Jiří Baťa: Silné indicie jsou, nezpochybnitelné a usvědčující důkazy však chybí

Podle článku Vojtěcha Blažeka ze Seznam Zprávy (jehož obsah nelze považovat za zcela relevantní) těmi, kdo má výbuch a „vraždu“ dvou pracovníku skladu munice ve Vrběticích na svědomí, jsou údajně dva ruští agenti, notabene stejní, kteří se prý neúspěšně pokusili o vraždu Skripalových. Podle pana Blažeka čeští vyšetřovatelé na zveřejněných fotografiích obchodníků s pasem Tádžikistánu poznali dva agenty vystupující ve Skripalově otravě prudkým jedem novičokem. Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu a Bezpečnostní informační služba sdělují, že tím údajně získali silné indicie, že nevyjasněný vrbětický výbuch mají na svědomí právě tito Rusové. Bez zajímavosti není také poznámka, že do tohoto teroristického činu byla zapojena i ruská zpravodajská služba GRU. Velmi „výbušné“ je také konstatování, že vyšetřovatelé se prý domnívají, že ruští agenti při návštěvě skladu tajně instalovali výbušný systém, který pak nevědomky spustili dva zaměstnanci, kteří na místě zahynuli. O jaký systém šlo, zatím kriminalisté nevědí.

Jak ovšem z vyjádření vicepremiéra, ministra vnitra a zahraničních věcí pana Hamáčka vyplývá, k výbuchu skladu munice ve Vrběticích došlo nadvakrát, se značným časovým odstupem: k prvnímu došlo 16. října 2014, ke druhému výbuchu 3.prosince téhož roku. Jak je možné, resp. zda je vůbec reálné, aby ruští agenti byli schopni tak snadno ve skladě munice nainstalovat výbušný systém, zvláště když první výbuch byl neplánovaný, zatímco ten druhý již plánovaný byl? Jak věděl pan Hamáček, že jeden výbuch byl údajně neplánovaný, zatímco druhý ano? Má nás vláda za až tak tupý a natvrdlý národ, abychom těmto „rádoby pohádkám“ věřili? To všechno vyvolává řadu trapných nejasností, potažmo otázky, jako např.:

Otázka č. 1) Jak mohli čeští vyšetřovatelé z fotografií poznat cizí tváře mužů, když jejich pravou identitu nikdy nepoznali. Či se snad zúčastnili spoluvyšetřování otravy Skripalových v anglickém Salisbury?

Otázka č. 2) Skutečně stačí „silné indicie“ k tomu, aby bez jakýchkoliv pochybností bylo konstatováno, že tito dva ruští agenti mají výbuch ve Vrběticích skutečně na svědomí ?

Otázka č.3) Z konstatování, že do exploze muničního skladu byla zapojena „i“ GRU lze logicky vyvodit, že se na explozi podílel i někdo z českých občanů? Kdo konkrétně?

Otázka č.4) Muniční sklad ve Vrběticích byl zcela jistě velmi důkladně střežen. Jak je tedy možné, že se do skladu dostali „dva ruští agenti“?

Otázka č. 5) Byl snad muniční sklad obchodem, který byl přístupný neprověřeným zákazníkům a vybírat si zbraně k zakoupení?

Otázka č. 6) Uskladněný materiál byl obchodovatelný, nebo to byla neprodejná munice a zbraně, sloužící jako muniční rezerva pro potřeby státu?

Otázka č.7) Jaký zabezpečovací režim ve skladě munice existoval, když se tam mohli dostat lidé, notabene „ruští agenti“? Kdo jim to umožnil?

Otázka č. 8) Kdo byl odpovědný za vedení a bezpečnost muničního skladu?

Otázka č. 9) Jak je možné, že tak vysoce kvalifikovaní vyšetřovatelé sice zjistili pachatele, ale už nezjistili výbušný systém, použitý k vyhození skladu do vzduchu?

Otázka č.v 10) Jak je možné, že po prvním výbuchu nebyl příslušnými odborníky sklad zkontrolován a prověřen, aby tak mohl být zjištěn a zajištěn druhý výbušný systém, který byl příčinou druhého výbuchu?

Otázka č. 11) Jakou přímou či nepřímou souvislost s výbuchem skladu ve Vrběticích má informace o bulharském občanovi Gebrevovi, který měl být údajně rovněž otráven blíže nezjištěnou látkou, ačkoliv vše nasvědčuje tomu, že by to měl být „novičok“?

Otázka č. 12) Jaké byly důvody, pohnutky a co tím asi sledovali ruští agenti, že spáchali tento údajně teroristický čin, tedy aby vyhodili muniční sklad ve Vrběticích do vzduchu?

Názory, že muniční sklad byl zničen proto, aby se prý zbraně údajně nedostaly do Sýrie, resp. do rukou ukrajinské armády, je nevěrohodná fabulace, která má zdůraznit nepřátelské pohnutky a cíle ruských agentů k tomu, aby muniční sklad explozí zničili! Pokud měla být munice expedován do Bulharska, bylo by už věcí Bulharů, jak s municí a zbraněmi naloží! Nebo v tom hrál nějakou roli zmíněný bulharský občan Gebrev?

Poslední otázka je zásadní v tom, že pro běžného občana je těžké hledat faktické, hlavně přesvědčivé důvody exploze muničního skladu a logicky, nezaujatě vyhodnotit, co mělo agenty GRU vést k tomu, aby sklad vyhodili do vzduchu zvláště, když podle vyjádření pana Blažeka měl být učiněn banální závěr vyšetřování, že byly získány „silné indicie“, ale už žádné další usvědčující fakta a důkazy nejsou (alespoň dosud) k dispozici?

Je pochopitelné, že článek pana Blažeka ze SZ nemůže být v žádném případě natolik relevantní a přesvědčující, aby jej spolu s uvedenými informacemi bylo možno brát vážně. V každém případě se však článek dostává k veřejnosti, která ne vždy je dostatečně soudná a schopná rozlišovat reálnost předložených informací, stejně jako fabulace a fake-news, týkající se případu odhalení viníků, či strůjců teroristického činu ruskými agenty GRU. Navíc titulky, jako např:

Zapojení Rusů do výbuchu ve Vrběticích je největší útok na republiku od roku 1968.

Podle 1. místopředsedy Senátu Jiřího Ružičky vláda nevěnovala pozornost varování Senátu o ruském vlivu v Česku.

"Podporujeme kroky naší vlády, které budou rychlou, sebevědomou a efektivní reakci na nepřátelskou činnost vytvářenou Ruskem a proruskými silami," uvedl na tiskové konferenci předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil na tiskové konferenci koalice Spolu události kolem útoku ve Vrběticích za bezprecedentní.

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka označil nová zjištění kolem výbuchu ve Vrběticích za opravdu vážnou situaci, které musí odpovídat česká reakce. Podle něj se nelze spokojit s tím, že Česko vyhostí 18 lidí z ruské ambasády.

Podle bývalého premiéra Bohuslava Sobotky, který stál v čele vlády v době exploze ve Vrběticích, byl výbuch teroristickým útokem a pravděpodobně šlo o snahu destabilizovat vládu.

Bude česká veřejnost z velké části přijímat jako relevantní a pravdivé a není vyloučeno, že to vyvolá značné napětí i v obecné rovině, tj. s politikou a veřejným míněním. Názory, které k tomuto případu sdělili představitelé vlády Babiš a Hamáček, tak jiné osobnosti politické scény, jsou silně a nápadně poznamenány a ovlivněny prozápadními tendencemi, které směřují k potlačení totální animozity a existenční dehonestace Ruska jako nejnebezpečnější faktor evropské bezpečnosti. To navíc spolu s událostmi na ukrajinsko-ruských hranicích umocňuje reálné nebezpečí vyvolání vojenského konfliktu, rovnající se III. SV.!

Celá tato retrospektivní událost, ať už dopadne přesvědčivě nebo nepřesvědčivě pro naši veřejnost, má jeden zásadní neřešitelný problém. Navzdory všem existujícím otazníkům, pochybnostem, nevěrohodnostem, blamážím, případně lžím a fabulacím je zcela nereálné, či jednoznančně vyloučeno, že by BIS v případě eventuálního prokázání, že události ve Vrběticích se udály jinak, než je prezentováno, že s explozí muničního skladu ve Vrběticích ruští zpravdoajci nemají nic společného, že exploze byla způsobena tak či onak přiznala, že se ve výsledku šetření zmýlila, a už vůbec ne, že by celá kauza byla účelově prezentována.

Takové faux-pas by totiž pro Českou republiku znamenalo ztrátu dosud relativně dobrého renomé ve světě, nepředstavitelnou ztrátu důvěry, drtivé ponížení a postavení ČR na úrovni banánového státu, v neposlední řadě konec kariérním ambicím pana plukovníka Koudelky, pokud ne konec definitivní! To si vláda České republiky a exponovaní politici (i kvůli sobě samotným) nemohou v žádném případě dovolit, takže výsledek vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v r. 2014 zůstane navždy (či alespoň dočasně) takový, jak nám jej BIS a vláda ČR dne 17. 04. 2021 prezentovala.

Je tuze nebezpečné mít pravdu ve věcech, ve kterých se zmýlili (lhali) mocní!(Voltaire)