A to nejenom politikům, ale hlavně odborníkům na zdravotnictví z řad profesní veřejnosti. Vláda se zřejmě bude touto myšlenkou v dohledné době zabývat a je potřeba připomenout, že ne poprvé bude tento bod součástí zasedání našeho kabinetu. Už v minulých letech, za fungování minulé, tedy pravicové vládní koalice ministr zdravotnictví Leoš Heger prosazoval podobnou myšlenku, přesto že dnes zastává názor opačný.
Zřejmě z politických důvodů. Je tedy sloučení zdravotních pojišťoven opravdu snahou o racionalizaci nákladů našeho zdravotního systému, nebo je to politická proklamace, která je vedena snahou o ovládnutí trhu zdravotního pojištění u nás, tedy lobbystickou kartou podnikatelského zázemí, kterým jsou někteří politici ovládáni?
Sloučením těchto tří zdravotních pojišťoven by totiž vznikl moloch, který by ovládal osmdesát procent trhu s prostředky, které si všichni platíme ze zákona na ochranu našeho zdraví. Dá se předpokládat, že těchto osmdesát procent by určovalo kam, kdy a jaké prostředky se budou investovat a postupně by pohltilo zbylých dvacet procent, které by se musely ve své zdravotní politice přizpůsobit většině, tedy vzniknuvší superpojišťovně. Také přístup různých zájmových skupin k těmto prostředkům by byl jednodušší a mohly by vznikat další a další projekty typu miliardového IZIPU a ani bychom se nenadáli a ze svého zdravotního pojištění bychom platili nejenom drahá auta a vily některých zúčastněných, ale i přispívali na chod vybraných politických stran, aniž bychom to mohli ovlivnit, neboť tito zúčastnění by buďto byli kryti imunitou, nebo by jim jejich „zlý úmysl“ byl jenom velmi těžko prokazatelný, popřípadě by se na něj vůbec nepřišlo.
Boj o ovládnutí míst ve správní a dozorčí radě by byl ze strany jednotlivých politických subjektů velmi krvavý a jistě bychom byli svědky dlouhých politických tahanic a jednotlivá křesla by se stala součástí výnosného výměnného byznysu v poslaneckých škamnách. A co potom křeslo ředitele. To je samozřejmě ta horší varianta, ale i s tou je potřeba počítat.
Tak nějak by to mohlo probíhat, pokud by se prosadila myšlenka sloučení některých zdravotních pojišťoven s naší největší, a je potřeba říci jedinou státní zdravotní pojišťovnou, VZP. Ta představa není vzdálena skutečnosti, neboť stačí sledovat dosavadní historii kolem hospodaření právě VZP, tedy jediné zdravotní pojišťovny, která dlouhodobě hospodaří se stamilionovými deficity. Říkáme státní pojišťovny, neboť je to jediná zdravotní pojišťovna, do jejichž správních orgánů jmenuje všechny zástupce právě vláda ČR a Poslanecká sněmovna ČR a ti jsou tedy také stoprocentně zodpovědni za její hospodaření. Ostatní pojišťovny jsou pojišťovnami zaměstnaneckými a stát má v jejich správních orgánech pouze třetinu hlasů. Případné sloučení by tedy musely odsouhlasit správní rady všech tří pojišťoven a lze si jen těžko představit, že by se k tomu Správní rady ZPMV a VoZP odhodlaly a své prosperující pojišťovny tak pohřbily. Nakonec Správní rada VoZP ČR už jednou snahu bývalého ministra Hegera o sloučení VoZP ČR a VZP odmítla.
Je potřeba zdůraznit, že existence menších nestátních oborových pojišťoven celkové náklady našeho zdravotního systému snižují, nikoliv zvyšují. Drží náklady na proplácení jednotlivých zdravotních úkonů ve zdravotnických zařízeních na přijatelné úrovni a samozřejmě jejich existence je závislá na vlastním hospodaření. Nemohou počítat s rozsáhlými státními dotacemi a jejich správní orgány hlídají každou korunu, která jde jak směrem nemocnicím a ostatním poskytovatelům zdravotní péče, tak do případných projektů, které jsou nadstavbou zdravotně pojistného plánu a většinou směřují do oblastí prevence, marketingu a ostatních investičních nákladů.
Zdálo by se, že s dorůstající generací politiků, kteří jsou už od mládí formováni svobodným podnikatelským prostředím a kreslenými i hranými komiksy americké provenience by myšlenka násilného omezování konkurence a volného podnikání v jakémkoliv oboru , tedy i myšlenka vzniku superpojišťovny měla být v principu cizí, jedině by jí snad řídil Superman. Potom by ovšem i jemu bylo potřeba držet palce, protože české prostředí a logistika toků některých finančních prostředků v českém zdravotnictví by i jeho mohly udolat.
Autor: Jaroslav Michal
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
