Jiří Nejedlý: Celní správa dnes

Starší ročníky si jistě pamatují celníky, jak postávali na hraničních přechodech a s přísným pohledem prohlíželi devizová prohlášení, tipovali vozidla ke kontrole či osoby k nepříjemným prohlídkám. Po sametové revoluci se přechod na tržní podmínky musel nutně projevit i na činnosti celní správy. Ekonomický vývoj naléhavě vyžadoval, aby celní správa při plnění svých úkolů co nejvíce usnadňovala legální mezinárodní obchod. Tohoto cíle mohlo být dosaženo jen za pomoci modernizace celní správy, a to jak v oblasti celního řízení, tak i v oblasti technického vybavení, zejména celního informačního systému.

Dnešní Celní správa České republiky je vedle správního orgánu současně bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu postupuje celní správa v souladu s jednotnými celními předpisy Evropské unie, dle kterých přiděluje zboží některé z celně schválených určení, včetně propuštění zboží do některého z celních režimů, a pro toto zboží stanovuje a vybírá vzniklý celní dluh. Mimo jiné vykonává kontrolu zahraničního obchodu s vojenským materiálem, kontroluje provádění společné zemědělské politiky Evropské unie, nakládání s odpady, obchod s chráněnými druhy fauny a flóry, a také nelegální zaměstnávání cizinců.

Dlouhodobě prioritní kompetencí celní správy je prosazování práv duševního vlastnictví. Celní správa vykonává kontrolní činnost v dané oblasti ve dvou rovinách – v rámci celního řízení a v průběhu kontrol zaměřených na ochranu vnitřního trhu a spotřebitele. Právě v rámci celního řízení se v loňském roce podařil ústeckým celníkům jeden z největších záchytů padělků. Při důkladné kontrole kontejnerové zásilky z Číny objevili mezi deklarovaným zbožím i 221 kartónů s více než čtyřmi miliony kusů dětských hracích kartiček. Jejich hodnota vyčíslená v ceně originálních výrobků činila téměř 41 milionů korun. Padělky se na náš vnitřní trh nedostaly.

Celní správě přísluší i významné povinnosti související s ochranou národního kulturního dědictví, zejména pak při kontrole vývozu kulturních památek, sbírkových předmětů, předmětů kulturní hodnoty a archiválií. Sleduje také, zda kulturní památka nebo národní kulturní památka vystavovaná, zapůjčená nebo pro jiné účely vyvezená nebo odeslaná z území ČR, byla ze zahraničí vrácena zpět v dobrém stavu a v souladu s podmínkami stanovenými ministerstvem kultury.

Celní správa je také výhradním správcem spotřebních daní. Tím se rozumí správné zjištění a stanovení těchto daní a zabezpečení jejich úhrady bez ohledu na skutečnost, zda jsou předmětem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se zeměmi mimo EU nebo v rámci obchodu s členskými státy EU, nebo jsou předmětem tuzemské výroby či spotřeby. Součástí obecné správy spotřebních daní je také dozor nad dodržováním předpisů o nakládání s vybranými výrobky při jejich výrobě, skladování a dopravě. Provádí též vyšetřování daňových trestních činů a řeší další celní daňové delikty v rámci správního řízení. Některé útvary mají proto postavení policejního orgánu.

Celní správě je zvláštními zákony též svěřena kontrolní oprávnění v oblasti nákladní silniční dopravy, jako jsou např. vážení nákladních vozidel, dodržování povinných přestávek řidičů nebo splnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Patří sem i kontrola plateb za využívání stanovených úseků pozemních komunikací. Neméně důležitou kompetencí je vybírání a vymáhání většiny pokut, poplatků a odvodů uložených jinými správními orgány, kterou z důvodu, že ukladatelem je jiný orgán, než který vybírá nebo vymáhá, se nazývá „dělenou správou“. Zcela nové kompetence v oblasti kontrol elektronické evidence tržeb a kontrol hazardu získala celní správa nedávno.

Celní správa je zařazena do Integrovaného záchranného systému země jako složka spolupůsobící s ostatními bezpečnostními a záchrannými sbory při mimořádných a krizových situacích. Jednou z reálných situací využití pracovníků celní správy a jejího technického vybavení při řešení krizových situací je likvidace následků rozsáhlých povodní.

Základní výkonnou jednotkou české celní správy, ve které jsou soustředěny všechny její základní činnosti, je celní úřad. Úkony v rámci celního a daňového řízení mohou být rovněž vykonávány na územních pracovištích, která jsou součástí celních úřadů pro jednotlivé kraje. Celní úřad pro Ústecký kraj má takováto územní pracoviště v Mostě a Chomutově.

Operativním článkem přímého výkonu kontrolní činnosti celní správy jsou skupiny mobilního dohledu. Jejich hlavním úkolem je provádět přímo v terénu kontroly nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu nebo spotřební dani a nad výkonem většiny svěřených kompetencí. Kontrolní činnost je prováděna nejen v silniční, ale i v železniční, letecké a lodní dopravě. Skupiny mobilního dohledu jsou vybaveny speciálními kontrolně-technickými prostředky, které slouží k odhalování tajných úkrytů určených k nelegální přepravě zboží a omamných a psychotropních látek. Významným pomocníkem při kontrolách dopravních prostředků a přepravovaného zboží je mobilní velkokapacitní rentgen. Nelze opomenout ani služební psy vycvičené pro detekci drog, tabákových výrobků, exemplářů CITES, peněz, zbraní a střeliva. Hlídce mobilního dohledu ústeckých celníků se loni podařil husarský kousek. Při běžné silniční kontrole objevila s pomocí čtyřnohého kolegy v kamionu, místo deklarovaného chmele, 14,5 tun jemně nařezaného tabáku. Únik na neodvedené spotřební dani byl vyčíslen na 31 milionů korun.

Obchodní veřejnost zabývající se mezinárodním obchodem ale přichází do styku s celní správou zejména při celním řízení. Snahou Celní správy ČR vždy bylo celní řízení zjednodušit a poskytovat celní službu obchodní veřejnosti v nejvyšší možné rychlosti, kvalitě a dostupnosti. Proto se aktivně zapojila do procesu modernizace a komputerizace celního řízení, který vychází zejména z Modernizovaného celního kodexu Evropské unie a k němu návazného programu jednotného počítačového zpracování celních režimů, takzvaného e-Customs. Výsledkem tohoto procesu je masivní použití elektronické formy podávání celních prohlášení nejenom v režimu tranzitu (za použití systému NCTS) a vývozu (za použití systému e-Vývoz), ale rovněž ve všech dovozních celních režimech (za použití systému e-Dovoz). V posledních pěti letech byl poměr elektronicky podaných celních prohlášení v režimech tranzitu a vývozu v podstatě stoprocentní, pohyboval se v rozmezí 99,84 – 99,98% a v dovozních režimech vystoupal na 97%, což dokazuje vysokou úroveň modernizace a komputerizace celního řízení v Celní správě ČR. Roste rovněž i poměr zjednodušených postupů. Zatímco v roce 2011 činil jejich podíl na dovozu 34%, v roce 2015 to bylo již 63%. Významu nabývá i status Oprávněný hospodářský subjekt (AEO).

Celní správa ČR vyvinula na své náklady řadu softwarových řešení a dala je bezplatně k užívání. Ať už k předávání dat o obchodu uvnitř EU (Intrastat), Web klient pro celní režimy Dovoz, Vývoz, Tranzit, určený malým a středním podnikatelským firmám, pro něž by zakoupení robustního a finančně náročného řešení představovalo nemalou investici, nové i komunikační rozhraní COMIN, které umožňuje bezplatnou datovou komunikaci obchodní veřejnosti s celní správou. K tomu ještě Elektronické formuláře, umožňující přijetí podání ze strany deklarantské veřejnosti též prostřednictvím datových schránek a Službu Helpdesk. Aktivně organizuje i řadu odborných seminářů a přednášek pro podnikatelskou veřejnost či profesní sdružení.

Celní úřad pro Ústecký kraj úzce spolupracuje s regionálními hospodářskými a agrárními komorami, Svazem Vietnamců a dalšími svazy. Loni připravil řadu seminářů, jen namátkou např. k problematice nového Celního kodexu Unie a prováděcích předpisů, rovněž nového celního zákona. Dále ke změnám v Harmonizovaném systému a kombinované nomenklatuře či ke změnám zákona o spotřebních daních.

Celní správa = služba deklarantské veřejnosti. Vysoká úroveň elektronizace naší organizace, dosažený stav podpory zejména v oblasti celních režimů, spotřebních daní, přeprav vybraných výrobků, vnitrokomunitárního obchodu poskytuje obchodní veřejnosti nezanedbatelné výhody v oblasti podnikání oproti ostatním obchodním partnerům v rámci Evropské unie. A jak vidno, u nás to jde i bez papírování…

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s magazínem TEMA, vydávaného Okresní hospodářskou komorou Most.