Lze tedy říci, že ten a ten člen Rady ČTK tak je „za“ tu či onu stranu nebo hnutí. Podobně jako v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, dodejme.
Sedmičlenná Rada ČTK má v současném složení tři členy za ANO a po jednom členovi (resp. člence) za Piráty, ČSSD, SPD a ODS. Druhým služebně nejmladším členem je David Soukup (teprve od 25. 9. 2019), který byl také 16. 12. zvolen předsedou rady. Tato událost je pozoruhodná z několika důvodů. Podle Zákona České národní rady č. 517/1992 Sb. ze dne 21. října 1992 o České tiskové kanceláři „člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo v politických hnutích ani nesmí působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě“. Přitom už od roku 2018 je bc. David Soukup, člen hnutí ANO, za tento politický subjekt zastupitelem Městské části Praha 3, zároveň je členem tamního výboru pro dotační politiku a členem redakční rady Radničních novin. O tomto aspektu se rovněž zmiňuje uvedený zákon o ČT v této formulaci: „(člen rady) nesmí být členem orgánů společnosti, které provozují hromadné sdělovací prostředky.“ Jak je patrné, hned dvě kolize zájmů v jedné osobě, to není obvyklý ani žádoucí stav.
Zajímavý byl také vývoj „vzniku“ jeho předsedování. Rada byla ještě v létě pouze o pěti členech. D. Soukup a A.Bazalová byli zvoleni na podzim. Už v létě se diskutovalo o tom, že je třeba na místo dosavadního předsedy Miroslava Augustina (mandát mu skončil 20. 6.) zvolit předsedu nového. Podle zákona předsedu volí prostá většina zvolených členů. Tedy např. tři z pěti nebo čtyři ze sedmi. Tehdy se rada jednomyslně shodla, že je správné počkat na dovolbu členů tak, aby jejich počet byl úplný, a pak teprve volit předsedu. V pondělí 16. 12. však dva členové rady, P.Foltán a P.Žantovský byli ze zdravotních důvodů z jednání omluveni. Zbylá pětice se však nezachovala podle dosud platného nepsaného pravidla a uskutečnila volbu, z níž vzešel předseda Soukup (za podpory zástupců především opozičních stran (SPD, Piráti, ODS, a pak koaliční ČSSD). To samo je neobvyklé. Nemorální je však už to, že bylo využito nepřítomnosti dvou členů rady. Přitom na stránkách Rady ČTK najdeme tuto informaci: „Vzhledem k omluvené nepřítomnosti jednoho člena Rady ČTK na zasedání Rady dne 25. 11. 2019 se volba předsednictva Rady přesouvá na řádné jednání Rady dne 16. 12. 2019.“. Místopředsedkyně Wenigerová pro Hlídacího psa tehdy prohlásila: „Chceme být na volbu kompletní, není podstatné, kdo chybí, každý může mít svůj závažný důvod,“ Proč byl použit ve stejné věci různý metr? To na volbu vrhá neblahý stín
Ale nikoliv jediný. Jednací řád Rady ČTK praví, že „Předseda a místopředsedové Rady jsou voleni na funkční období jednoho roku, a to i opětovně. V průběhu funkčního období mohou být předseda i místopředsedové odvoláni, a to i jednotlivě, vysloví-li se pro odvolání nadpoloviční většina všech zvolených členů Rady.“ A zde je třetí paradox této události. Dosavadními místopředsedy byli Jaroslava Wenigerová a Petr Žantovský, oba zvoleni 18. února 2019. Zákon ani jednací řád nestanoví striktní počet místopředsedů. Protože však (byť v jeho nepřítomnosti) neproběhlo hlasování o odvolání P. Žantovského z této funkce a do médií rada sdělila, že místopředsedkyněmi jsou J.Wenigerová a M.Marksová, může to znamenat jediné: Rada ČTK má dnes místopředsedy tři, a to vedle uvedených dam i P. Žantovského. To ovšem média ve svých informacích neuvádějí, a tak je třeba to uvést do souladu se skutečností.
Série popsaných nestandardních událostí vybízí k tradiční otázce: Qui bono? Pro koho je to dobré? V čím zájmu musela proběhnout volba tak narychlo a bez zřetelného důvodu v nepřítomnosti dvou radních? Kdo v ANO si tu hraje na svém písečku, odstavuje „své radní“ a spojuje se s opozicí?
Psali jsme:
autor: PV
