Opět tady máme politické rozhodnutí mající za úkol přihrávat kšefty někomu jinému na úkor potřeb velmi ohrožených a nemocných spoluobčanů. Tento ministr také světu ukazuje nepřipravenost úřadů práce.
Tyto úřady měly být firmami upravovány tak, aby vyhovovaly potřebám osob se speciálními požadavky. Státní úřad totiž není bezbariérový. Nejsou připravené vchody, nejsou připravena oddělení pro volný přístup vozíčkářů a dalších zdravotně postižených. Generální úřad práce se tedy ve svém posledním dopise vyjadřuje o jakýchsi stavebních úpravách, které by měly zpřístupnit nové úřad také handicapovaným. Je to celé paradox. Česká republika podepsala mezinárodní úmluvu o právech zdravotně postižených, a přesto má úřady a státní instituce, které nejsou přístupné bezbariérově. Ostatně to je právě ten český přístup. Udělá se něco napůl, aby to nefungovalo.
První kolo takové Drábkovy reformy se bude odehrávat na straně detašovaných pracovišť úřadů práce. Najednou lidé budou chodit většinou tam kam chodili, akorát přede dveřmi bude jedna velká cedulka upozorňující na existenci detašovaného pracoviště úřadu práce. Prozatím, jak je vidno, poběží jak starý, tak nový systém. Nepřipravenost úřadů, nepřipravenost úředníků a následná laxnost centrální státní správy. To je kolorit nové sociální reformy.
Úředníci za svou nepřipravenost nemohou. To stát svou nepřipraveností vytvořil systém, ve kterém skutečně ani ten nejlepší a nejvýkonnější úředník nic nezvládne tak jak bych chtěl. Já osobně těm úředníkům nezávidím. Najednou přijít k agendě, ke které nemám náležitý software, ke které jsem nebyl náležitě vyškolen. To je velmi nepříjemná situace. Být státním úředníkem na úřadě práce znamená být vážně ohrženým státním zaměstnancem. Tito lidé jsou čerstvými adepty na žaludeční vředy a infarktové stavy. Lidé si v přeplněných čekárnách úřadů budou samozřejmě stěžovat na úředníky. Ale ti skutečně za nic nemohou. Všichni, kdo budou nadávat a spílat nevinným, by se měli sebrat do Prahy před budovu Drábkova ministerstva, a tam by měli začít zpívat písničku o špatném hospodáři, který z cizího krmí další soukromé subjekty.
V průběhu ledna handicapovaní půjdou do detašovaných pracovišť. Jsou to právě zdravotně postižení, kteří na tento sociální pokus doplatí. Ale zajímá to někoho? Obávám se, že to nikoho ani v nejmenším nezajímá. Dávka sem, dávka tam. Stejně si modrý kabinet neustále zpívá písničku o špatnosti vyplácení sociální podpory. Nejradši by se vrhnul do politiky hradních ideálů ekonomického šílenství Laissez Faire, které není nikde v čisté formě podporované. Jednou z myšlenek Laissez Faire je podstata zbytečnosti sociálních dávek. Každý má nahromadit tolik kapitálu, aby se mohl sám podpořit, pokud to neudělal, je to podle tohoto učení jeho chyba a musí strádat. Z laického pohledu je to takový ekonomický satanismus plný populismu a populistických tézí.
Hradní tamtamy hrají tímto směrem a česká vláda by také nejraději sáhla po tomto způsobu ekonomiky. Už se opravdu těším na několika hodinové sezení na městském úřadě. Na té malé chodbě se bude tísnit několik desátek možná stovek lidí. Vše bude trvat dlouho. Handicapovaní si mají za své náklady pořídit fotky na nové průkazky. Stejně ty informační dopisy nemluví až zas tak pravdu. Sociální karty se mají podle dostupných údajů vydávat v půlce měsíce března roku 2012. Z městského dopisu vyznělo, jako kdybych měl tu kartu dostat okamžitě. To se budou lidé divit, když nedostanou Kartu sociálních systémů. Místo ní dostanoun parkovací kartu. Už vidím ten chaos.
Stejně si vnitřně říkám, jak je možné, že státní úřady na ministerstvech mají fungovat a k tomu ještě kontinuálně budou funkční detašovaná pracoviště úřadů práce. Technika se převádí. To tedy znamená, že odněkud se použili počítače. Jsou tyto počítače ze zásob MPSV, nebo byli oprášeny nějaké starší herky? Nebo snad došlo k zapůjčení strojů na utčité období? Proč se ministerstvo tváří, že o nic nejde? Zvláštní zakázky ministrových luhů a hájů jsou také velmi dobře známé.
Situace na úřadech práce je ještě mnohem horší než ve svých článcích popisuji. Několikrát mi napsali také úředníci, kteří se mají celou záležitostí zabývat. Oni jsou doslova zděšeni z toho, co se má dít. Sami píší, že nejsou připraveni, a že se obávají možnosti řádného fungování sociálního systému v České republice. Rozjíždí se tu vlak bez kolejí a bez strojvedoucího a přesto čekáme, že se všechno vydaří tak jak chceme. Drábkův úřad se stále více podobá zázračnému stroji, který ná s věší zátěží fungovat lépe a lépe. Tomu snad nikdo neuvěří. Ministerstvo práce a sociálních věcí se stále více podobá bradavickému ministerstvu kouzel a čar. Snad opravdu jen ta kouzla metaná hůlkou dokážou udržet sociální systém v přijatelném stavu.
Budou tedy detašovaná pracoiště úřadu práce pojistkou pro fungování původně zamýšlené reformy? Nebo se stanou stálicí nových sociálních reformních kroků? Já osobně si nemyslím, e detašovaná pracoviště něco až tak moc vyřeší. Jediné co dokážou, bude oddálení nebo zabránění konce sociálního zajištění občanů této země.
Psali jsme:
-635023141272976493.jpg&id=11214)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
