Jeho vítězství už není tak markantní, jako bylo před pěti léty nad Karlem „s čírem“, ale je to přesto vítězství. Stejně jako ve sportu platí, že vítěz byl rychlejší o jednu setinu sekundy, i tady by platilo, kdyby rozdíl byl jen několik stovek hlasů. Ten skutečný rozdíl je v tomto případě nějakých 150 tisíc hlasů. Tedy cca 8o tisíc voličů pro Jiřího Drahoše by bylo stačilo, aby konečný výsledek byl zcela opačný.
Politologové, političtí komentátoři a průzkumové agentury nyní hodnotí, co rozhodlo pro vítězství dosavadního prezidenta. Čteme titulky jako „Zeman urval vítězství v debatě na Primě“ a podobně. Po bitvě je, jak známo, každý generálem a ti, kteří ještě tři dny před volbami prognózovali vítězství oponenta o cca 4 % si nyní potřebují zachránit své renomé. Chápu, na někoho či něco se to svést musí, že? Kdo by si příště u nich objednal své průzkumy.
Současně se sobotním výsledkem si opět začíná jistá část medií, komentátorů i politiků přihřívat svojí „polívčičku“ o hlubokými příkopy rozdělené české společnosti, kterou výsledek volby přece jasně potvrzuje. Jistý vrchlabský politolog (ano, už i Vrchlabí má svého politologa, nejen senátora) z výsledku okamžitě odvozuje, jak „hluboce hodnotově i názorově je rozdělená česká společnost“. To podle něj platí ve vztahu město – venkov i jinak. Nelze však zapomenout na onu mlčící jednu třetinu, která při volbách absentovala a jejíž názor je tudíž velkou neznámou. Najednou totiž tvrzení o na polovic rozdělené české společnosti může přestat platit. Stejně jako titulek hradeckého vydání jistého celostátního deníku „Tady je Drahošovo!“ Při známých faktech, kolik na našich horách (Krkonoše, Orlické hory) volilo lidí na voličské průkazy (tedy lidí z velkých měst), by při odečtení těchto hlasů mohlo klidně platit i „Tady je Zemanovo“. O to hloupěji pak pro mne působí prohlášení jistého náměstka primátora, který prohlásil: „Jediné, co mě naplňuje optimismem je, že naše město se výrazně přiklonilo na stranu slušnosti!“. Chce nám snad pan náměstek říci, že český venkov volil neslušně? Volně přeloženo, že „vidláci“ jsou blbí? A to nehodlám komentovat některá prohlášení zástupců tzv. intelektuálních elit, nebo postoje zpravodajství veřejnoprávní televize.
Každá prohra zamrzí. Zvláště, je-li takhle těsná. Znám pocit prohry z vlastní politické zkušenosti (na druhé straně i zaplať pánbůh pocit vítězství). O to víc si v této souvislosti cením prohlášení neúspěšného kandidáta Jiřího Drahoše z nedělního rozhlasového rozhovoru, že Miloš Zeman je samozřejmě i jeho prezident. Prezident, kterému vždy nehodlá tleskat, kterého bude i hlasitě kritizovat, ale kterého nehodlá neuznávat. Možná tohle by mohlo být poselstvím pro jistou část našich občanů, pro značnou část českých medií, ale i pro nás samotné.
Aby platilo, že jsme spřízněni volbou, nikoliv rozděleni prohrou. V demokracii to tak totiž chodí.
Josef Ježek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
