií, milovaných výhradně ženami.

Lze možná dokonce říci, že ženy nikdy neměli v rukách takovou moc, jako mají nyní, kdy se volí 45. prezident Spojených států. Jde o vyvrcholení idelogického hnutí, extázi trvající již téměř sto let, válku o pohrobka květinových let šedesátých, o finále feminismu při jejím závěrečném pokusu konečně zničit odvěkou instituci rodiny. Tentokrát - na dřeň.

Jde o dálnici, ukončenou zazděným tunelem: V tomto souboji "titánů" jde o toto: Zjevně opotřebovaná žena vs. nečekaně vitální mysogin. Co s tím?

Vějíř otázek, který predikuje výsledek: Koho zvolí žena, která žije normální život s dětmi v náručí? Žena, která se chce vdát a mít rodinu, jíž velí, žena která chce stárnout po boku s jedním mužem až do smrti a možná i po ní? Co si vybere? Revoluci, nebo klid?

Žena jako rozhodující faktor ve prospěch vyšumělé a zjevně i zkorumpované Hillary Clintonové fungovat nebude. 21. století se tak nestane „Stoletím žen“ jak předpovídají feministky, ale „Stoletím nápravy chyb“. Jsme účastníky zdánlivého paradoxu: Když zvítězí antifeminista, budou ženy šťastnější.

Kruh absurdit se tak uzavírá: Nakonec nezbývá než doufat, že to budeš Ty, přesladká FBI - Ty a Tví muži v černém - kdo vrátí normálním lidem v této dávno nenormální civilizaci naději.

Ach jo.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.