Jiří Tichý: Chvála či hanba plotům a zdím?

01.06.2014 11:32 | Zprávy

To jsme se po sametce radovali z obrázků a všemožných záběrů, jak ministři zahraničí Československa a Spolkové republiky Německa symbolicky přestřihují dráty na šumavské hranici. A ještě předtím z nenaplánovaného rozebírání berlínské zdi coby ohavného symbolu útlaku a netolerance, eufemisticky řečeno. Hurá, končí studená válka mezi Východem a Západem.

Jiří Tichý: Chvála či hanba plotům a zdím?
Foto: Jan Duchek
Popisek: Česko-německé pomezí na Šumavě

Rázem zmizí problémy politické, ekonomické i mezilidské, všichni si odteď budeme padat do náručí s patřičným porozuměním pro vzájemné odlišnosti zeměpisné, životněúrovňové i lidskocharakterové.

V neposlední řadě se budeme vzájemně respektovat a ctít odlišnosti v kulturách, názorech, argumentech i v etnických a náboženských rozlišnostech a rozmanitostech. Za půl roku si sametovku připomeneme a budeme bilancovat. Jak ono bilancování asi dopadne? 

Inu nepředbíhejme, jen se krátce zamysleme nad oním přestříháváním drátěných plotů a rozbíjením betonových zdí a vším krásným, co s těmito navýsost smysluplnými akty mělo přijít, jak řečeno výše. 

Začneme-li u nás doma, jedna (dnes už naštěstí zbouraná) zeď, měla vytvořit překážku styku mezi poctivými a pracovitými běloskvoucími občany a snědším etnikem odjakživa prý zlodějů a nemakačenků. Místo aby se s vzájemným porozuměním řešili a odstraňovali příčiny vzniklé nevraživosti. 

Nehledejte v tomto, ani následně, prosím, názorové a hodnotící hledisko, jen mi na celé akci vadilo ono zjednodušující řešení. A jak tak sleduji vývoj konfrontačních událostí, bojím se, že se vzájemného porozumění s našimi cikánskými (romskými, chcete-li) spoluobčany nedočkáme. Dnes je, zatím, sestěhováváme do ghett, zítra budeme možná stavět plot či novou zeď. Máme ten stav chválit či hanět?

Ve Španělsku to už vyřešili, postavili ostnatý (zatím nenabitý elektrickým proudem) plot v enklávě na severu Afriky, aby do země neproudili imigranti, lačnící po lepší životní úrovni, než je ta jejich. Máme to chválit či hanět?

Izraelci si s problémem teroristických ataků také už poradili: vysoká betonová zeď je oddělila od palestinských obyvatel, samozřejmě většinově neteroristického smýšlení. Máme to hanět či chválit?

A co Američané, ti tradiční milovníci svobody? O indiánech, násilně vytržených z jejich tradičních území a nahnaných do rezervací, se už nemluví, ale na americko-mexické hranici vyrostl plot. Máme to chválit či hanět?

Radikální euroskeptici volají po znovuzavedení víz a celnic. A tak dále a tak podobně. Kam toto všechno spěje? Kam se poděla ona celosvětově vstřícně otevřená náruč, připravená k obejmutí jinakosti? 

Post skriptum: Zatím se příčiny a následky řeší ostnatými ploty a betonovými zdmi. Co takhle vynaloženou energii a peníze přetransformovat do odstranění plotů a zdí v duších?  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

válka

Fakt si myslíte, že NATO, což jsme i my, chce válku s Ruskem? Máte proto nějaké důkazy? A myslíte si, že i Ukrajina chtěla válku s Ruskem? Podle mě jediný, kdo chce válku a začalo jí, je Rusko, které by evidentně chtělo obnovit i svůj vliv v Evropě po druhé světové válce.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomáš Pokorný: Volby do Evropského parlamentu aneb Praha proti krajům

13:37 Tomáš Pokorný: Volby do Evropského parlamentu aneb Praha proti krajům

O výsledcích voleb a protikladech Prahy a ostatních krajů.