Je ostudou pro českou politickou reprezentaci je, že neumíme zdůraznit, že jsme - a bez ironie – jedineční na světě, kteří umí řešit nazrálé společensko politické problémy mimořádně kultivovaně a civilizovaně. Na Ukrajině bylo a je všechno přesně naopak a většině z nás je to bytostně cizí. V listopadu 1989 jsme během 10 dnů změnili autoritativní režim. Nebylo zapáleno jediné auto, nebyl zapálen jediný příslušník SNB, nebyla násilně obsazena jediná budova, nebyl zastřelen jediný člověk. A i ultimáta režimu byla podána v přiměřených lhůtách.
Majdanisté zapalovali auta, budovy, policisty několik týdnů stupňovali své požadavky, a jsem si jist, že stříleli i do demonstrantů, aby vytvořili záminku – banderovci jsou hold banderovci a bojovali nikoli proti n e d e m o k r a t i c k é m u režimu, ale proti demokraticky zvolenému prezidentovi, kterému Obama i Sarkozy za předsednickou zemi EU blahopřáli k volbě prezidentem jako k významnému demokratickému počinu.
Pak přišel logicky Krym a nyní pokusy o samostatnost na jihovýchodě.
Občanská válka není teoretická možnost, ale reálná pravděpodobnost, nedojde-li k civilizovanému rozchodu.
Rozdělení Ukrajiny samozřejmě není v zájmu Západu, protože Ukrajina měla pro něj představovat klenot vítězství nad Ruskem, ale minimálně ekonomicky(….ropovod….vazby) není ani v zájmu Ruska.
Ale to už dnes není podstatné.
Když se rozdělovalo Československo, existovalo určité napětí mezi oběma částmi republiky, ale soustřeďovalo se jen na expresivní výroky a házení tuctu vajíček na Havla při návštěvě Bratislavy, přesto oba národy pochopily, že nazrál čas k rozchodu. Došlo k němu způsobem kromobyčejně civilizovaným a důstojným.
Na Ukrajině existují naprosto nesmiřitelné spory, kdy dříve či později budou promlouvat zbraně a poteče krev a budou možná stovky mrtvých.. Bude-li jihovýchod potlačen, přijde partyzánská válka a na Západě budou odstředivé tendence Rumunů i Maďarů.
Teď nejde o to, kdo si co přeje, jde o to, co musí nastat.
Česko hrálo v ukrajinské krizi nanejvýš tupou roli a papouškovalo po Západě, ačkoliv nad jiné národy může sloužit příkladem.
Jednotná Ukrajina je něco z říše snů, rozdělení Ukrajiny třeba na bázi konfederace bez krveprolití by bylo vítězstvím.
Základ ovšem spočívá v tom, že Západ v rámci svých prestižních cílů porazit Rusko nesmí už dál hnát Ukrajinu do bratrovražedné války s cílem udržet neudržitelné, jednotu tohoto historicky nesmírně různorodého a i antagonistického slepence.
Ukrajinu, coby triumfální vítězství Západ už prohrál.
Tak ať alespoň trochu myslí na lidi.
Západ Rusko v této oblasti přirozeně nikdy porazit nemůže. A je hanebné, že Ukrajince bere jako rukojmí svých nerealistických představ.
Ukrajina se tak či onak rozdělí : Je jen otázka, zda se to musí stát za cenu desetitisíce mrtvých a genocidy jako v bývalé Jugoslávii.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Vyvadil