Jan Polívka: Co znamená neuznat výsledky referenda?

17.03.2014 16:16

Výsledky nelegálního krymského referenda budou mít pro Rusko vážné důsledky.

Jan Polívka: Co znamená neuznat výsledky referenda?
Foto: www.kremlin.ru
Popisek: Prezident Ruské federace Vladimir Putin

To je závažné sdělení. Vyplývá z něj, že Rusko  toto zásadní porušení ukrajinské ústavy provedlo? Nebo alespoň nařídilo? Nebo při nejmenším organizovalo? Nevím. Až dosud jsem byl přesvědčen, že referendum vyhlásil krymský parlament (který sice Kyjev rozpustil, ale toto jeho rozhodnutí mělo význam nejvýše formální). Pokud jde o legitimitu referenda, jsem také na rozpacích: možná není vyhlášeno podle práva. Ale rozhodně vyjadřuje názor obyvatel Krymu. Můžeme diskutovat o jeho formální legitimitě, ale to nic nezmění na faktu, že se drtivá většina občanů rozhoda tak, jak se rozhodla. Pokud výsledky referenda neuznáme, co bude následovat? Nedopustili se ti, kdo hlasovali pro návrat Krymu do Ruska vlastizrady? Budou tedy pozavíráni, jejich majetky zabaveny a vůdci popraveni? Po zkušenostech z Kyjevských bojů je jistě nečeká nic dobrého!

A propo! Právě události z Kyjeva Krymskou krizi vyvolaly. Ony byly zdrojem obav o osud ruského obyvatelstva poloostrova, které vyvolaly prosbu o pomoc, adresovanou panu Putinovi. Ten zareagoval velmi střízlivě: zasadil se o zabezpečení Krymu před importem divokých bojůvek, které by mohly destabilizovat situaci a vyvolat krvavé střety. Ostatně stejný úkol splnily ochranné oddíly krymské domobrany (a snad i ruská vojska) v době referenda. Nedovolily, aby mohlo být ovlivněno zvenčí. Nic víc. Na jeho průběhu se nijak nepodílely – v účasti ani nikomu nebránily, ani k účasti nikoho nenutily. Jen chránily hranice a tedy bezpečnost občanů.

Účast na hlasování i jeho průběh byl sledován velmi pozorně. Ze záběrů nezávislých novinářů je zřejmá nálada občanů: spontánní nadšení, víra v lepší budoucnost, touha vrátit se do správy Ruska.

O tom není pochyby.

Samozřejmě je možné výsledky Krymského referenda zpochybňovat, označovat za nelegitimní, neuznat je. To ale nic nemění na skutečnosti, že výrazné většině občanů Krymu je jasné, kam chtějí patřit. Že se vyjádřili docela jasně a z vlastní vůle, ne z vůle Ruska, ani Kyjeva, ani USA či EU.

Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi všechno, co můžeme. Tvrdit, že jejich rozhodnutí nebudeme respektovat proto, že podle našeho názoru odporuje naší představě o právu, je – slušně řečeno – pitomost. Pokud bychom to chtěli tvrdit, museli bychom připustit, že náš devětaosmdesátý je neplatný – jaksi totiž nerespektoval tehdy platnou ústavu ČSSR. Zdá se vám to nesmyslné? Mně také.

A právě proto si netroufám občany Krymu odsuzovat.

(Že se obrátili o podporu k Rusku? Koho jsme tenkrát žádali o podporu my?)

Jan Polívka

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Jak chcete přimět ANO znovu jednat o důchodech?

Váš záměr byl dobrý, ale evidentně se nepovedl. Myslíte, že jste se tedy jako moderátor osvědčil? A nemáte pocit, že je tu mezi vládou a opozicí až příliš hluboká propast, která se bohužel pro nás čím dál víc prohlubuje a vlastně je to vidět i ve společnosti, která je rozdělená.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Česká věda potřebuje reformu jako prase drbání

10:14 Zbyněk Fiala: Česká věda potřebuje reformu jako prase drbání

O směřování univerzit rozhodují pouze zaměstnanci a studenti v akademických senátech, nikoliv správn…