Jan Vávra: Jaká jsou témata evropských voleb?

27.02.2014 7:27

Způsob, jakým naše politické strany zbrojí před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, zatím nevěští žádnou výraznou změnu přístupu k těmto volbám oproti předchozímu období. Jak je už v našich podmínkách zvykem, politické strany – a s nimi okamžitě i média – se soustředí výhradně na personálie, které jsou pro obecenstvo atraktivnější než politické otázky.

Jan Vávra: Jaká jsou témata evropských voleb?
Foto: ParlamentníListy.cz
Popisek: Vlajky před Evropským parlamentem v Bruselu

Takže jsme mohli zaznamenat podrobné zpravodajství o tom, kdo bude na kterém místě za kterou stranu kandidovat. O tom, s jakým programem jdou strany, a kandidáti do voleb jsme se skoro nic nedozvěděli. Jedinou výjimku tvořila ODS, která – jak je opět jejím zvykem – vyhlásila, co všechno nechce. Čili vymezuje se čistě negativně, v prvé řadě proti euru.  

Ale již tento přístup vyjadřuje určitý posun, protože dosud se při volbách do Evropského parlamentu žádná evropská témata nediskutovala. Uvidíme, zda ostatní strany tuto hozenou rukavičku zvednou a nastolí nějaké relevantní téma. Platí to zejména pro strany vládní koalice. Zatím to ale vypadá, že se pořád věnujeme svým lokálním problémům a na výhled mimo hranice naší provincie nám už nezbývají síly.  

Naše chápání pozice Evropy je pořád ovlivňováno Klausovou písničkou o tom, že EU je levicový projekt a že další integrace je nemožná a pro nás škodlivá, které uvěřilo i mnoho novinářů. Nikdo zatím nereflektuje, že se EU nerozdělila, že se eurozóna nerozpadla, že Řecko nezkrachovalo, jak řada našich populárních ekonomických analytiků ještě nedávno přesvědčivě věštila. Situace je naopak taková, že eurozóna směřuje k větší integraci a většina důležitých rozhodnutí se přijímá především mezi státy platícími eurem. Měli bychom ve vlastním zájmu na tuto situaci reagovat a nějak se k ní postavit.  

Dosavadní povaha předvolební kampaně ukazuje na zoufalou neujasněnost našeho vztahu k Evropě jako ke společnému projektu. Vláda sice otočila konečně kormidlem, za což jí patří uznání, ale toto je jen počátek. Ostatní okolní státy daleko více přemýšlejí o cílech, kterých chtějí v rámci evropského projektu dosáhnout. Platí to jak o velkém Polsku, s jeho evropskými ambicemi, či o malém Slovensku, které pochopilo, jaký význam má členství v silné ekonomické  

skupině. O baltských státech ani nemá smysl mluvit. Dokonce i Orbánovo nacionální Maďarsko to má – pokud jde o Evropu – mnohem více srovnané, než my. Přitom není příliš vzdálená doba, kdy jsme si mysleli, že budeme středoevropským tygrem a ostatními státy Visegrádské skupiny jsme bezmála opovrhovali. Čas nás ale usvědčil z omylu a z vývoje si je třeba vzít poučení. Politici na prvních místech kandidátek do evropských voleb, by měli novou situaci reflektovat mezi prvními.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Who is who neboli Kdo je kdo

8:22 Vladimír Ustyanovič: Who is who neboli Kdo je kdo

Paní Černochová se zase "vyznamenala". Spolu s premiérem Fialou a také s bakalářem Lipavským, kdy si…