Neumím totiž anglicky tak, abych z přečteného něco měl. Těch pár frází, které jsem pochytil, nestačí zdaleka na tiskovinu tohoto typu. Jsem na tom podobně jako Jiří Kodet, který při návštěvě Anglie kdysi v hluboké totalitě, oslovil trafikanta ve stánku známou otázkou „Jů spík ingliš?“ a pod jeho kladné odpovědi hrdě prohlásil: „Marlboro, plís“!
Tak jsem si ani nemohl přečíst text jeho komentátora, který reagoval na rozhovor kardinála Dominika Duky pro naše Lidové noviny (ty ostatně také moc nečtu), v němž údajně zesměšnil papeže Františka za jeho nedávnou cestu na řecký Lesbos, když jí označil za pouhé gesto vůči uprchlíkům. Kardinála onen britský komentátor označil za „zpátečnického starého muže z východní Evropy“. To ovšem vůbec nevadí. Za mne i za vás ostatní si článek v britském mediu přečetl Jiří Pehe, a také nám ho, ve svém komentáři na stránkách Seznamu.cz, patřičně vysvětlil. Ještě že ho máme!
Kdopak je to naše milé Pehe? Současný ředitel New York University of Prag a Pražského institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity (všimněte si toho širokého záběru - demokracie, politika a kultura), působil dva roky jako vedoucí kanceláře prezidenta Havla a je politickým analytikem. Mimo to také spisovatelem. Napsal i politický životopis Klaus: Portrét politika ve dvaceti obrazech (on, který V.K. nikdy nemohl přijít na jméno). Vystudoval práva a filozofii na Karlově univerzitě a v roce 1981 emigroval do Spojených států, kde si doplnil politologické vzdělání na Kolumbijské univerzitě v NY. Podíváte-li se na jeho politický životopis, zjistíte, že své „závislosti“ na USA se už nezbavil. Čím jednou sud načichne, to si podrží „na furt“. A nebo také: Čí chleba jíž, toho píseň zpívej“!
Duka je, podle Peheho, opravdu zpátečnický konzervativec, nikoli však západního – rozuměj amerického – střihu. Kamarádil se s Václavem Klausem, a to i tehdy, když popularita V.K. „strmně padala“, podporoval vládu Petra Nečase „zmítanou skandály“ a nyní má kamarádčoft i s prezidentem Zemanem. Bohužel se nekamarádí se současným velvyslancem USA, který navštěvuje muslimské synagogy v Brně, podporuje pochody gayů a lesbiček Prahou a vehementně se zastává jakýchkoliv aktivit, které nabourávají stávající politickou kulturu u nás. Jestli ono to totiž není tím, milé Pehe, že kardinál Duka je představitelem církve, která vyznává a chrání naprosto jiné hodnoty, než ty, které jsem o dva řádky výše vyjmenoval. Zajímavé je však jedno. Při výčtu všech hříchů, kterých se pan kardinál při stycích s hlavami tohoto státu dopustil, jaksi zapomenul na jedno. Že arcibiskup Duka byl také politickým vězněm, který se ve vězení seznámil s Václavem Havlem a jejich přátelství trvalo celou dobu Havlova panování na Hradě. Tahle informace by totiž mohla obraz „zpátečnického starého muže“ narušovat.
Naše milé Pehe jde však ještě dál. Zjišťuje, že Dukova politika „postrádá morální rozměr“ a nepřitahuje mladé lidi. Nevím, kdo dává puvoár tomuto kavárenskému politologovi, aby soudil morální rozměr kohokoliv, nota bene vrchního představitele české katolické církve. Asi si naše milé Pehe moc v bibli nečte, jinak by si musel vzpomenou na Kristova slova: Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem…A celé tomu všemu nasazuje korunu jakýmsi srovnáním s „katolickým intelektuálem a knězem Tomášem Halíkem“. Tenhle český nositel Templetonovy ceny mne už delší dobu udivuje svými názory, zvláště v souvislosti s migrantskou krizí a vlivem islámu na evropskou kulturu. Darmo mu někdo z komentátorů nepřiřkl označení „první katolický imám v Čechách“ (rozuměj islámský duchovní). A to nehovořím o jeho mediálních výstupech, pro mne plných jisté intelektuální nepokory a nadřazenosti. Na závěr pak, naše milé Pehe, předkládá svoji perspektivu katolické církve v Čechách, která v čele s primasem Dukou může skomírat ještě rychlejším tempem než doposud.
Moje milé Pehe. Může, ale spíše nemusí. Stávající stav v našich chrámech tomu nijak nenasvědčuje. Ono totiž z oken pražské kavárny je špatně vidět do chrámových lodí našich kostelů. Možná by se to jistým kruhům hodilo. A tak se přání stává otcem myšlenky.
Mějme však na paměti ono Kristovo biblické: Ty jsi Petr, to je skála a na té skále zbuduji svou církev a brány pekelné jí nepřemohou. A nepřemohou jí ani komentáře britského Independentu, ani úvahy českého salonního politologa.
Moje milé Pehe, copak jsi nám to zase vyplodilo?
Josef Ježek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
