Proti serióznímu obchodu nemůže mít nikdo námitky. To platí pro Američany, Němce, Číňany, Rusy atd. Jenomže právě u Těch posledních je to problém, protože původní serióznost se někdy rychle mění v podlost. V Hospodářských novinách nedávno vyšel větší článek o česko-ruských obchodních vztazích, které jsou sice pro naše podnikatele perspektivní a zajímavé, nicméně není možné přehlížet ani stinné stránky a to je strmě rostoucí počet nevymahatelných pohledávek. Ty nedávno přesáhly sumu patnácti miliard korun! Velikou slabinou Ruska je mizerné podnikatelské prostředí, které se zhoršuje se zvětšující se vzdálenosti od centra. Jestliže se zjednodušeně říká, že u nás ni nefunguje, tak pro Rusko to platí ne dvojnásobně, ale nejméně trojnásobně.
A na to doplatil i Pavel, kterému ruský odběratel za jeho stroje jednoduše přestal platit. „Nevím, co se stalo. Najednou mně začal tvrdit, že moje stroje jsou špatné a peníze mi za ně nedá. To je blbost, protože, já vyvážím ty samé stroje i Německa a tam si nikdo nestěžoval. Jenomže v Rusku je to špatné, tam policajti, prokurátoři a soudci spolu s místními oligarchy tvoří mafii, proti které si bez šance a kdo to neví, je vyřízený. Ano soudil jsem se, a prohrál. Od začátku mně bylo jasné a můj ruský advokát mně upozornil, že tohle nemám šanci vyhrát. A také se to stalo. Byli proti mně domluveni a okradli jako gangsteři bez mrknutí oka. Teď nemám peníze ani stroje,“ zdůraznil Pavel.
„Víš,“ povídám mu, „jedno ruské přísloví zní: Bůh je vysoko a car je daleko, a to bylo o tom, že úředníci v guberniích si v podstatě dělali, co chtěli, a zdá se, že platí pořád.“ „To tedy ano,“ on na to. Mě také zajímalo, jestli i jinde jsou takové problémy. „V Německu také byl u jedné firmy v Dortmundu problém s placením, ale soud jsem tam vyhrál já. To byl skutečný soud a ne justiční fraška jako v Rusku. Pak jsem se dozvěděl, že majitelem oné firmy byl bývalý důstojník Stasi, který po sjednocení Německa odešel na Západ. Když jsem se o tom s jedním slušným německým partnerem bavil, tak mně řekl, že až do začátku devadesátých let v Německu problémy s proplácením faktur nebyly, ale po sjednocení se z bývalé NDR vrhli do podnikání bývalí komunisté, lidé ze Stasi a podobná sebranka, takže nastaly problémy. Ale já se svými současnými německými partnery problémy s placením nemám,“ řekl.
Jefim Fifštejn nedávno v Reflexu napsal, že „Rusko je skrz na skrz zkorumpovanou zemí, s pokřivenou a nefunkční ekonomikou a africkou úrovní zločinnosti a úmrtnosti.“ Totálně předražená zimní olympiáda v Soči je toho velkým důkazem. Ruská ekonomika se navíc dostává velkých problémů a její letošní růst o moc nepřekročí jedno procento.
Majitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec v novinovém rozhovoru varoval české zájemce o ruský realitní trh. V podstatě uvedl, že na něj nemají vstupovat bez silného domácího hráče, perfektně znalého místních poměrů, protože jinak páchají sebevraždu a jestliže o našem realitním trhu mluví na Západě, že je kulantně řečeno netransparentní, pro ten ruský to platí několikanásobně víc.
Pavel na Rusko nezanevřel úplně, nicméně nabádá ostatní, aby byli hodně opatrní, jelikož tamní podnikatelské prostředí je džungle, ve které mizí slabší, jež žádný zákon nechrání. „Na Rusko je dobré si dávat pozor, protože je nevyzpytatelné,“ řekl Pavel. Já na to, že před ním varovali již jiní. Například publicista Bohumil Doležal ve své knize Karel Havlíček, portrét novináře píše i o poměru tohoto slavného žurnalisty k Rusku.
Karel Havlíček Borovský to napsal jasně. „…dosvědčiti však mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoliv bratrsky, nýbrž nepoctivě a sobecky smýšlejí. Jak směšno, jak neprakticky bylo by s tajným nepřítelem svým, který rouchem bratrským chtivost svou jen zakrývá, bratrovati se!! Přiznávám, že mi Maďaři, co zjevní nepřátelé Čechů a Ilyrů, jsou milejší než Rusové, kteří s jidášským políbením přicházejí – nás vstrčit do kapsy.“
„Karel Havlíček to nemohl napsat líp! A přesně tak se chová Rosatom, který není jen pouhou firmou, ale hlavně jako státní společnost slouží coby nástroj ruské vlády k vydírání ostatních. To převedl v Bulharsku, kde byl odmítnut s nabídkou na stavbu jaderné elektrárny a začal si nevybíravým způsobem vynucovat předání podílu v místní energetické distribuční firmě. Už proto by temelínskou elektrárnu neměl dostavět on, ale konkurence. Jemu totiž nejde pouze o byznys, ale o ovládání druhých. Rouchem bratrským, chtivost zakrývá, jak přesné,“ řekl Pavel.
Tento příspěvek není namířen proti obyčejným ruským lidem, s nimi naopak cítím a lituji mrtvé z volgogradských pumových atentátů. I oni jsou totiž oběťmi ruské mafie, která ničí především samotné Rusko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
