Zázračné úspory by se nekonaly. Naopak. K tomuto výsledku není třeba velkých matematických schopností – stačí se podívat do výročních zpráv zdravotních pojišťoven a porovnat: VZP v současnosti vynakládá na péči o jednoho klienta v průměru o 3 500 Kč více, než obě jmenované zaměstnanecké pojišťovny (průměr jejich nákladů na jednoho klienta vychází na částku cca 19 300 Kč).
Pokud bychom tyto pojišťovny sloučili, lékaři by jistě požadovali platby na úrovni VZP. To je patrně i hlavní motiv, proč prezident ČLK Milan Kubek toto spojení prosazuje. Otázkou je, zda to má chtít i vláda. Pokud rozdíl v platbě 3 500 Kč vynásobíte počtem pojištěnců, vyjde vám, že sloučení by mohlo znamenat zvýšení plateb na zdravotní služby téměř o 7 miliard korun. Sedm miliard, které není kde vzít. Sedm zcela zbytečných miliard neboť jak ukazuje příklad obou zmiňovaných zaměstnaneckých pojišťoven – dokážeme občany výborně léčit i za nižší peníze, než jak to dělá VZP.
Péče o zdraví občanů je velice citlivé téma a mediálně velmi dobře zneužitelné. Vždyť jde o naše zdraví, o naše životy. Na těch přece nemůžeme šetřit a také nešetříme. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny zajišťují svým klientům srovnatelnou, ne-li lepší zdravotní péči, než VZP. To, že za nižší peníze, je dáno zčásti historicky a zčásti vyjednávacími schopnostmi. Pro představu: máte na výběr koupi dvou škodovek – úplně stejných, stejný výkon, stejná spotřeba, stejná výbava, dokonce i stejná barva. Jedna stojí 300 000 Kč, druhá půl milionu. Kterou si koupíte?
Pojišťovny jsou tady od toho, aby uhradily špičkovou zdravotní péči pokud možno všem svým klientům, uspokojily požadavky lékařů na odměnu a zároveň neplýtvaly vybranými penězi na pojistném. Dokonce mají zákonem přikázáno chovat se s péčí řádného hospodáře. A toto vše mají zaměstnanecké zdravotní pojišťovny na mysli, když vyjednávají o cenách.
Sloučit VZP s prosperujícími velkými zaměstnaneckými pojišťovnami, které mají vyrovnané hospodaření, nepotřebují půjčky od státu, předsunuté platby a podobné finanční injekce, může být přínosné jen z úhlu pohledu toho, kdo chce co nejvyšší platby od pojišťoven. Pro nikoho jiného. A už vůbec ne pro pacienty. Neboť zdraží-li zdravotní systém, bude to znamenat zhoršení dostupnosti kvalitní zdravotní péče nebo požadavek na více peněz v systému. A kde je vzít? No přece od daňového poplatníka. Zvýšením pojistného, případně daní či spoluúčasti občanů. Současný zdravotní systém není dokonalý a potřebuje změny. Ovšem změny promyšlené a výhodné pro všechny, nikoliv pro jednu úzkou, i když vlivnou, zájmovou skupinu.
A jen malá poznámka závěrem. Kdyby zaměstnanecké pojišťovny skutečně škudlily na úkor svých klientů, jak se snaží někteří lidé veřejnosti podsunout, neměly by za čas komu zdravotní péči platit. Občané by od nich odešli do VZP. Zatím je to spíše naopak. Například k největší zaměstnanecké Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra přijde v lednu 32 574 nových klientů. Více než 17,5 tisíc jich přichází z VZP.
Jaromír Gajdáček,
prezident SZP ČR a generální ředitel ZP MV ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
