Očekávání, že ekonomické sankce Západu proti Rusku a zákaz cestování do EU a USA pro ruské úředníky přispějí k ukončení agrese Kremlu vůči sousednímu státu se však ukázalo jako nebezpečná politická naivita.
Snad každý student historie ví, že se dějiny učí proto, aby se z nich lidé poučili a neopakovali chyby minulosti. Zdá se ovšem, že vrcholní politici USA a EU uvedené pravidlo neznají.
Několik příkladů. Koncem dvacátých let minulého století zakázaly západní země Sovětskému svazu možnost platit za nakupované stojírenské technologie ruským zlatem a donutily Kreml platit za zboží obilím. Toho však SSSR neměl dostatek a tak sovětská vláda zorganizovala násilné odebírání obilí rolníkům. To vedlo k vypuknutí hladomoru v letech 1932/33 a k smrti 10 miliónů lidí, zejména ukrajinské národnosti. Pro moskevské vedení byly životy lidí ničím a uskutečnění imperiálních a utopistických plánů mělo přednost. Když před českým občanem vyslovíte jméno Neville Champerlain nebo Edouard Daladier, tak vám každý řekne, že jde o politiky z Velké Británie a Francie, kteří se naivně domnívali, že politikou appesementu (ústupků) zabrání Adolfu Hitlerovi vyvolat válku. Všichni víme, jak to dopadlo. Co tedy očekávali a na co se spoléhali francouzský prezident Holland a německá kancléřka Merkelová, když podepisovali dohodu s prezidentem Vladimírem Putinem v únoru 2015 v Minsku? Cožpak neměli ve škole dějepis? Nějak se mně nechce to nazvat naivitou…
V České republice se často v poslední době setkávám s názorem, že za válečný konflikt v Ukrajině jsou zodpovědné USA. Chtějí tak vyprovokovat válku Ruska s EU, aby se potom mohly zmocnit území Ruské federace a jejího nerostného bohatství. Opět prý je ve hře ropa, zemní plyn a ohromné zisky pro vojenskoprůmyslový komplex. Tuhle písničku jsme nuceni poslouchat už téměř 70 let a její aranžmá se mění jen v detailech. Kdysi nad námi vlál rudý prapor se srpem a kladivem a nyní bílo-modro-červená trikolóra s dvouhlavým orlem. Je zřejmé, že pro mnohé lidi je snazší uvěřit ruské propagandě, než zaujmout zodpovědný a aktivní občanský postoj. O to více, když se v problematice nedokáží orientovat a řešit ji ani profesionální politici.
Co vlastně chce Vladimir Putin? Podle jeho slov je nucen bránit zájmy Ruska před mocnostmi, které chtějí pokořit Rusko a vládnout celému světu. Proto byl v Moskvě vypracován komplexní program „Ruský svět“, který se opírá o pravoslavné náboženství, využívá pseudovědecké úvahy z dávné historie a neštítí se ani falšování moderních dějin a rasistických teorií. Jde o ideologické zdůvodnění ruské expanze podle hesla „Rusko bez hranic!“. Taktickou součástí této strategie je „hybridní válka“ v Ukrajině, jejímž cílem je zabránit odklonu Ukrajiny směrem k EU a její ovládnutí Moskvou. Tím se zabrzdí podobné procesy v jiných bývalých republikách SSSR, což je hlavním předpokladem znovuobnovení supervelmocenské pozice Ruska.
Není pochyb o tom, že současné vedení Ruska je rozhodnuto a připraveno jít za svým cílem i za cenu válečného krveprolití. Prezident Putin při tom využije všech možností a každé slabiny protivníků. Nepřítelem Ruska je dnes každý, kdo není v naprostém souladu s jeho imperiálními plány. V této situaci už není místo pro naivitu, ústupky a politické kšeftování, kterému se také někdy říká diplomacie. Na politickou scénu evroatlantického společenství musí vystoupit dynamičtí, akceschopní a zásadoví politici. Jen tak můžeme putinismus zastavit, což je v zájmu ruského lidu a celého světa.
Na závěr jeden vtip: Putin při jednání říká Obamovi: „Hele Baracku, pokud nepřestaneš překážet, tak Tě pozvu 9. května na vojenskou přehlídku vítězství Ruské armády. „Do Moskvy, Voloďo?“- ptá se Obama. “Nikoliv-do Washingtonu!“ – ledově poznamená Putin.
Zbavme se naivity v geopolitických vztazích, nazývejme věci pravými jmény a dejme šanci akceschopným mužům a ženám v mezinárodní politice. Jinak se vtip může stát realitou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pravybreh.cz
