Obě vybraly kandidáty, kteří měli už dopředu mizivé šance na vítězství. Přemysl Sobotka z ODS proto, že je to politik zcela nevýrazný. Sociální demokrat Jiří Dienstbier zase proto, že nesplňuje lidové představy o prezidentovi-tatíčkovi. Svým vystupováním i razantními názory se více hodí do stranické politiky.
Ani jedna z velkých stran pak pro svého kandidáta „nepotila krev“. ODS nechala Sobotku na holičkách skoro úplně. Vedení ČSSD Dienstbiera sice ke konci kampaně podporovalo, ale bylo zřejmé, že tak činí spíše ze strachu z úspěchu Miloše Zemana, než kvůli Dienstbierovi samotnému.
Navíc se od začátku šuškalo, že Dienstbier byl do prezidentského klání stranickým vedením vyslán tak trochu s nadějí, že se znemožní. Pro lidi okolo Bohuslava Sobotky představuje tak výrazná osobnost stranickou konkurenci v boji o vedení strany, pro zemanovce a bývalé kolegy v pražské organizaci ČSSD je zase nestravitelný kvůli svým názorům.
Není tedy překvapením, že ani Sobotka, ani Dienstbier nakonec v prvním kole neuspěli, ačkoliv Dienstbier dosáhl velmi přijatelného výsledku, který jeho pozici v ČSSD spíše dál posiluje, než oslabuje. Vítězi prvního kola se stali politici, kteří jsou jak pro ODS, tak pro ČSSD noční můrou, přičemž Schwarzenberg je takovou můrou pro ODS a Zeman pro ČSSD.
Absurdnost současné české politiky je ovšem taková, že ODS nakonec oficiálně podpořila před druhým kolem právě Schwarzenberga, zatímco ČSSD Zemana. Zdánlivě je to logické, protože ČSSD podporuje kandidáta, který tvrdí, že stojí na levici, a ODS kandidáta pravicového. Nelogické je to proto, že výhra Zemana bude mít mnohem horší důsledky pro ČSSD než pro ODS, a výhra Schwarzenberga zase bude mít mnohem horší důsledky pro ODS než pro ČSSD.
Zeman ve funkci prezidenta by ČSSD vnitřně rozkládal, zatímco Schwarzenberg by ji nechal na pokoji a současné vedení by se mohlo soustředit na boj s pravicovou vládou i příští volby. Schwarzenberg ve funkci prezidenta pro změnu symbolicky vychýlí souboj mezi ODS a TOP 09 na pravici ve prospěch TOP 09, navíc je jeho případné prezidentství jen těžko stravitelné pro podporovatele Václava Klause v ODS, což bude stranu dál štěpit.
Skutečnost, že se vedení obou velkých stran nakonec rozhodla pro zdánlivě ideologickou volbu na pravo-levé ose, místo aby zohlednila svoje skutečné zájmy, připomíná chování ODS v minulých dvou prezidentských volbách, které se jí krutě vymstilo. Václava Klause prosadila Topolánkova ODS na Hrad navzdory nebezpečí, že jí Klaus bude škodit, což se také stalo. Nyní se uchýlily ke stejně iracionální taktice hned obě velké strany.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Pehe
