Zažil jsem osobně krásný večírek, kde zněla hudba i moudrá slova zasloužilého českého lékaře, a nakonec jsme si všichni i s přítomnými profesionálními hudebníky zpívali ve slavnostní náladě koledy. Přestože český národ vyniká mezi evropskými národy možná nejvyšším zastoupením ateistů, kteří už tvoří téměř polovinu populace, i mnozí z nich se účastní křesťanských akcí nebo rituálů. To je patrně první dobrá zpráva pro budoucnost.

V rámci tradičního Týdne vědy, který se letos rozšířil už na dobrou polovinu listopadu, jsem proslovil řadu přednášek pro širokou veřejnost od západních Čech až po východní Moravu; navíc i na Slovensku. Přestože přírodovědecká nebo filosofická témata kladou na potenciální posluchače nemalé nároky, všude byly plné sály, téměř nikdo neodešel předčasně a po přednáškách probíhal pokaždé večer otázek a odpovědí. Posluchači kladli přemýšlivé a nezřídka i velmi originální dotazy, takže diskuse zabírala téměř tolik času jako vlastní přednáška. To považuji za druhou dobrou zprávu.

V posledních měsících roku probíhají na vědeckých ústavech Akademie věd i na vysokých školách pravidelná hodnocení grantových projektů. Postupně jsem zažil tato hodnocení obrazně řečeno na obou stranách grantového hřiště: jako člen řešitelského týmu na svém pracovišti, ale také jako oponent při obhajobách jiných týmů na cizích pracovištích. V obou případech mě potěšilo, že oponenti našich projektů nás jednoznačně chválili, ale že podobně jsem mohl pochválit sám ve svých posudcích činnost cizích týmů, jež často zaměstnávají i vysoce kvalifikované cizince přicházejících na kratší i delší stáže právě proto, že se jim zamlouvá úroveň a nasazení našich badatelů. To považuji za klíčově významnou třetí zprávu.