Vystoupil z poslaneckého klubu, začal kritizovat údajně nedemokratické poměry v ČSSD a mé, údajně diktátorské, tendence. Přitom jako šídlo z pytle z toho koukalo, že Wolf bude brzy policií obviněn z trestného činu malverzace evropských fondů, jak jsme se postupně dozvěděli ve výši 11 mil. Kč. Jinak řečeno, Wolf, více méně primitivně, rozkradl 11 mil. Kč z evropských fondů na poněkud fingovaný projekt virtuálního charakteru.
Byl to až učebnicový příklad zlodějny. Wolf nicméně vystupoval s pečlivým mediálním krytím, při svém přeběhnutí do řad pravicové Topolánkovy vládní koalice v létě roku 2008, jako oběť politiky. Tedy nikoliv té vládní, ale té opoziční, sociálnědemokratické... Zkrátka, snažil se tvrdit, že jeho případ je politizován, protože se postavil proti straně, za kterou ve volbách kandidoval. Časem byl Wolf spolu s manželkou odsouzen (Wolf k nepodmíněnému trestu šest let odnětí svobody a manželka k podmíněnému trestu). Wolf údajně celou škodu, která vznikla, tedy 11 mil. Kč(?), státu uhradil. A pak někdy v roce 2014, tedy po svém odsouzení, aby se vyhnul nástupu trestu ve vězení, zmizel. Tehdy jsem z legrace (byť to velká legranda není) řekl, že Wolf zmizel v Bolívii. No, moc jsem se tedy nespletl, protože Wolf zmizel, jak se ukazuje, v Paraguayi.... A tam zřejmě léta také žije. Jeho náhlé objevení v Paraguayi vysílá několik velkých otazníků.
Tak za prvé, proč se celá záležitost objevuje zrovna a právě nyní, tedy čtrnáct dní před volbami do EP? To je první okruh otázek.
Druhý okruh zdůrazňuje otázku, proč je Wolf nyní zejména v ČT spojován se sociální demokracií a se mnou, když téměř dva roky, tedy polovinu svého mandátu "odpracoval“ ve prospěch Topolánka a jeho pravicové vlády, respektive na straně pravice. Českým novinářům se do dneška nechce hovořit o tzv. přeběhlících. Při jejich známé intelektuální lenosti je příznačné, že se vůbec nechtějí zabývat tím, že v době Topolánkovy vlády existovalo několik tzv. přeběhlíků, tedy poslanců, kteří náhle změnili své politické zaměření. A z poslanců sociální demokracie se staly přes noc opory české pravice. Jména jako jsou Melčák, Pohanka, ta v lednu 2007 představovala první garnituru odpadlíků. Poslanec ČSSD Snítilý, zřejmě vydíraný kvůli svému působení ve starorežimní Vojenské kontrarozvědce v průběhu jeho základní vojenské služby, jenž přeběhl do vládního tábora při prezidentské volbě v únoru 2008. A čtvrtým z poslanců byl poslanec Wolf, který při svém přeběhnutí na stranu vlády rovněž nerezignoval na svůj mandát, ale vykonával jej velmi aktivně proti programu ČSSD, za který byl zvolen. Wolfova smůla byla v tom, že Topolánkova vláda ztratila postupně čtyři vlastní poslance a po rezignaci poslance Pohanky v listopadu 2009 ztratila i většinu v poslanecké sněmovně, a to i s Wolfem.
Třetí okruh, kterým by bylo dobré, aby se investigativní novináři zabývali, je otázka, kdo to všechno platil. Změna identity člověka, který se stává světově hledaným psancem, něco stojí. Uvádí se, že až 10 milionů Kč. Kdo to celé platil? Byl to ten, kdo slíbil Wolfovi beztrestnost? Kdo to jen asi byl?
A čtvrtý okruh je, kdo má ještě dnes zájem na tom, aby celou věc zakrýval a zkresloval. Proč se veřejnoprávní televize, možná díky jisté vlivové agentuře spolupracující dlouhodobě s Bakalou, dříve se Sobotkou, ale i s ředitelem ČT Dvořákem, snaží věc stavět do jiného světla. A to když naznačuje, že Wolf byl politicky pronásledovanou osobou, která se provinila tím, že mě „politicky nepodpořila“. A tohoto politického pronásledování jsem se měl dopustit v situaci, kdy ODS měla ve svých rukou funkce ministra vnitra (Langer), nejvyšší státní zastupitelství, policejního prezidenta i ministra spravedlnosti. Prostě absurdní...
Zkrátka, Wolf by se měl vrátit a měl by začít otevřeně mluvit o tom, kdo ho do celé situace dostal. Kdo mu co slíbil a co také nesplnil. Pro očistu české politiky je to potřeba. A současní lídři sociální demokracie by neměli nechávat kauzu Wolfa k tíži této strany. Wolf byl produkt kmotrovské politiky ODS, která se takto snažila si zajistit, de facto, revizí volebního výsledku z voleb do sněmovny v roce 2006 podporu své vlády ve sněmovně koupenými či vydíranými poslanci z rád opozice. Byly to špinavé metody práce a je potřeba je jednou provždy odmítnout.
Jiří Paroubek
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
