Naše členství v EU vyvolává celou řadu polemik a diskuzí, a protože jsou z velké části pravdivé, tak snad právě proto se jimi nikdo seriozně nezabývá. Také ví, proč! Tím mám na mysli politiky, kteří jsou sice evidentně rozděleni na dva protichůdné, všeobecně politicky zaměřené tábory, nicméně ani ta pozitivní část politického spektra není ochotna vyvolat seriózní, možno to nazvat protirežimní debatu na téma vystoupení z EU. Přesto, že je k tomu minimálně 100 + 1 důvodů.
Abych však stále nemlátil prázdnou slámu, předkládám zmíněný text. Předesílám, že tím nechci tvrdit, že uvedené informace jsou či musí být 100 procentně pravdivé, protože není, resp. neznám nikoho, kdo by je oficiálně potvrdil a pravdivost požehnal. Uvádím jej k zamyšlení, resp. k vyvolání diskuze ve veřejnosti, protože jak se říká, „na každém šprochu pravdy trochu“ a v tomto případě se domnívám, že už nemůže být řeč jen o troše šprochu, ale přímo o „plný pytel šprochů“! Říká se, že „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“, pak v tomto případě platí, že je na čase, aby se to ucho (jako pomyslná šprochy pravdy) už konečně utrhlo. Zde je (mírně upravený) obsah textu a není vyloučeno, že už byl zde či jinde publikován:
Čím více se zvyšuje nespokojenost s EU a sílí hlasy po vystoupení, tím více slyšíme, jak nám EU pomohla, jak nutně potřebujeme její dotace, jak náš národ umře hlady a bídou, když nám nebude „Brusel“ pomáhat. Skutečně? Podívejme se jenom na strohá čísla bez rozkrádání, podvodů celého aparátu, který už nelze ani spočítat.
Z Bruselu „prý“ máme možnost získat na další období 550 miliard Kč (dle kursu). Krásné, líbivé číslo. Tyto peníze jsou rozpočtovány na 8 let. Počítejme:
- do Bruselu posíláme ročně přímo asi 40 miliard, tzn. 8 x 40 = 320 miliard
- v dividendách jde na západ cca 260 miliard ročně, n azpět jen asi 20 miliar. (potvrdil to i bývalý premiér Jiří Paroubek na Primě)
- na západ (přesněji do společné kasy EU) jde ročně cca 240 miliard
Za 8 let to je 8 x 240 = 1 920 miliard, tey 1, 9 bilionu Kč. Připočítáme-li k tomuročních 40 miliard x 8 = 320 miliard,.pak to znamená,, že z České republiky do EU odchází 1920+ 320 = 2 240 miliard , tj. 2,2 bilionu Kč! Ovšem obráceně do z České republiky přichází (z EU ) jen pouhých 550 miliard (zhruba 1/5) ! Má-li toto být pro nás výhodný „zlatý důl“, pak to může tvrdit jenom v.l!
Je třeba připomenout, že kromě 40 miliard, které ročně posíláme ze státního rozpočtu do rozpočtu EU ( informace uniklé za rok 2012, informace z následujících roků se údajně „verifikují“ – proč asi?), neseme některé další náklady, například:
- 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží
- 19 miliard – náklady na kofinancování evropských projektů
- 10 miliard na úředníky EU oficiální (skutečně cenu obsluhy nikdo nezná)
- 46 miliard na plán EU do r. 2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom
- 10 miliard na biopaliva!
- 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny (tak proto ji musíme mít tak drahou!)
- 4 miliardy na posílení elektrické sítě (kvůli nařízení, že musíme dopravu z Německa do Rakouska posílat zdarma)
Je potom zřejmé, že Českou republiku se někteří „uvědomělí politici“ snaží udržet v EU stůj co stůj, přestože se o nás stále tvrdí, že na nás EU prodělává, že prý velké (euro)peníze od nich tečou k nám a díky jim jsme na tom tak, jak jsme!
Lžou nám ráno, v poledne, večer, lžou nám neustále! Realita je zcela jiná než v době, kdy jsme do EU vstupovali, tenkrát platilo, že „když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají“. Mnohé se změnilo, bohužel v náš neprospěch.
Nikdo z našich politiků neřekne pravdu a nepřizná, že z našich peněz se mj. také platí imigrantská politika a všechny maléry s tím spojené. Možná ani tak nejde o „nečlenství“ v EU, jako spíše o členství v takovém evropském seskupení, které členům ponechá to hlavní: nezávislost,, samostatnost, vlastní národní identitu, rovnoprávnost, spravedlnost, vzájemnou úctu a respekt. Tedy přesně to, co dnes našemu členství v EU chybí.
Jeden z „nejchudších“ boháčů na světě, jistý Rothshild se kdysi proslavil tímto citátem: “Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.” V našem případě, by bylo možné použít příměr, že „Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit nechat se nadále od EU okrádat!“ Možná kdybychom nebyli v EU, tak se máme jako prasata v žitě, důchodci z EU by sem jezdili v autobusech utrácet do našich hospod nadlábnout se našich specialit a naše ekonomika by (třeba) rostla nevídaným tempem! Jenže je tady to „Kdybychom“!
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
