Přidal jste se k zástupům podobným, kteří píší, aniž při tom nějak hluboce uvažují. Mám na mysli článek o přestavbě tzv. strahovského areálu na stránkách serveru aktuality. cz. Je o ničem, řídký jako stolice po dvojnásobné dávce projímadla. „Jak by šla proměnit jedna z pražských dominant - Strahovský areál? Například na byty a park, podívejte se, jak by to mohlo vypadat. Studentka ČVUT za tento nápad dostala ocenění,“ sdělujete senzaci. Na co se ale máme podívat, když chybí nějaký plánek, vizualizace? Jaké ocenění autorka dostala, a od koho? Co je to za sdělení?
Ale tento informační průjem pochopitelně není to nejhorší a k těmto řádkům mě neinspiroval. To hlavní totiž je, že jste se nepředstavil jenom jako povrchní autor, nepřipravený pro psaní podobného jednoduchého článku, ale i jako novinářský buran a demagog záměrně zavádějícím způsobem tvrdící, že stadión je známý jako „místo, kde se odehrávaly megalomanské spartakiády.”
Kdybyste se na článek odpovědně připravil (kliknout na Wikipedii dnes už zvládají i malé děti) věděl byste, že tento stadión začal vznikat jako místo sokolských sletů již v roce 1926 (kdy, a ještě dalších třicet let, prokazatelně žádné spartakiády neexistovaly), a po svém dokončení v roce 1938 byl pojmenovaný po T. G. Masarykovi. Návštěvu, největší v dosavadní historii, zažil právě v onom létě u příležitosti jubilejního světového protiválečného X. Všesokolského sletu, na němž celý národ demonstroval svou ´megalomanskou´ odhodlanost postavit se přicházejícímu nacismu. V jeho betonových ochozech se tenkrát sešla největší návštěva historie (tedy zřejmě ´megalomanská´), téměř 200 000 diváků, přičemž hlavní skladbu Přísaha republice ´megalomansky´ zacvičilo současně přes 30 000 Sokolů.
Výraz ´megalomanský´ je ovšem vše dehonestující, znamenající ´chorobnou touhu po vyniknutí´. Kdybyste ho použil současně pro slety i spartakiády byla by to sice pitomost, ale ocenil bych alespoň politickou objektivitu sportovního nevzdělance. Jenže Vy jste to vztáhl jenom na ty spartakiády. Zažil jsem jako občan všechny, počínaje první v roce 1955. Ano, byly to masové akce na oslavu režimu (ukradené sokolům z jiného režimu), ale akce sportovní, k nimž nikdo nikoho v jeho osobním volnu nenutil – ani cvičence, ani návštěvníky. Vy jste pouze chtěl (úmyslně nebo z blbosti) snížit význam něčeho, co je spojováno s obdobím, které sám znáte jenom z vyprávění, a na které je dnes módní bez přemýšlení a historických souvislostí od redakčního či kavárenského stolku plivat.
Takže na závěr Vám i zástupům podobných takto bezmyšlenkovitě či záměrně tvořících mediálních tvůrců jednu radu od největšího Čecha Járy Cimrmana: „Už nám nepište, a pokud možno nepište vůbec“.
Jiří Macků
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
