Jan Opravil: Pocta staré generaci, da, da

22.04.2016 21:27

5. února 1916 založili Hugo Ball a Emmy Henningsová v Curychu na Spiegelgasse 1 Cabaret Voltaire. Toto datum je považováno rovněž za výchozí datum dadaistického hnutí. Rychle se přidávali další umělci, často imigranti. Hnutí Dada, děti, jestlipak víte, co to bylo?

Jan Opravil: Pocta staré generaci, da, da
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zasedání poslanecké sněmovny

Fico sestavil vládu a dostal infarkt, kterému se v našich končinách konspiračně oficiálně říká neškodná, bezvýznamná srdeční slabost, Miloš takhle před časem zakopnul o koberec a nikdo mu to nepřipomíná, ani Koller a Dusilová, což nakonec v tom každoročně nudivém andělském do sebe zahleděném rituálu byli jediní dva normální lidi, až si člověk říká, jsou u nás všichni ostatní kumštýři jen panáci hlídající si své taktické pozice, bezkonfliktnost, příjmy od masového publika či co, zatímco chlapíci ve věku jejich dědů pálí do lidí God save the Queen / the fascist regime… God save the Queen / she ain't no human being a tak dále, u nás nuda, a to na rozdíl od Alžběty tady prezident na fašistických akcích vystupuje, nemožně konformní mladí pitomci na něj však nedokáží zakřičet ani to švejkovské hovno, což u nás není vulgarismus, ale citát z vysoké literatury, sedí doma u počítačů, looking through a glass onion do své nezkalené budoucnosti poslušných služebníků v korporacích, unsere bescheidene Meinung je, že za veškeré zlo může Frau Merkel, zato ale máme skvělého prezidenta, nic než národ, haf, haf, fejsbuk.

Jiný Slovák tu krade, přestože už prý má dost, jak mi vysvětlovali známí odevzdávající mu v plen své demokratické právo volební, svou možnost volby, aji ta Strana mírného pokroku v mezích zákona vypořádala by se s touhle republikou mnohem lépe, politiky vyměníš, ovšem voliče ne, kdepak jsi zůstal, ó, svatý Ištváne a blahoslaveně neúplatná Bradáčová, to by mě tedy zajímalo, na Náďovou jste si troufli, avšak státní zástupci letos jen tančili vesele na právnickém bále, napsala média, dobře se bavili, botky lesklé, juch, juch, da, da, zato kukláči – na Slovensku jim říkají kukláči – ostali doma v hnízdečku čapím snad, well here's another clue for you all / the walrus was… OLAF!

Koncert Plastiků s velkým orchestrem k 17. listopadu loňského roku zůstává mi v hlavě, byl víc než z tohoto (hudebního) světa, The Plastic People of the Universe už nějaké srovnatelné projekty absolvovali, jenže dirigenti a hudebníci Filharmonie Brno myslím – i před časem ve Vaňkovce – nejvíc pochopili, že Mejlovy skladby nejsou bigbít, nýbrž moderní vážná hudba; a ovšem Michal Nejtek… zpočátku na mě bylo plastických disharmonií trošku moc, ale postupně se vše úžasně usadilo; zpěv, který Brabenec žádá „řvát jako na fotbale“ a kongeniální klasický orchestr, Vráťa šel příkladem, mráz po zádech v Osipovi, zpěv či recitace nebo co to je, ten fantastický text; nový saxofon, u tak (i pro mladé hráče) fyzicky obtížného nástroje smrtelný pot při sólu, nechal tam duši, nic ošizeného, dotyk s podstatou hudby, poezie, světa a ty se držíš / válíme se oba v bahně i v mracích / pláčeme oba nad sebou stejně / ty víc ne já víc ty lépe ne já lépe, tohle nám zase zpívají „dědkové“, zatímco děti nerozeznají Husáka od Gottwalda, jsouce dokonale připraveny českým školstvím do role podřízených, vždyť für den Tschechen das Günstigste ist, wenn er… viel arbeitet… Der Tscheche soll einsehen, „dass es im Augenblick nur schädlich für Dich ist, wenn Du einen Aufstand machst und Widerstand leistest“ )*, což neřekl Brežněv, ale zastupující říšský protektor, ó svatí Kubiši, Gabčíku, Opálko, Bublíku, Valčíku a vy další hrdinové, kteří jste se tenkrát NAŠLI, ačkoliv: „Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu, přechovává anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě nebo o jejich pobytu neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou,“ na což my, Czeši, dneska na fejsbuku píšeme: „Dyť ten hytler měl stejně pravdu, Syřani, teroristi, atentátníci, nahnat do vody, utopit, a jestli kdo vyplave, bude zastřelen se svou rodinou.“

Pečlivě vybraní iráčtí křesťané odtud zdrhali, jako by jim za prdelema hořela koudel, což u nás není vulgarismus, ale citát z vysoké literatury a umělecká figura, jakož i lidové pořekadlo přímo ze zurčivých praménků řeči, mateřštiny lidu té naší Czechie, nebyli buď až tak dobře vybraní, nebo – co hůř – tu s námi opravdu nevydrží nikdo, což mne naplňuje upřímnou a hlubokou hrůzou, cítím se jejich emigrací osobně ohrožen, vzpomínám, jak mou Moravii chtěl na Silvestra 1949 richtung Austria opustit Jan Křižan, no, chtěl, ono mu mnoho jiného nezbývalo, rodinný podnik mu zabavili, neustále musel na výslechy StB s vyhrožováním, měl důvody se bát, že jej brzy čeká jen vězení, uran Jáchymov smrt… Tak utíkal, s kamarádem, vzal si pistoli kvůli psům a prý pro vystrašení pohraničníků, jenže střílel, když se to zvrtlo, možná náhodou a nedorozuměním, nebyl přece žádný vrah, jenom normální člověk, kterému všechno sebrali, i každou možnost volby, vrchní strážmistr Václav Anschlag se jmenoval ten zastřelený, smrt kmotřička na něj čekala, na policajta ještě z První republiky, brzy po pohřbu dostala rodina dopis, doporučené psaní z ministerstva, setrvačností, adresát pan Anschlag, což v němčině znamená taky atentát: „Z kádrových důvodů vás propouštíme ze služeb Sboru národní bezpečnosti…“ byl již vybrán pro čistku, tenhle prvorepublikový kádr, potenciálně nespolehlivý, zůstat Křižan doma, musel by brzy do dolů, na Ostravu, snad by tam pak potkal starého Václava, kamaráda, vyhozeného policajta, pohraničníka, kterému by zřejmě rovněž nic jiného nezbývalo, šachta, zdraví nezdraví, síla nesíla, stará generace, nespolehlivý kádr, jaksi potenciálně, třídně a tak vůbec, da da, což značí rusky ano ano, mimochodem, jenomže Jan visel, obsloužen katem v Brně na Cejlu 71, na dvoře věznice, „pokusil se o nějaké výroky“ praví úřední záznam, ale mistr popravčí s pomocníky ho zvládli, prý, ale že to byla fajn doba, ten socík, co, kucí, céčka, Michal David, spartakiády, paneláky, Husákovy přídavky na děcka, holky, Gottwald, co ho mládež nerozeznává, a kdo to byl Zápotocký, Novotný, Svoboda… Slánský?

Slováci z nacisty vypálených vesnic volí nacistu, to je kos, do vlaků posílá hlídky, hledají rasově nevhodné jedince, tohle je ta Střední Evropa, prosím vás, ta s velkým S na začátku, otazník, da, da, lidi odsud vždycky museli utíkat, jako by jim, koudel, viz citát z vysoké literatury, Hochkultur a Hofkultur, víte, Rakousko-Uhersko, Stanisław Ulam z Lemberka v rakouské Haliči, znáte přece Lwów, Lvov u nás v monarchii, a k němu Teller Ede neboli Edward Teller z uherské Budapešti, kamarádi, museli emigrovat, mnoho jiného jim nezbývalo, do USA, Středoevropané, mohli být naši a ledacos užitečného tu pro nás vymyslet, ale vymysleli pro Američany vodíkovou bombu… Teller-Ulam Design. God save the Queen / the fascist regime / they made you a moron / a potential H-bomb…

Tož a já, rakouský Moravan ze staroslavné země Koruny české (aka Czechia), se jim ani nedivím, mnoho jiného jim nezbývalo, ostatně oba kamarády to vymýšlení jistě i docela bavilo, da, da, haf, haf, Oh yeah / Oh yeah / Oh yeah / Looking through a glass onion / no future / no future / no future for you / no future / no future / no future for me / no future / no future / no future for you.

A ten náš slavný brankář, fotbalista, Cech se prý jmenuje, hraje s Rosickym v té Anglii, tam, co mají královnu a nejrůznější Balkánci, Portugalci, Skandinávci pobíhají po trávnících se všemožnými nabodeníčky, diakritikou, háčky, vlnovkami, kroužky, jenomze nasi cesti zastupci nebehaji. Během předávání hudebních cen Anděl 2016, kde česká komise vybrala české umělce, kterým jiní Češi předali ceny, jež nikoho jiného než Čechy nezajímají a jsou celému světu ganz Wuršt, na všech poutačích viselo „25th Ceny Anděl“. Myslel jsem, že se z toho… H-bomb.

Za spolupráci na tomto textu – děcka, byly jste dobrý – děkuji Johnu Lennonovi, chlapcům ze Sex Pistols, Plastic People of the Universe s Vratislavem Brabencem, Hugo Ballovi, Emmy Henningsové a ostatním holkám a klukům z Kabaretu Voltaire a vůbec. Samozřejmě též Bohumilu Hrabalovi! A snad konečně také Ivo Ištvanovi i s jeho kukláči. Nezapomínejme, „co je důležitý“.

Na sofistikovanou námitku, že tohle není žádný dadaismus, protože dada nesmí dávat žádný, ale vůbec žádný smysl, odpovídám, že to tu smysl opravdu žádný nedává a běžte mi… do literární figury! Nebo že by přece jen, světélko na konci tunelu, závan rozumu, lúč uprostred úplnej tmy? Ano, jističe se nám znovu proměnily na „především bezpečnostní prvek“! Alena Vitásková je supr, až k nám z Čechie příště přijede na návštěvu, daruju jí tibetskou vlajku.

* Překlad z jazyka deutsch do jazyka tschechisch: To nejlepší pro Čecha je, když hodně pracuje. Takový Čech prostě musí chápat, že „momentálně je pro tebe jedině škodlivé, pokud bys organizoval jakoukoli vzpouru nebo kladl odpor“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Fakt si myslíte, že jsou Ukrajinci nacisti?

Proto, že se brání a brání svou zem nebo proč? Vy byste ČR nebránil, kdyby bylo potřeba? A nejsou Ukrajinci spíš hrdinové?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Proč se k tomu snižují?

15:57 Jiří Paroubek: Proč se k tomu snižují?

Když jsem si o víkendu přečetl některé články v denním tisku, věnované osvobození republiky před 79 …