Akce bude sestávat z fóra o antisemitismu na Pražském hradě a piety v Terezíně, přičemž záštitu i organizační zázemí jí poskytují nejvyšší české ústavní instituce.
Až potud by bylo vše v pořádku. Jenže bohužel už od okamžiku, kdy zprávy o konání akce pronikly před několika měsíci na veřejnost, je obětí nechutného politikaření, a kvůli nedostatku informací i spekulací.
Nejprve nebylo zřejmé, zda se akce v České republice nemá konat především jako jakýsi konkurenční trucpodnik vůči pietě v Osvětimi, na niž Poláci odmítli pozvat ruského prezidenta.
Dlouho se tak ze všeho nejvíc spekulovalo, zda na akci organizovanou u nás přijede nebo nepřijede Putin. Nyní se zdá být jisté, že nikoliv.
V této souvislosti se mluvilo také o možné účasti dalších prezidentů světových velmocí, přičemž se leckomu mohlo po právu zdát, že hlavním cílem setkání vůbec není oficiálně deklarovaná pieta za oběti holocaustu, ale jakýsi neoficiální summit hlav významných států k současné světové politice, zejména ke krizi na Ukrajině.
V ještě konkrétnější rovině se pak úsilí Hradu zorganizovat tuto akci jevilo jako snaha prolomit izolaci, do níž se dostal Putin.
Nejasný byl i důvod, proč organizovat osvětimskou pietu v Česku. I proto se polští představitelé údajně proti této akci ohradili s tím, že jde o politicky motivovaný konkurenční podnik vzpomínkové akce v Polsku.
Čeští politici sice popírali, že by je polští představitelé se svými výhradami kontaktovali, ale polští novináři otevřeně psali o polské kritice české akce.
Ač se Hrad pokoušel na českou pietu pozvat hlavy států, ty významnější nakonec navštíví 27. ledna setkání v Osvětimi, zatímco českou pietu v Terezíně navštíví především předsedové národních parlamentů.
V Osvětimi bude Českou republiku reprezentovat premiér Bohuslav Sobotka, v Terezíně předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
Hrad i vládní činitelé nás nyní ujišťují, že záměr tímto způsobem symbolicky oddělit vzpomínkové akce v Polsku a v České republice měli čeští činitelé ve spolupráci s Evropským židovským kongresem a Evropským parlamentem od samotného začátku.
Jenže bohužel už nikdo neodstraní odér nechutných politických manévrů okolo obou piet, zejména té české.
Miliony obětí holocaustu v osvětimském táboře i jinde se během přípravy obou akcí jaksi vytratily. Vše se točilo zejména okolo spekulací, kteří státníci a kam pojedou, co spolu proberou, a jaké politické body z účasti i organizace kdo vytěží.
A ve světle příchylnosti prezidenta Miloše Zemana k putinovskému Rusku, i okolo spekulací, co vlastně vede Hrad k organizování akce, během níž se v Praze měl údajně objevit i mezinárodně izolovaný Putin.
Je samozřejmě pochopitelné, že když už se mají setkat při jakékoliv příležitosti hlavy států, nabízí se šance, aby diskutovaly i o palčivých problémech současnosti. Když ale nakonec nad pietou zcela převáží politikaření, je to opravdu nedůstojné.
Miliony lidí zahynuly během holocaustu kvůli politice utržené ze řetězu jakékoliv lidské slušnosti.
Ti z nás, kteří prožívají vzpomínku na holocaust jako skutečnou tragédii a výzvu, aby se nic podobného už neopakovalo, se jen těžko ubrání studu a zděšení nad tím, co politika a politici zase jednou, většinou bez jakéhokoliv studu, vyvádějí okolo akce, která by měla být především decentní připomínkou milionů zmařených životů.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
