Ty dny po údajném plynovém útoku Asadových vojsk v Idlíbu byly nesmírně turbulentní a byli extrémní směsicí zklamání Trumpových podporovatelů, nadšení stoupenců humanitárních válek, jásavých vítězných pokřiků válečných jestřábů, kteří už viděli Rusko na kolenou a Asada do týdne svrženého…
Nádherně je vidět tento vývoj na redaktoru Hospodářských novin Teodoru Marjanovičovi, který vydával vítězný ryk, že teď už se Trump postaví do čela sunitských mocností a tu bestii Asada odstraní.
Směšná provolání typu, že Rusko si bude muset vybrat, a to buď USA a Západ a nebo Bašár Asad a izolace, spojená s Trumpovými slovy, že je Asad zvíře a že vlastně i Putinovo Rusko se podílelo na chemickém útoku, vytvářely atmosféru, že podle Terezy Spencerové se slovo třetí světová válka stala na googlu nejvyhledávanějším pojmem.
A pak se najednou ukázalo, že si Rusko ani z Trumpa, ani z G7 nic tak moc nedělá, stěkající pudlík Johnson, který celému světu sliboval, že sankce proti Rusku budou tvrdé a plácal nesmysly, že Rusko by dalo nevím co za to, aby bylo vzato zpět mezi onu „elitu“ a že přesně tohle řekne Tillerson byl na schůzce ministrů zahraničních věcí G7 odkopnut jako cosi nevkusného.
A protože Trumpovi a jeho administrativě, kde každý říká dokonce v témže okamžiku něco zcela jiného se porážka Putina a odstranění Asada nepodařila, překrýval Trump a spol. toto fiasko tak trochu spíše jen demonstrativní útokem matky bomb v Afghánistánu a vysláním flotily směr možný preventivní útok proti jinak zcela šílenému Kimovi.
Dostával jsem na facebooku kapky, jak jsem se v Trumpovi zmýlil. No zmýlil – nezmýlil…Brát vážně jej jistě už nebudu, a to ani v okamžiku, kdy opět Trump velechválil Tillersona a prohlásil na twitteru, že věří, že vztahy s Ruskem budou jednou výborné a v podobném duchu filozofoval při setkání s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem na společné tiskové konferenci, že by si přál, aby byly dobré vztahy mezi NATO, USA a Ruskem.
Dnes takové výroky už moc neznamenají, i když jsou opět mírotvorné. Dnes je jasné, že na Trumpovi chaotické úlety platí ocelový klid a Trump na rozdíl od Putina, který se může plně opřít o semknutou ruskou společnost se svými 85% podpory, o čemž se Trumpovi s jeho 40% podporou, 53% nesouhlasem a odporem značné části kongresmanů jak opozičních tak i vlastních, nemluvě o odporu přežívající a neodstraněné části obamovské administrativy může jen zdát.
Svět není na tom dobře, ale je na tom neskutečně lépe, než za časů slábnoucího Gorbačova a opilce Jelcina… Ti se ve vztahu k Západu často chovali jako onuce…
Proti Putinovi nemá Trump šanci.
Jiří Vyvadil
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
