Jiří Brady: Mé přání k 17. listopadu? Ať už nikdo nemusí žít na kolenou

17. 11. 2016 13:40

Když se dívám na zemi, ze které pocházím, z velké dálky přes oceán, musím říci, že tato země pro mě není ani vzdálená, ani malá. Význam země se měří tím, jak ji máte rádi, zda tam máte své kořeny a zda vám záleží na jejím osudu.

Jiří Brady: Mé přání k 17. listopadu? Ať už nikdo nemusí žít na kolenou
Foto: Vít Hassan
Popisek: Jiří Brady na setkání na Staroměstském náměstí při příležitosti státního svátku

Když jsem navštívil Českou republiku, byl jsem opravdu mimořádně překvapen vřelým přijetím a velkým pochopením. Do lidského života patří samozřejmě těžkosti a nějaká hořkost, nemělo by to ale být něco, co lidský život ovládá.

Mohl jsem sledovat přímo i na dálku dva totalitní režimy, které ničily životy lidí. Když si připomínáme výročí 17. listopadu, mluvíme o studentech, kteří byli zatčeni nacistickým režimem, a o studentech, které tloukl komunistický režim, protože chtěli žít jako normální lidé. Kdybych to měl říct úplně neformálně, nechceme žít ve světě, kde malá skupina lidí může prosazovat lež a nenávist, zatýkat, vraždit, lhát, mučit druhé lidi. Je to něco, proti čemu jsem se snažil celý život stavět. Ne proto, že bych byl zvláštní hrdina, ne proto, že bych chtěl dosáhnout nějakých vyznamenání a poct, ale protože každý člověk, který myslí a cítí, chce spontánně dělat takovéto věci.

Chtěl bych ale především říci, co znamená pojem vlast. Je to místo, k němuž cítíme přináležitost, neboť z něho pocházíme, a je to místo, kde žijí lidé, které máme rádi a na jejich osudu mi záleží. Žili tam naši prarodiče, budou tam žít další generace lidí a je správné chtít, aby žili svobodně a důstojně, aby si mohli vybrat, kdo jim bude vládnout a kdo jim vládnout nebude. Aby nemuseli doma říkat jiné věci, než říkají na ulici, aby mohli být hrdí na své státníky, vědce, sportovce, šikovné dělníky, aby svou zemi rádi ukazovali návštěvníkům ze zahraničí a chlubili se jí.

Potkal jsem ve vlasti mnoho krásných lidí, mladých i starších. Pořád vidím, že když jde lidem o dobrý život a svobodu, je to vidět v jejich tvářích. Víte, svoboda je krásná a nesvoboda je ošklivá. Svoboda je život a nesvoboda je smrt. To je moje přání k 17. listopadu: Ať už nikdo nikdy nikde nemusí žít na kolenou.

Jiří Brady
Pamětník holokaustu, pedagog, nedávno oceněný Poslaneckou sněmovnou PČR

Psáno pro Institut pro křesťansko-demokratickou politiku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…