Jan Zavřel: Cílená likvidace Metropolitního spořitelního družstva?

Podívejme se nejprve na výchozí situaci MSD v dubnu roku 2013. Je zcela nesporné a nikdo to dosud nezpochybnil, že MSD bylo v dubnu roku 2013 dynamicky rostoucí finanční institucí, jehož poměrové ukazatele byly srovnatelné například s Komerční bankou.

MSD v letech 2011 a 2012 odvedlo na všech daních a odvodech 120 mil. Kč a zaměstnávalo 60 spolupracovníků. MSD bylo ziskovou organizací, která v dubnu roku 2013 dosáhla zisku 90 mil. Kč a ke konci roku 2013 cílila na 300 mil. Kč zisku. Na členské schůzi dne 22. 4. 2013 bylo rozhodnuto, že celý zisk po zdanění za rok 2012 ve výši 160 mil. Kč bude ponechán v MSD na krytí rizik a zároveň členská schůze rozhodla o navýšení základního kapitálu MSD dalšími členskými vklady ve výši 200 mil. Kč. Kapitálová přiměřenost MSD by se tímto dostala na 12% (ze zákona je povinných 8%). Veškerá rizika podstupovaná MSD byla řádně v souladu s vyhláškami ČNB kryta vlastním kapitálem a ČNB neměla námitek proti systému vnitřně stanovaného kapitálu (SVSK). MSD udržovalo nadstandardně vysokou likvidní rezervu v minimální výši 15% vkladů, která v dubnu roku 2013 dosáhla k 4 mld. Kč. MSD mělo klasifikované pohledávky na podprůměrně nízké úrovni a v dubnu roku 2013 se pohybovaly mezi 5%-6%. Bilanční suma MSD v prvním čtvrtletí roku 2013 rostla o 1 mld. Kč měsíčně. Během let 2011 a 2012 se MSD vyšvihlo z 5. pozice na největší družstevní záložnu z hlediska výše bilanční sumy a jeho dynamika růstu byla taková, že zakrátko by bylo větší než tzv. „malé“ banky. MSD se podle představenstvem schválené strategie připravovalo na transformaci na banku.

Dále musím konstatovat, že management MSD neprováděl žádné transfery peněz, které by mohly vést k jejich krádeži (tzv. „vyvádění peněz “). Nikdy se MSD nic takového nedělo a nikdo nikdy nic takového neprokázal (a ani prokázat nemohl) a jsem přesvědčen, že kdyby se něco takového dělo, tak by se to určitě objevilo v obžalobě. MSD poskytovalo úvěry na základě řádných a platných úvěrových smluv na projekty nákupu, zhodnocení a následného prodeje nemovitostí a na projekty výroby nových technologií, zastavené většinou nemovitým majetkem nebo akciemi řádně oceněnými soudními znalci a znaleckými ústavy zapsanými na portálu Justice (ZDE). Nikdo nikdy, ani ČNB ani příslušné soudy nevarovaly veřejnost, že na tomto seznamu soudních znalců jsou uvedeni i podvodníci. Z úroků z těchto úvěrů vytvářelo MSD dostatečnou marži na platby úroků střadatelům, na financování svého provozu a na vytváření nadstandardního zisku používaného pro krytí rizik.

Tato prosperující a dynamicky rostoucí finanční instituce byla vystavena opatřením, která se dají přirovnat, v poměru k bilanční sumě, k hypotetickým opatřením přijatým u velké banky, např. České spořitelny: klientům ČS, a.s. by byly zablokovány úvěry ve výši cca 20 - 25 miliard Kč, ČS, a.s. by byly zablokovány volné zdroje na jejich účtech ve výši cca 120 - 130 miliard Kč a ze dne na den by jí bylo zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Dokázala by ČS a.s. pod takovými sankcemi přežít 8 měsíců?

Co se ve skutečnosti v prvním čtvrtletí koku 2013 stalo? Dne 5. 6. 2013 doplnil Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ MF) své trestní oznámení tak, že zahrnovalo 11 úvěrových případu MSD (z cca 400 úvěrů poskytnutých MSD celkem) které byly poskytnuty „za období poslední čtvrtiny roku 2012 až jara roku 2013“ převážně na nákup nemovitostí. Do obžaloby ze dne 15. 1. 2016, tedy po třech letech vyšetřování bylo Vrchním státním zastupitelstvím v Praze (VSZ Praha) z oněch 11 úvěrů z původního trestního oznámení FAU MF zahrnuto pouze 8. Přitom z analýzy telefonních odposlechů a provedených výslechů vyplývá, že úvěry byly poskytnuty podnikatelské skupině, která se obchodem s nemovitostmi a developerskými projekty zabývala před i po načerpání úvěrů z MSD. Dále je z výpovědí obviněných a svědků zcela zřejmé, že tato skupina si byla zcela jasně vědoma, že svým jednáním porušuje platně uzavřené úvěrové smlouvy a že si je vědoma, že poslání peněz načerpaných z úvěrů poskytnutých MSD do zahraničí je v rozporu s ustanoveními podepsaných úvěrových smluv. Takže si tato skupina byla vědoma, že se dopouští úvěrového podvodu. Dále z analýzy telefonních odposlechů je zřejmé, že alespoň někteří členové skupiny věděli, že jejich „šéf“ si ulil značnou částku („mašli“) bokem. V této souvislosti je bezesporu zajímavé, že kromě kauzy „Metropolis“ v které byla neznámým subjektem, v rozporu se zákonem, zveřejněna všechna jména obviněných byla Policií České republiky (PČR) v souvislosti s MSD otevřena ještě kauza „Aladin“ v rámci které je vyšetřován jeden 45 letý muž, jehož totožnost nebyla zveřejněna, který měl údajně z MSD „vyvést“ (podle mě je příhodnější termín ukrást) 350 mil. Kč. (ZDE)

Pracovní hypotéza je odvozena takto: Česká národní banka (ČNB) společně s Ministerstvem Financí (MF) několik let usiluje o prosazení zákona na, když ne na likvidaci, tak alespoň výrazné omezení činnosti družstevních záložen hraničící s jejich likvidací. Za tímto účelem se snaží v parlamentu prosadit novelu zákona č. 87/1995 Sb. Asociace družstevních záložen se tomuto kroku relativně úspěšně brání. K prosazení novely zákona by se ČNB a MF určitě hodil exemplární případ. A tak se rozjíždí akce, která by se dala pracovně nazvat „velbloud“ podle lidového úsloví „dělat z komára velblouda“. FAU MF začne hlídat transakce související s největší a nejdynamičtěji rostoucí družstevní záložnou až na něco přijde. (V každé finanční instituci se vždy na něco přijde, jinak by jejich útvary pro správu havarovaných úvěrů („český výraz“: work out) neměly co dělat a byly by zbytečné.) F

Trestní oznámení na neznámého pachatele

AU MF podává trestní oznámení na neznámého pachatele, v kterém se zabývá podezřelými transakcemi některých klientů MSD. Nicméně musíme se ptát, proč v tomto trestním oznámení uvádí nepravdivé a zkreslené informace jako například:

To, že se ze strany MSD jednalo o špatné úvěry dokazuje FAU MF tímto tvrzením: „ …., kdy ceny nemovitostí a pozemků v průměru neustále klesají a na trhu je velký nadbytek nabídky nad poptávkou, ….“ a dále „Stejnou vypovídací hodnotu poskytuje i činnost zavedených developerských společností, které …… , prodávají své produkty se značnými slevami oproti původním cenám.“ Z JUDr. Milana Cícera, bývalého ředitele FAU MF, je po odchodu z FAU MF vážený poradce, který svým klientům radí, že nejvíce zbohatnou, budou-li nakupovat v době převisu poptávky nad nabídkou a v době, kdy ceny dosahují svého vrcholu.

Proč FAU MF jako jeden znak kriminální činnosti MSD uvádí, že úvěry byly shodně poskytnuty na 2 roky? Za prve, MSD mělo nejdelší termínované vklady na 2 roky, takže z hlediska obezřetnosti delší úvěry poskytovat nemohlo a za druhé zpětně se prokázalo, např. článek z časopisu Ekonom, č. 19, z 7.-13.5.2015, „Otrávení statkáři už pole neprodají“, že nákup nemovitostí byl nejvýhodnější právě v roce 2013.

Dále úředníci FAU MF prokázali neznalost principů projektového financování, které je popsané v Úředním sdělení ČNB ze dne 27. 5. 2011 Specializované úvěrové expozice při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku. (ZDE)

Z účtů MSD se nikdy žádné peníze „nevyváděly“

FAU MF určitě vědělo, že z účtů MSD se nikdy žádné peníze „nevyváděly“ a dále muselo vědět, že MSD od 7. 5. 2013 žádné úvěry neposkytuje a ani neumožňuje dočerpání již schválených úvěrů, u nichž bylo započato s čerpáním před 7. 5. 2013. Aby MSD dodrželo pravidla daná vyhláškami ČNB, mělo své finanční rezervy uloženy u několika bank. Aby tyto finanční rezervy neležely ladem, byly s péčí řádného hospodáře uloženy na termínovaný vklad s tím, že v případě potřeby mohly být uvolněny v řádu jednotek dnů, samozřejmě za nějakou cenu danou příslušnou smlouvou. FAU MF vědělo, že MSD má zablokovány všechny okamžitě likvidní peníze na účtech v ČSOB. Jak si pak lze vysvětlit větu z dodatku trestního oznámení FAU MF ze dne 16. 5. 2013, cituji: „….provádí zástupci MSD úkony, které se jeví jako směřující k vyvedení finančních prostředků družstva z jeho termínovaných vkladů. Jelikož tak činí za podmínek nevýhodných, tzn., ruší termínované vklady mimo výpovědní lhůtu s okamžitým převodem na běžné podnikatelské účty, nejeví se tyto kroky jako prováděné s péčí řádného hospodáře, naopak jsou hodnoceny jako prováděné s cílem vyvést finanční prostředky z termínovaných vkladů mimo účty družstva.“ Takže FAU MF společně s VSZ Praha donutili MSD své finanční rezervy uvolnit a po té zcela legitimní kroky MSD - převod peněz mezi vlastními účty za účelem výplaty příkazů svých klientů - vydávají za trestnou činnost!

Jako argument pro zablokování 1 miliardy Kč v JT bance použilo FAU MF snahu MSD vyplácet své klienty „... Jednalo se celkem o šest plateb v celkové částce 42 995 852, 35 CZK.“ Pikantní na tomto tvrzení je, že po té, co byly MSD zablokovány peníze ve výši dvojnásobku vlastního kapitálu (2,7 miliardy Kč), byly později tyto platby klientům MSD na základě jejich příkazů bez jakékoliv kontroly a bez jakékoliv výhrady provedeny z peněz získaných MSD z prodeje dluhopisů a splátek úvěrů.

Dále FAU MF poskytovalo VSZ Praha argumentaci k zablokování peněz i tím, že tvrdilo, že MSD nebude mít zvýšenou potřebu peněz „…, neboť proti MSD v době prováděných kroků žádná negativní mediální kampaň vedená není.“ V bezprostředně následujících dnech 19. 5. 2013 a 20. 5. 2013 proběhla rozsáhlá mediální kampaň (s vysokou pravděodobností s cílem vyvolat run na MSD) s tématem „Záložna Metropolitní spořitelní družstvo má zablokované účty“ a ještě dnes jsem na internetu dohledal 6 článků z uvedeného období s touto tématikou publikovaných např. na Idnes, Novinky, Blesk, Parlamentní listy a dalších serverech.

Za pozornost rovněž stojí skutečnost, že po té co byly MSD zablokovány finanční prostředky přesahující dvojnásobek vlastního kapitálu, si FAU MF přestalo toků na účtech MSD všímat.

Aniž by FAU MF cokoliv zkoumalo a ověřovalo a aniž by o dění uvnitř MSD cokoliv vědělo, ve svých trestních oznámeních prohlašovalo tyto zcela nepodložené hypotézy:

„…, kdy v rámci šetření vyplynulo také podezření, že k naplňování kreditní strany účtů MSD mohlo docházet z nelegálních zdrojů.“ Tato hypotéza se nikdy nepotvrdila!

Ve svém doplnění trestního oznámení ze dne 22. 7. 2013 kriminalizuje FAU MF řádné splácení úroků z úvěrů, placení provozních výdajů MSD a platby klientům na základě jejich platebních příkazů.

Dále FAU MF pronáší zcela nepravdivou hypotézu, že v MSD nebyly, v rozporu s jeho stanovami, úvěry schvalovány úvěrovou komisí.

FAU MF zneužilo úvěrový podvod

Závěrem můžeme konstatovat, že je velmi pravděpodobné, že FAU MF zneužilo úvěrový podvod k tomu aby VSZ Praha poskytlo dostatek „argumentů“ k zablokování likvidačního objemu peněz i za cenu lží a manipulace se skutečným stavem.

Podívejme se dále na argumentaci ČNB, která provedla v MSD zcela bezprecedentní čtyřdenní kontrolu, po které MSD zakázala činnost. Něco takového nemá v historii ČNB a troufám si říci, že ani v historii žádné centrální banky obdobu. Přitom používala zcela nepravdivé argumenty typu:

ČNB tvrdí, že v MSD se úvěry schvalovaly během několika minut. Znalci objednaní PČR tvrdí, že v MSD se schvalovaly úvěry za 2 dny. Nejen, že si obě tato tvrzení odporují, ale ani jedno neodpovídá realitě. Tato tvrzení se nepotvrdila ani žádnou výpovědí svědků či obviněných.

ČNB zpochybňuje výši znaleckých posudků, aniž by měla jakékoliv oprávnění k jejich přehodnocování a aniž by si nechala udělat revizní posudky oprávněným znalcem. Na základě toho potom zpochybňuje výši opravných položek tvořených MSD.

V rozporu se skutečností, že ČNB schválila audit vnitřního řídícího a kontrolního systému (VŘKS) MSD za rok 2011 ČNB tvrdí, že v MSD žádný VŘKS nefunguje. Přitom mu na základě výsledku auditu za rok 2011 tento audit odpustila pro roky 2012 a 2013.

V rozporu s realitou ČNB tvrdí, že risk manažer v rámci schvalovacího procesu nepřipomínkoval posuzované úvěry. Přitom VSZ Praha v obžalobě cituje připomínku risk manažera k jednomu z úvěrů.

ČNB zcela v rozporu s logikou tvrdí, že v rámci posuzovaní ekonomicky spjatých skupin, MSD přijalo „pouze“ ta opatření, která jsou uváděná ve vyhláškách ČNB. Která jiná opatření mělo MSD přijmout? Tají snad ČNB před družstevními záložnami nějaké ověřené praxe?

Aniž by ČNB vydala ověřené praxe, které dle své vyhlášky byla povinna vydat, kritizovala MSD za způsob stanovení předmětu úvěru, za vedení nedostatečné dokumentace k zamítnutým úvěrům, za formální stránku podnikatelských záměrů předkládaných klienty MSD a další.

Dále ČNB lhala i v médiích kdy například ústy pana Tomšíka, člena bankovní rady, tvrdila, že u družstevních záložen naznala vlastníky pod 10% podílu na základním kapitálu. Kritizovala záložny za skutečnosti, které sama ze zákona schvalovala, jako například základní členský vklad ve výši 1 Kč nebo stanovy družstevních záložen, které umožňovaly další členské vklady. Dále nepravdivě uváděla, že družstevní záložny se řídí jinými pravidly než banky.

ČNB vědomě porušovala zákonné povinnosti

ČNB se v médiích přiznala, že vědomě porušovala své zákonné povinnosti kontrolovat všechny družstevní záložny alespoň jednou ročně.

ČNB argumentovala způsobem „ … nemůžeme vám to dokázat, ale domníváme se, že ….“

V argumentaci ČNB opět můžeme vysledovat zřetelnou snahu argumentovat tak, aby poskytla VSZ Praha co nejvíce argumentů proti MSD i za cenu lží a zkreslování skutečností.

VSZ Praha pak všechny výše uvedené argumenty FAU MF a ČNB převzalo, aniž by je jakkoliv ověřovalo. Státní zástupkyně paní Smetanová přiznává, že svou činnost s ČNB intenzivně koordinovala. VSZ Praha si vlastními silami nijak neprověřovalo, zda výsledky správního řízení ČNB odpovídají realitě, což je v podmínkách jakéhokoli úředního řízení ve smyslu zásad spravedlivého procesu neobvyklé. ČNB a VSZ Praha argumentovaly v kruhu, ČNB zdůvodňovala svůj postup vyšetřováním VSZ Praha a VSZ Praha odůvodňovalo svůj postup a blokaci peněz kontrolou ČNB.

Navíc proto, aby státní zástupkyně zdůvodnila masivní blokaci všech rychle likvidních prostředků MSD, až do výše přesahující dvojnásobek vlastního kapitálu, uchyluje se k argumentaci, kterou není schopna podložit odpovídajícími důkazy.

Například tvrzení VSZ Praha „bylo připraveno vyvedení všech peněz z MSD“ je zcela v rozporu s výsledky tříletého vyšetřování, kdy v obvinění je uvedeno 8 úvěrů z původních 11 na které FAU MF podalo trestní oznámení. Úvěry byly poskytnuty podnikatelské skupině, která se obchodem s nemovitostmi dlouhodobě zabývala.

Dále pak jako zcela neopodstatněné se ukázalo i tvrzení VSZ Praha že management MSD spoléhal na to, že vklady klientům vyplatí Fond pojištění vkladů (FPV) přičemž i fiktivní a nadhodnocená „škoda“ uvedená v obžalobě byla plně kryta vlastním kapitálem MSD a případná ztráta z nesplacených úvěrů by se střadatelů natož pak FPV vůbec nedotkla. Jinými slovy MSD zcela v souladu s vyhláškami ČNB krylo veškerá podstupovaná rizika vlastním kapitálem. Takže pokud by ČNB společně s VSZ Praha neadekvátně nezasáhly, nemuselo k žádné výplatě z FPV dojít ani v případě nejčernějšího scénáře nastíněného VSZ Praha v obžalobě.

VSZ Praha nepravdivě argumentovalo i vůči ústavnímu soudu, kdy píše „Prověřovanou trestnou činnost lze popsat tak, že se jednalo nejméně od počátku roku 2010 o předem připravené a dohodnuté transakce v řetězci, …“. Do konce září 2010 bylo MSD ovládáno úplně jinými majiteli a managementem. Nikdo z původního managementu nebyl pozván ani k podání vysvětlení natož pak vyslechnut. I úvěry uvedené v obžalobě po tříletém vyšetřování nevybočují z období uvedeného v původním trestním oznámení FAU tj. listopad 2012 až duben 2013.

PČR si odvezla desítky úvěrových spisů

PČR si 3. 5. 2013 odvezla z MSD desítky úvěrových spisů. Přitom ani jeden z těchto tři roky prověřovaných úvěrů se neobjevil v obžalobě. Takže tímto VSZ Praha nepřímo prokázalo že VŘKS byl v MSD jako celek funkční.

VSZ se ve svých zdůvodněních de facto dopouští diskriminace občanů ČR podle věku, kdy konstatuje, že občané ČR ve věku 20 až 30 let jsou blízcí věku mladistvých a nezpůsobilí pro podnikání. Poskytnout jimi řízeným společnostem úvěr se považuje za trestný čin. Přitom soudy ČR „zplnoletnily“ více jak 10 osob mladších 18 let jako oprávněné samostatně podnikat. VSZ Praha má zřejmě unikátní metodiku jak poznat, který člověk je a který není schopen podnikat.

Jak by asi VSZ Praha posoudilo osobu „blízkou věku mladistvých“ s touto charakteristikou: „„…, na základní škole téměř propadl a vyšel ji se čtyřkami a pověstí flinka zralého tak na učiliště. A tak to pokračovalo i na třech středních školách, ...“, nebo jinou osobu s touto charakteristikou: „Narodil jsem se s Touretteovým syndromem, to znamená, že mám viditelné i slyšitelné tiky, křivím se když mám být v klidu a když mám být zticha tak funím, chrochtám nebo popotahuji, smrkám,…..“, „ navíc jsem dysgrafik, neumím čitelně psát a sám po sobě nepřečtu co jsem napsal, učitelka mě posílala do zvláštní školy,…..“, „ … začal jsem pít a dělal jsem výtržnosti …“, „… měl jsem 29 let a miliony dluhů …“ Přitom v obou případech se jedná o později úspěšné podnikatele, jejichž úspěchy jsou prezentovány v médiích jako motivace pro ostatní občany.

VSZ Praha pak zcela mylně předpokládá, že vlastník a jednatel společnosti podniká zcela osamoceně a na všechno je sám. Naprosto nerespektuje, že majitelé a jednatelé společností byli obklopeni lidmi s bohatými zkušenostmi s obchodem s nemovitostmi. Mezi těmito lidmi byly dlouholeté přátelské vazby ze sportu, ze školy a i rodinné vazby.

Zřejmě z nedostatku relevantních důkazů se VSZ Praha uchyluje k dokládání trestné činnosti MSD pomocí skutečností, které jsou v souladu se zákonem. Řádně uzavřené a podepsané úvěrové smlouvy označuje za fiktivní. Řádně vedený úvěrový spis označuje za zastírání trestné činnosti. Platby prováděné v souladu se zákonem označuje za podezřelé na vyvádění peněz z MSD. Je s podivem, že řádné placení daní VSZ Praha rovněž neoznačilo jako zástěrku pro trestnou činnost.

Na základě informace o údajném úvěrovém podvodu skupiny podnikatelů je možné odvodit následující hypotetické varianty:

Podnikatelé použili peníze na jiný účel, než byl uveden v úvěrové smlouvě (dopustili se úvěrového podvodu), ale předpokládali, že úvěry řádně vrátí.

Podnikatelé část peněz použili pro svoji potřebu (krádež) s tím, že zbylou částí vydělají obchodem s nemovitosti na splátky úvěrů (ať už částečné nebo celkové).

Aby VSZ Praha vyloučilo dvě výše zmíněné hypotézy a argumentačně si pojistilo tu třetí - krádež všech peněz z poskytnutých úvěrů - zablokovalo všem společnostem peníze řádově jeden až několik týdnů po načerpání úvěrů a v době, kdy řádně plnily své platební povinnosti. Tím si zajistilo, že úvěry nemohly být nikdy splaceny a společnosti nemohly nikdy začít podnikat a nakoupit nemovitosti. Takže pravdu o tom, co měla výše uvedené skupina v úmyslu, se už nemůžeme dovědět.

Za zmínku stojí i výběr znalců, kterým PČR zadala zpracování posudků. Jedná se o dvorní dodavatele posudků pro PČR, kteří pro ni zpracovávají většinu znaleckých posudků. Tito znalci nebyli způsobilí přehodnocovat posudky jiných znalců, v posudcích se uchylovali k obecným tvrzením, aniž by se snažili zjistit, jak dané procesy probíhaly v MSD. Skutečnosti, které svědčí ve prospěch MSD, vydávají za důkazy nekompetentního jednání managementu. Jako například fakt, že úroková marže byla cca 5 ti násobkem průměrných tržních úrokových marží. Přitom tato marže zajišťovala ziskovost MSD. Jak vysoká podle těchto znalců měla být úroková marže? Přitom znalci si pro své posudky nevyžádali všechny potřebné podklady, což i sami přiznávají.

Do tohoto konceptu zapadají i informace uváděné v tisku. Tisk vůbec neinformoval o ekonomické síle MSD k 30. 4. 2013. Místo toho bulvárně informoval o výše uvedených nepravdivých skutečnostech. Podle tisku například řidiči kamionů nejsou schopni úspěšně podnikat. Není to diskriminace skupiny občanů podle povolání? Jsem přesvědčen, že celá řada bývalých řidičů kamionů úspěšně podniká. Média při informování o situaci v MSD postupovala podle tohoto schématu: „Dezinformace vypuštěná do veřejného prostoru se spolu s působením důležitého spojence – času (a v jeho průběhu realizované multiplikace oné původní nepravdy) – stane veřejně přijímanou „pravdou“. Pak nastoupí druhá dezinformační vlna, která se argumentačně opírá o onu novou „pravdu“, odvolává se na ní a zdůvodňuje své úsilí snahou o nápravu nepravosti. Že se jedná o nepravost, je náhle nepochybné. Vždyť je o tom přesvědčena veřejnost!“. (Petr Žantovský, Mediální manipulace a krize v České televizi v roce 2000, Publikace IVK č. 18/2015)

Legální činnost MSD je vydávána jako důkaz trestné činnosti

Povšimněme si, že celou kauzou se jako červená niť táhne způsob argumentace, kdy zcela legální činnost MSD je vydávána jako důkaz jeho trestné činnosti. Mezi tyto „argumenty“ patří kriminalizace uvolňování likvidních rezerv, kriminalizace výplaty vkladů klientům, označení řádně uzavřených úvěrových smluv za fingované, označení řádně vedené úvěrové dokumentace za dokumentaci vedenou za účelem zakrytí údajné trestné činnosti. ČNB zpochybňuje posuzování ekonomicky spjatých skupin argumentací, že přijetí všech opatření uvedených v jí vydaných vyhláškách je nedostačující.

Dále jsou z argumentace důsledně vylučovány dokumenty, které dokazují správnost postupu MSD. Znalci pro své posudky nevycházeli z vnitřních předpisů MSD ani z jeho informačního systému. Nikdo se nezabýval např. zápisy z představenstva nebo zápisy z členských schůzí MSD. Nikdo nezohlednil vynikající ekonomickou a finanční kondici MSD.

Základní idea celé akce je jednoduchá: Zablokujeme peníze klientů MSD, vlastnímu MSD zablokujeme prostředky do výše dvojnásobku vlastního kapitálu a zakážeme mu veškerou výdělečnou činnost. Pak už jen počkáme, až MSD zkrachuje. Trvalo to 8 měsíců. VSZ Praha v obžalobě argumentuje: to že jsou to lumpové, dokazuje i skutečnost, že MSD zkrachovalo.

FAU MF v této kauze vyhledalo vhodný případ a okořenilo ho několika nepravdivými tvrzeními a rádoby důkazy tak, aby VSZ Praha mělo důvod blokovat peníze na účtech MSD. ČNB po čtyřech dnech na základě nepravdivých tvrzení zakázala MSD činnost, čímž rovněž poskytla VSZ Praha důvod k zajištění peněz. VSZ Praha nic nezkoumalo, nic neověřovalo a konalo podle, s největší pravděpodobností, předem dohodnutého scénáře.

Více podrobností k tomuto tématu najdete v sérii mých článků „Proč všichni lžou“.

Celkově lze kauzu shrnout takto, v ziskové a prosperující finanční instituci je odhalen údajný úvěrový podvod, přičemž rizika z něj vyplývající jsou plně kryta kapitálem družstevní záložny i v té nejpesimističtější variantě nastíněné VSZ Praha. Na tuto finanční instituci jsou v organizované spolupráci FAU MF, ČNB a VSZ Praha uvaleny sankce, které by zničily každou banku na světě během, když ne hodin, tak jednotek dnů. Když se vžijeme do kůže státní zástupkyně paní Daniely Smetanové tak ona přeci nemůže přiznat: promiňte, svým neadekvátním postupem jsem způsobila škodu ve výši cca 7 miliard Kč. Tuto kauzu přeci musí za každou cenu dostat k soudu a to skutečně za každou cenu. I za cenu, že do obžaloby uvádí dokumenty (rádo by důkazy) z jiné doby a jiné společnosti, které se týkají výstavby fotovoltaických elektráren. Účelově vytrhává slova z kontextu telefonických odposlechů, a jako vrchol manipulace s důkazy libovolně, dle své potřeby, zaměňuje jména vzájemně komunikujících osob.

Na závěr se musím ptát: Jak je možné, že v jednom demokratickém a právním státě, za který Českou republiku stále ještě považuji, funkci státního zástupce vykonává osoba, která falešně interpretuje důkazy jen proto, aby „svoji“ kauzu dostala před soud? Opravňuje snad post vrchní státní zástupkyně volně fabulovat, když informuje veřejnost o probíhajících trestněprávních kauzách?

Lidová moudrost praví: kdo lže, ten krade, kdo krade ………“

Poznámka: Dle mých znalostí trestní zákoník žádné „vyvádění peněz“ jako trestný čin nezná, takže není zcela zřejmé, co PČR nebo VSZ Praha pod tímto pojmem myslí. Tak jak tento pojem používá VSZ Praha by se asi dal definovat jako „posílání peněz na účet jiného subjektu bez očekávání odpovídajícího protiplnění nebo v případě čerpání úvěru posílání peněz na účet klienta s vědomím, že tento úvěr nebude nikdy splacen“.