Jedním z těch ekonomických prvků, jež mohou mít za následek i ony politické důsledky, je tak zvaný švarc systém, s nímž si vlastně stále nevíme tak úplně rady. I proto se o něm nedávno poměrně intenzivně v tisku psalo.
Nejprve si tedy osvěžme paměť: Švarc systém je podnikání na živnostenský list, jehož využívají firmy, jež onoho podnikatele, pracujícího na živnostenský list jakoby zaměstnávaly. V právním slova smyslu ho ale nezaměstnávají, onen podnikatel je jim pouze trvale jaksi k dispozici na nejrůznější práce, které pro dotyčnou firmu zajišťuje. Může se jednat o úklid, různé dělnické profese, knihovny, IT pracovníky, právníky, prostě o cokoliv. Švarc systém je navíc mnohdy skutečně těžko rozpoznatelný.
A teď, proč se tak děje. Firma, která dotyčného pracovníka potřebuje, ušetří na odvodech ze mzdy a na sociálním a zdravotním pojištění, protože dotyčného formálně vlastně nezaměstnává. a on, protože je živnostník, za totéž rovněž ušetří, protože v porovnání se skutečnými zaměstnanci firmy jsou jeho povinné odváděné částky jako živnostníka nižší. Lidové noviny uvádějí, že zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem dvacet čtyři tisíc odvede za rok státu zhruba sto šedesát tisíc korun, kdežto živnostník, kterého si firma najímá se stejným měsíčním příjmem, zaplatí jen tisíců osmdesát. V reálu celého státu se jedná potom o miliardy, které nám pak chybějí. Drobná nevýhoda pro onoho živnostníka: nemá pochopitelně nárok na placenou dovolenou či odstupné, ale i to se mu zřejmě vyplatí.
Vymyslel to všechno jistý pan Miroslav Švarc, jehož stavební firma byla na začátku devadesátých let velmi úspěšná. A to díky skutečnosti, jím samým oficiálně proklamované, že totiž podnikatel zaměstnává podnikatele. Mohl totiž potom lidem, vzhledem ke svým nižším odvodům, vyplácet i vyšší odměny než jiné firmy. A naopak předkládat nejlevnější nabídky. Když se však “švarc“ systém stal nezákonným, firma zkrachovala, protože dlužila státu několik milionů za daně a odvody za své, teď již zaměstnance, namísto dřívějších zaměstnávaných podnikatelů. Švarc se ocitl dokonce na několik měsíců ve vězení, přestože se před tím ve své úspěšné éře stal známým i jako sponzor fotbalu v rodném Benešově a stýkal se s politiky.
Pro to všechno příliš nerozumím tomu, že chce premiér znovu uvolnit v době až hysterického vládního šetření znovu švarc systém. Mají totiž skončit kontroly úřadů práce, které pátrají po firmách, kde pracuje někdo na švarc systém. Zde jsou premiérova slova, když mluví o kontrolách ministerstva: "Za mě jako ministra práce se nic takového nedělalo. Toto byla jedna z chyb současného ministerstva práce. V rámci přehodnocení priorit vládní politiky toto bude určitě věc, která se přehodnocovat bude." Tomu už ale vůbec nerozumím. Stejně tak jako tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí zamířilo prý při oněch kontrolách naprosto falešným směrem.
Ministr Drábek – kterého vůbec, ani jeho zaměstnance, natožpak náměstky, nehájím – totiž přesně definoval, jak poznat švarc systém a poté rozjel ony kontroly. Občané se vystavují možnosti pokut do výše až desítek tisíc korun, firmám prý mohou hrozit až miliony.
Na straně těch, kteří běžnému využívání švarc systému tak moc nefandí, je zřejmě i ministr financí. "Neustálé snahy o legalizaci švarc systému jsou výsměchem zaměstnancům, kteří platí na daních jako mourovatí. Nejsem proti legalizaci, pokud budou rozumné daňové paušály pro živnostníky, které zaručí pro obě skupiny stejně vysoké daně, tomu se ale ODS dosud bránila."
No, vida. Takže ani ministr Kalousek nemá valného pochopení pro Nečasův větší flexibilní trh práce. Měla by se na toto téma prý otevřít vážná debata. Všichni jsme se mezitím naučili totiž poměřovat všechno jen penězi.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
autor: rozhlas.cz
