Profesní dráhu nastoupil začátkem 70. let a působil v zemích jako Argentina, Kolumbie, Ekvádor, Egypt, Indonésie, Panama a Saúdské Arábie. Jeho úlohou bylo dostávat státy do dluhové pasti a tím si zajistit jejich loajalitu. Na oplátku USA pomáhaly upevnit politickou pozici vládnoucím činitelům a vybudovaly ve státě průmyslové zóny, elektrárny, letiště - vše samozřejmě pod taktovkou amerických firem. Nástroje impéria byly zhruba tyto a v tomto pořadí: falešné sliby a ohnuté statistiky, podplácení, dluhy, vyhrožování, vydírání, převraty, atentáty a jako poslední, když vše předešlé selhalo, vojenské intervence. Cílem bylo, aby Spojené státy určovaly pravidla hry ve státě, který chtěly mít ve své sféře vlivu. Dlužníka pak měly v hrsti - hlasoval na půdě OSN podle pokynů USA, na svém území se podvolil výstavbě vojenských základen, umožnil přístup ke svým zdrojům nerostného bohatství…
Kniha Zpověď lovce ekonomik je o filozofii dravosti – zadlužování a drancování přírodního bohatství a řekněme na rovinu – dlouhodobě neudržitelném parazitickém systému ohrožující život na planetě jako takový. Popisuje čtyři pilíře moderního impéria: strach, zadlužení, nedostatek (pokušení spotřebovávat stále více) a princip rozděl a panuj. Není bez zajímavosti si uvědomit, do jaké současné podoby se tato hydra od druhé světové války rozrostla – ničením deštných pralesů počínaje a drony konče, vše zaštítěno všudypřítomným špiclováním. Již dávno se však obrátila i k vlastním lidem –parazituje na životech samotných Američanů.
Pár ukázek z knihy:
Uvědomil jsem si, že moji profesoři z vysoké školy nechápali pravou podstatu makroekonomiky. Rozvoj kapitalismu má často za následek vznik systému ne nepodobnému feudálnímu.
Čím lépe jsem poznával ty, kteří činili rozhodnutí, na jejichž základě se odvíjí světové události, tím skeptičtěji jsem vnímal jejich schopnosti a cíle.
Saúdská Arábie, to byla „kráva, kterou je nutno podojit předtím, než zapadne slunce nad naším odchodem do důchodu“.
Podle mě rozdíl mezi křižáky a námi spočíval pouze v užití odlišných nástrojů. Cílem obou bylo rozšířit své impérium.
Spojené státy neskrývaly své přání, aby saúdská královská rodina financovala boj Usámy bin Ladina v Afghánistánu proti Sovětskému svazu v 80. letech. Rijád a Washington přispěl sumou 3,5 miliardy dolarů na podporu mudžahedínů. Království se tak stalo epicentrem financování terorismu. Na oko oficiální dobročinné spolky v Saúdské Arábii se staly hlavním finančním sponzorem rychle se šířícího džihádistického hnutí.
Irák – to není jen ropa. Významnou roli zda hrají také vodní zdroje a geopolitické otázky. Na konci 80. let bylo jasné, že Saddáma Husajna nechávají námi načrtnuté scénáře chladným. Naštěstí nahrál na smeč – v srpnu napadl Kuvajt.
Francouzům se nelíbily nově vzniklé anglo-americko-libyjské svazky a skutečnost, že Francie přišla o dobré obchody s ropou. Sarkozy poskytl podporu nespokojeným kmenovým vůdcům a frakcím z Egypta a dalším arabským zemím, které se pokoušely Kaddáfího svrhnout. Kaddáfí vyzýval, aby ostatní arabské země prodávaly ropu za libyjský zlatý dinár, namísto dolaru.
Na základě svého výzkumu americký univerzitní profesor James Thurber dospěl k číslu cirka 100.000 aktivních lobbistů. Oficiální průzkumy uvádějí, že roční účet za podporu lobbistickým kampaním činí 3 miliardy dolarů, ale odhad je spíše 9 miliard.
Nejhorší je to v agrobyznysu. Zákon o bezpečném a správném označování potravin z roku 2015 zabránil tomu, aby jednotlivé státy vyžadovaly označování výrobků, které obsahují geneticky upravené potraviny (GMO). Společnost Monsanto utratila miliony dolarů, aby tento zákon byl schválen.
Stejné nástroje jako u šíření impéria se začaly uplatňovat na občanech USA např. formou nesplatitelných hypoték, do kterých jsou přesvědčováni, či studentských půjček – vše je založeno na splácení dluhů.
Zambie byla v roce 2007 nucena zaplatit 15,5 mil. dolarů vyděračskému fondu Donegal International za půjčku, kterou v roce 1979 Zambii poskytlo Rumunsko a kterou Donegal odkoupil v roce 1999 za 3,2 mil. dolarů.
Hlavním ekonomickým úkolem lobbistů je zajistit finanční státní podporu pro obří korporace – prostřednictvím úlev na daních, snižováním či odpouštěním povinných poplatků nebo dotacemi.
Za posledních 30 let se podařilo vyprat a schovat v zahraničí 10 - 15 bilionů dolarů, soukromých a nezdaněných.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
