Jan Vávra: Z kolika stran mají být náměstci?

18.01.2014 21:31

Politické strany byly zatím zvyklé, že státní úřady včetně ministerstev představovaly jakési léno, které sloužilo k existenčnímu zabezpečení zasloužilých, ambiciózních či zlobivých straníků. Proto po každých volbách docházelo k masivním personálním změnám ve státní správě, které – jak se časem ukázalo – jsou jednou z příčin její nevýkonnosti.

Jan Vávra: Z kolika stran mají být náměstci?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Strakovy akademie

Šlo o nejrůznější pozice, od náměstků až po sekretářky. Proto také všechny strany svorně odkládaly platnost služebního zákona, až už s naší vykutáleností Evropské komisi došla trpělivost. Nyní budeme muset služební zákon, pokud nechceme přijít o evropské peníze, přijmout. Služební zákon, který by měl zajistit stabilitu státní správy, počítá na ministerstvech s funkcí státního tajemníka a mění i postavení náměstků ministrů. Nebudou již přímo řídit určité sekce a odbory na ministerstvu, ale půjde spíše o poradce ministra, kteří s ním přijdou a také odejdou.  

Než začne služební zákon platit, mohou politické strany ovšem pokračovat v rozparcelování ministerstev, samozřejmě v prvé řadě s náměstkovskými posty. Zatím bylo zvykem, že strany dosazovaly přednostně náměstky na ta ministerstva, která připadla jiným koaličním stranám, aby takzvaně měly kontrolu nad tím, co se na ministerstvu děje a mohly případně i různé děje ovlivňovat. Někdy bývali náměstci – zvlášť pokud šlo o nominanty silných stran – přímo zodpovědní za určité sekce nebo činnosti, a ani ministr do toho nemohl moc mluvit.  

Hnutí Ano přišlo nyní se zajímavým návrhem, aby náměstci byly výhradně členové stejné strany, jako je ministr. Argumentuje nerozmělňováním odpovědnosti za určitý rezort. Může tento nápad zlepšit a zefektivnit správu státu?  

Představa Ano odpovídá teorii o řízení státu jako firmy, kde se kompetence kryjí s odpovědností. Ovšem stát firma není a mechanismy demokratického rozhodování rozhodně neodpovídají manažerské struktuře podniku. Rozparcelovat si resorty a dělat si tam, co která strana chce, proto připomíná spíše plíživou privatizace veřejné sféry. Argumentovat tím, že volič rozpozná, kdo skutečně maká a kdo ne, je – slovy klasika - opravdu, ale opravdu falešná představa.  

V situaci, kdy ještě neexistují státní tajemníci a neplatí omezení činnosti náměstků, je mnohem rozumnější řešení, na kterém se nakonec zástupci koalice shodli. Totiž že náměstci budou vybírání takzvaně křížem. Vzájemné koukání pod prsty může některá rozhodnutí komplikovat, ale rozhodně zaručuje větší kontrolu.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …