Jaroslav Štěpaník: Kouzlo retra

14.10.2014 17:00

Asi nikdy a nikde jako u nás nevzniklo takové množství vtipů o socialismu v době jeho reálné existence. Jeden, velmi lakonický, stal se přesnou futurologickou prognózou: „Socialismus je těžká cesta od kapitalismu ke kapitalismu."

Jaroslav Štěpaník: Kouzlo retra
Foto: Hans Štembera
Popisek: Uniforma příslušníka SNB

Pětadvacet let odstupu dává možnost střízlivého hodnocení toho, co přinesl Listopad 1989, obdobně věcný pohled je možný na léta reálného socialismu. Na rozdíl od našich někdejších soudruhů z NDR jsme nezažili nostalgii jako oni. Alespoň většina ne. Dnes si však docela rádi připomeneme reálie, které provázely náš tehdejší život. Obdobně se vzpomíná na veselé příhody z vojny, aniž by se kdo z pamětníků do kasárenského režimu rád vracel. Člověka dnes rozesměje, jak vystál frontu na narpasan, jak se třásl, aby mu celníci při příjezdu z bratrské země nezabavili dětské botičky pro malou neteř, jak se nemotorně a s četnými úrazy zapojil do systému DODO (dodělej doma), jak si přál vyjet za hranice všedních dní, nakonec z toho vyšel výlet do blízkého neznáma škodovkou sehnanou přes známé známých na opačném konci republiky, jak se chladič místo, aby chladil, vařil, až se z něj kouřilo, než se odněkud vynořil soudruh příslušník s plácačkou a udělil pokutu... Co vše jsme se do svého jedna, dva či tři plus jedna v panelákovém sídlišti zablácenou cestou bez dopravního spojení nasháněli a nashromáždili! Člověk už téměř zapomněl názvy všech kusů a doplňků, které vytvořily celek téměř identický s domácnostmi sousedů. A všechny ty tovary a polotovary, které jsme vkládali do košíků v samce! Když se poodhrne opona paměti, i to, dřív iritující, mění se v nostalgicky blízké, až milé. Ti, kteří se narodili již v jiné době, se smějí, nebo je zarazí v čem a s čím jsme žili. I u nich však neznámé předměty a reálie nabudí zvědavost s nutkáním nahlédnout do dávné minulosti. Takové je kouzlo retra.

Novinář Michal Petrov se v roce 2008 stal duchovním autorem magazínu, který mapoval konzum za socialismu. Pořád ČT získal oblibu diváků, a v roce 2009 získal cenu Elsa. Autor se k námětu vrátil knihou „Retro čs. Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu." Při předávání letošních cen E. E. Kische získal čestné uznání Klubu literatury faktu za rok 2013. Kniha o rozsahu téměř 250 stran, vydaná nakladatelství Jota se stala také nejprodávanější odbornou a populárně naučnou literaturu pro dospělé v síti Knihcentrum. Text se opírá o množství fotografií a dobových dokumentů, atmosféru doby přibližuje připomínkami zboží denní spotřeby, bytovým zařízením, přístroji, doplňky. Mnohé z toho tehdejší spotřebitel pracně sháněl. (Takový pocit štěstí, když něco nedostatkového sehnal, dnes nikdo nezažije.) Reklama i tehdy pracovala. - Zdraví sílu, najdeš v sýru! Mléko ničím nenahradíš! Zboží z Jednoty, do každé samoty! Proti nachlazení Sevak! Každý den s trvanlivým pečivem...

Já vzpomínám rád kupříkladu na mléko v igelitovém pytlíku. Ten zpravidla ploval spolu s kolegy v přepravce, zalit mlékem z jednoho či dvou pytlíků prasklých. Byl jsem rád, když se mi zadařilo šťastně do síťovky vložit celistvý, ne prasklý. Nezamléčil se mi tak limosáček s brčkem, král sýrů Hermelín, Sana, sestra másla a další tovary i polotovary. Chybí mi však, že již nesmím být jedním z kolektivu pivních výzkumníků, obracet láhve dnem vzhůru proti světlu a identifikovat, co to uvnitř plave. Ani taková křivda však nezkalila pěkný retrovečer s knížkou M. Petrova ve společnosti reálií uplynulého času. Komu nepostačí knižní výlet do nedávné minulosti, může se do toho dát sám. Jako tenkrát. V reálném socialismu obstál jen všeuměl. Kniha ostatně v závěru doporučuje: „Zavzpomínejte, prohledejte šuplíky a sestavte si vlastní retro album." I já zakončím doporučením: Nic nevyhazujte! Darem z domácího retra, potěšíte muzeum, které předměty dokumentující nedávnou dobu rádo přijme a začlení do depozitářů pro chystané výstavy.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…