Mohl bych s ním úplně souhlasit, kdyby to nebyl zrovna pan Škromach, jehož zvednuté ruce pomohly přijít na svět zákonu, potažmo praxi, kterou dnes tak kritizuje. Pan Škromach se jednak podivuje, ale také čílí nad praktikami exekutorů a celým exekutorským systémem, který poškozuje, deptá, ničí a přivádí do neřešitelných, někdy i tragických situací stovky a tisíce občanů. Dávám mu ve všem za pravdu, souhlasím s jeho odsudky, kritikou a potřebou okamžité nápravy, kterou lze očekávat od nové vlády, které vévodí ( jen aby) ČSSD s B. Sobotou v čele. Ale jeho zloba a můj souhlas nestačí.
Podívejme se však na problematiku exekucí poněkud blížeji. Exekuce byly vyvolány potřebou narůstajícího počtu neplatičů, potažmo dlužníků, v daný moment hlavně v oblasti podnikání. Tento nežádoucí nešvar se později, vlivem neoliberální politiky převážně pravicových vlád, přenesl i do neplacení a vzniku dluhů za bydlení, služby (elektro, voda, plyn), půjčky, úvěry, hypotéky, ale také za nezaplacení jízdného v MHD a jiné věci, které přerůstaly v neúměrné částky na jedné straně, na nekorektní, bezohledné, hrubé a bezcitné vymáhání, resp. zabavování věcí a majetku dlužníků na straně druhé. Nic nového pod sluncem, dluhy byly a budou vždycky, ale problém je v nelidském, neetickém způsobu jejich vymáhání. Pro vykonavatele exekucí je současný legislativní systém výhodný, protože na něm vydělávají horentní, bohužel nezasloužené peníze. Jako by neexistovaly příklady, zkušenosti a poznatky ze zemí, kde jsou tyto praktiky již léta používána usměrnění a nastavení způsobu vymáhání dluhů k oboustranné spokojenosti, tedy jak dlužníka, tak věřitele. Neodpustím si poukázat na tradiční českou „zabejčenost“ v neochotě hledání zkušeností a poznatků jinde ve světě prosazováním vlastních nápadů a myšlenek s tím, že „je to sice blbé, ale naše (rozuměj české)“! Bohužel v případě exekučního zákona to zas až tak „blbé“ nebylo, naopak, velmi chytré, na čem se dalo (a dá dosud) vydělat miliony!
Nedávno se nechat slyšet pan Herman, dnes novopečený ministr kultury nové koaliční vlády, v reakci na názor ředitele Českého rozhlasu na potřebu zlepšit výběr koncesionářských poplatků, že by bylo dobré se poohlédnout do zahraničí, např. do Německa a využít tzv. německý model. Ale také hned připomněl, že ne vždy a ne všechno lze aplikovat na naše poměry. S tímto názorem lze sice souhlasit, ala jakoby tím chtěl naznačit, že to české by mohlo být lepší, protože to bude česky originální (tedy blbé, ale naše)! Jenže pan Herman vyslovil pozoruhodný (podle mne debilní) názor, že by poplatky měli platit všichni, tedy i ti, kteří média vůbec nesledují, resp. nejsou k tomu ani technicky vybaveni. To už je s jeho IQ a postem ministra značně na pováženou. Ale zpět k exekucím a možným či potřebným převzetím zkušeností ze systémů, které mají v této exekutivě zavedeny jiné státy. Nechci a ani nebudu demonstrovat různé praktiky a systémy, které mají např. v USA, Německu, Velké Británii či jinde (bylo by to jen k vzteku), ale jen budu konstatovat, že ve srovnání s kterýmkoliv exekučním systémem v těchto zemích s našim, jsou české exekuční praktiky na úrovni středověku, něco na způsob honu na čarodějnice, tmářství, inkvizice a podobné praktiky.
Je až s podivem, že např. v USA, o kterých víme, že ne vždy jsou ctěny zákony a chráněni provinilí, mají zákonem dané takové podmínky pro výkon exekuce, že praktiky našich exekutorů v celé šíři jejich působnosti se jeví jako driáčnické, násilné, nelidské, zločinné a nespravedlivé jednání,s nerespektováním Listiny základní práv a svobod, o porušování běžných zákonů ani nemluvě. Už byla řeč o možnostech převzetí zkušeností a poznatků z jiných západních demokratických států. Zkušenosti ze zahraničí se u nás přebírají jen v případech, kdy je to „voda na mlýn mocným“. Jako příklad mohu posloužit exministra MPSV pana Drábka, který se v sociálních reformách a opatřeních odvolával na zkušenosti ze zahraničí, ale už vůbec nebral v potaz základní srovnatelné životní podmínky jako mzdy, důchody, sociální, zdravotní politika apod., tedy onu skutečnost, že ne všechno lze na naše podmínky aplikovat. Otázka, proč to nejde i pro obyčejné občany je tím vlastně zodpovězena, protože legislativci a horlivci, toužící po reformách, o spravedlivé a sociálně vyvážené poznatky a zkušenosti nemají zájem. Pokud by totiž byli tak ohleduplní, shovívaví, měli sociální cítění a smysl pro spravedlnost, pak by na tom zdaleka nevydělávali tolik, jako tímto nehorázným způsobem. Tyto praktiky nesvědčí o tom, že by Česká republika byla právním státem, když bezpráví má navrch.
Pan Škromach se celkem oprávněně rozčiluje nad praktikami exekutorských vykonavatelů, na druhé straně exekuce u nás existují už nějaký ten rok a praktiky exekutorů a všech, co se na nich podílejí gradují ke stále hrubším a bezohlednějším praktikám, které jdou až za hranici zákonů. Nebude od věci se pana Škromacha zeptat, co konkrétně on za ta léta udělal, aby se exekuční zákon změnil, zda se i on zajímal o zkušenosti, případně i legislativu jiných států, např. zmíněné USA, Německa apod. Jestliže dnes pan Škromach „pláče nad rozlitým mlékem“, k čemuž sám významně napomáhal postrkováním do hrníčku, až se mléko vylilo, je dost pokrytecké a neférové. Nic na tom nemění ani fakt když přiznává, že před léty při přijímání zákona o soukromých exekutorech tuto normu podpořil a dnes to považuje za chybu a mrzí jej to. Budiž mu to ke cti, ale při vědomí a znalostech, že se exekuce vymkly neúnosným (lidským) formám vymáhání dluhů, ale hlavně etickému kodexu a vyššímu principu mravnímu, že byl nastolen kurz bezohlednosti, tvrdosti, bezcitnosti, bezpráví, nespravedlnosti atd., není mi známo, že by pan Škromach inicioval nějakou změnu či novelu zákona v této problematické oblasti. Vést o tom jen velmi rozhořčené řeči a nic pro to neudělat se mi jeví jako alibistické se snahou se v této věci angažovat, významně poukázat na špinavé praktiky ale tak, aby se od nich snad také náhodou neumazal.
Vzhledem k závažnosti této problematiky a totální nespokojenosti s praktikami exekucí jsem zvědav, kdy se on, potažmo senát, sněmovna a vláda rozhýbou k předložení novely tohoto zákona, čímž by se konečně učinila přítrž řádění exekutorským fantomům. Jak pan Škromach poznamenává, ve svých důsledcích to může vést až k ohrožení proklamované demokracie. Že už včera bylo pozdě, není třeba zdůrazňovat!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
