Babiš se k zahraniční politice vyjadřuje vždy úsporně, na jedné straně protimainstreamově, ale na druhou stranu racionálně, a o to více přijatelněji pro co nejširší část veřejnosti.
Nic naplat, je i podle Wikipedie jediným představitelem české podoby catch-all party, tedy strany schopné bez ohledu na ideologické či jiné názory sdružovat stoupence v pomyslném smyslu odleva doprava, umírněných i radikálních. Když si kliknete na tento pojem ve Wikipedii, zjistíte, že příkladů těchto stran jsou v zahraniční desítky a sehrávaly a sehrávají často skvělou pozici v životě svých zemí, ale i světa. Demokratická strana za časů F.D.Roosevelta, Labour Party za časů aktivit předsedy a premiéra Browna, CDU-CSU kancléřky Merkelové (ano, to není omyl). Anebo příklad strany Vladimíra Putina Jednotné Rusko, stejně jako mně osobně sympatické Rakouské lidové strany vedené Sebastianem Kurzem.
To je moderní postideologická forma politického uspořádání. A logicky, jako český příklad, je ve Wikipedii uváděno ANO. Jinými slovy, to co všichni z oněch ideologických pidistran Andreji Babišovi vytýkají, je jeho strategickou předností, kterou sledovaly i vůdčí osobnosti politického světa kdysi i dnes. Snaha spojit stoupence všech názorů a různých politických barev je cestou k úspěchu.
To je ta správná politika a ukazuje se, že Babiš přesahuje svou metodou malost českého prostředí. Proč nejít v onom základním, v jednotě v různosti za F.D.Rooseveltem, Vladimírem Putinem, Angelou Merkelovou či mladíčkem Sebastianem Kurzem. Mimochodem, Wikipedie ještě nezaregistrovala výsledky ve Francii, ale onu metodu povýšil na základní současný axiom Francie i prezident Macron.
Právě politika co nejširšího spojování různých směrů je v protikladu s ideologickou jednostrannosti a fanatickou omezeností zejména antibabišovské fronty, o které jsem se již zmiňoval…
Tím spíše je důležité, jaký směr Andrej Babiš nastolí.
Už několikrát se vyjádřil k Evropské unii. Vystupovat nechce, ale chce se podílet na omezené spolupráci jen v těch otázkách, kde to bude pro Česko příznivé. Jen žádná další integrace do pevného jádra.
Také euro je pro něho velmi diskutabilní otázkou a je vyloučeno, že by jeho vláda rozhodla o jeho přijetí, pokud by se neprokázala jeho smysluplnost.
Migranti jsou jasní: Ani jednoho, jak opakovaně říká již od roku 2015, vracejme je nazpět.
Má zcela rozdílný vztah k NATO. Na rozdíl od havlisty Stropnického by NATO nenasazoval proti Rusku, ale zásadně proti islamistickým vetřelcům…
Spolupráce mezi Trumpem a Putinem je nezbytná v zájmu světa, zejména k řešení otázky Sýrie a Blízkého východu.
Potud je to vše asi jasné a každý si může vybrat, zda to bere či nikoliv. Výkřikářům, kteří nikdy v této zemi vládnout nebudou, to stačit nebude, ale to je tak všechno, co s tím mohou udělat.
Co je ovšem možná jistým tajemnem – jaký bude jeho vztah k V4 a hlavně, o jaké postavení se bude snažit.
Představitelé V4 se vyznačují ideologickou zabedněností: Poláci jsou fanaticky protiruští a touží po konfliktu s Ruskem, ať to stojí, co to stojí a jejich velkopolský šovinismus a megalomanie, díky které by chtěli vést celou tzv. východní Evropu – viz jejich projekt Trojmoří, je prostě nesnesitelný. Maďaři žijí stále duševně v éře svatoštěpánské koruny a nacionalistické výlevy Orbána už jsou fakt někdy únavné.
Stejně tak Fico je zvláštní útvar: Na jedné straně je to asi nejfanatičtější eurohujer a na druhé straně i on propadá obrozeneckým tezím o tom, že Slovensko je dědicem Velké Moravy a náhle – on bývalý komunista nalezl u sebe příklon ke katolické církvi...
Zcela na rovinu, ve všech těchto ostatních zemích V4 funguje tmářství klerikální katolicismu a vypjatého místního nacionalismu, které pro nás racionální Čechy je nepochopitelné.
Mnohý čtenář si řekne: A to jako chce Vyvadil, abychom z V4 odešli? Ne, ani náhodou.
Svět není ideální a V4 si vytvořila mediálně-politický obraz eurounijního disidentství. Nadávají na ni, kritizují ji a naši havlisté jí spílají. Ale zároveň v rámci EU je chápána jako nejsilnější svébytné opoziční uskupení. A to je mimořádně důležité. A ten druhý důvod je možná ještě důležitější. Když si připomeneme 1. republiku, byli Maďaři, Poláci a ve své podstatě i nacionalističtí a klerikální Slováci, kromě hitlerovského Německa těmi, kdo nás nejvíce ohrožovali.
Dialog je nezbytný. Tak jako Putin vede plodný dialog se Saúdskou Arábií, Iránem, Izraelem, Sýrií, Německem, Francií i USA, i my musíme vést dialog s každým, zejména s našimi sousedy. Ale znovu nejen to…
Babiše čeká něco zásadně významnějšího: Zatím se Česko chovalo jako příštipkář a Bohuslav Sobotka, podle hodnocení nás občanů u výzkumné agentury CVVM, dopadl od roku 1996, kdy jsou výpočty k dispozici jako nejhorší předseda vlády (a tam byli i Nečas či Topolánek), v témže výzkumu ANO ze všech politických stran dopadlo nejlépe, stejně jako v předešlých letech. Toto je země Masaryka, Beneše, Zemana i Klause... Je utrpením se dívat, že nás reprezentuje taková autistická nula jménem Bohuslav Sobotka.
Je třeba, aby se Česko postavilo do čela středoevropské unie. Babiš to té Szydlové, Orbánovi či Ficovi musí nandat. Je možná Slovák, ale chová se jak superracionální a úspěšný Čech na rozdíl od Čechů, kteří stojí v čele těch stran, které ho chtějí odstranit.
V4 rozhodně musí posílit o Rakousko, aby byl vyvážen onen zatuchlý nacionalistický a bigotněkatolický duch dalších členů V4. A klidně držme palce lidovci Kurzovi. Ten kluk je frajer a otázku migrace, která bude zatěžovat Evropu možná ještě v době, kdy někteří z nás nebudou mezi živými,chápe nekompromisně podobně jako Andrej. Koneckonců i v té Wikipedii jsou oba politické subjekty shodně chápány jako catch-all party, chytré, otevřené protimainstreamové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
