Josef Mrázek: Menšinová vláda jako nejlepší a stabilní řešení

16.11.2013 11:37

Velká většina občanů jsou nestraníci a těm by nevadilo, že systém politických stran je v krizi, kdyby si strany nepřivlastňovaly právo řídit stát i v tom stavu, v jakém jsou.

Josef Mrázek: Menšinová vláda jako nejlepší a stabilní řešení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zasedání sněmovny

I když dějiny politických stran jsou jen velmi krátkým úsekem dějin, cíle stran se stačily za tu dobu změnit, a strany se dnes převážně soustřeďují na to, jak získat a udržet moc, a ne na to, jak prosadit zákony zajišťující občanům spokojený život. Ta tam je doba, kdy strany přinášly do Sněmovny informace o potřebách různých vrstev společnosti a tam se zvažovalo, jak všechny občany spravedlivě uspokojit a ne ty slabší utlačit. Že taková doba byla, zní jako pohádka, ale jsou o tom doklady v podobě Listiny základních práv a svobod a dalších mezinárodních zákonů, kdysi přijatých a stále platných a lidem tak přejících, že dnes by sotva byly přijaty a je snaha jich nedbat a najde se dost straníků, kteří by je chtěli zrušit. Zatím se nedaří dosáhnout toho, aby strany udělaly ze Sněmovny dobrého zákonodárce a sestavily vládu, která by byla dílnou, kde se dobré zákony navrhují. Ale uvažujme o tom, co by se pro to dalo udělat.

Především potřebujeme Sněmovnu naplněnou dobrými poslanci, což by umožnil lepší volební zákon, například takový, jaký je popsán v článku http://www.blisty.cz/art/70655.html.  Bylo by dobré, aby si občané mohli ty poslance vybrat sami, ale určitě ještě nějakou dobu u toho budou politické strany, ten volební zákon to nezakazuje a navíc ještě není přijat. Podívejme se, jak nejlépe sestavit vládu při účasti několika stran ve Sněmovně, tak, jak tomu je teď..

Nejběžnějším a přitom nejhorším způsobem je vytvoření koaliční vlády. Nedivme se, že k tomu vede uvažování těch, kteří jsou ochotni po volbách vyměnit část programu za pevný podíl na moci. V ministerstvech nevidí pracoviště dobré správy státu, ale záruku toho podílu. Ale početná je i skupina těch, kteří považují sestavení koalice za nutnost, když nevyhráli dost výrazně. Zejména k nim směřuje tento článek.

Koaliční smlouva je závazek strany, že nějakým způsobem přiměje poslance hlasovat i jinak, než by jim kázalo svědomí a služba občanům, jak to žádá Ústava ČR. Vlastně by se mohla Sněmovna nahradit koaliční smlouvou. Místo obvyklého hlasování, by se podle koaliční smlouvy zjistilo, jak se má hlasovat, a bylo by to. Místo koaličních poslanců by stačil jejich seznam a jeden tajemník a také opoziční poslanci by byli zbyteční. Ten tajemník by jen ohlásil, že podle koaliční smlouvy jsou přehlasováni. Vždyť celé to jednání Sněmovny, jak ho známe, je jen zjišťováním, zda se nevloudila do koaliční diktatury nějaká chyba, nebo trvalá porucha, a nemusí-li se proto vypsat mimořádné volby.

Mnohem lepší a v souladu s Ústavou ČR je, udělat menšinovou vládu. Čím menší menšina ji sestavuje, tím lépe. Nemůže ji postavit jednostranně, musí přihlédnout k mnoha kritickým pohledům a  nabídnout kvalitní ministry, jinak by neměla naději, že vláda dostane důvěru. Není-li koaliční smlouva, musí se pro každé rozhodnutí hledat opora napříč stranami, a to všemi. Mimo hru se dostanou takové nepravosti, jako zneužívání Bohumínského usnesení k vyloučení části voličstva z rozhodování. Minimenšinová vláda může být stabilnější, než silná koalice. Nikdo se nemusí vzdát části svého programu, a každé rozhodnutí Sněmovny může mít jiné spektrum podporovatelů, mohou se uplatnit i rozdílné názory ve stejné straně. Všichni se zúčastní a o výsledku nebude rozhodovat menšina, jako to u koaličního řešení bývá.      

Je třeba ocenit, že se předseda ANO Babiš dohodl s předsedou KDU-ČSL Bělobrádkem na možnosti podporovat menšinovou vládu ČSSD. Bylo by šťastné jak pro občany, tak pro ČSSD, toto řešení použít. Při něm by se nemusel nikdo vzdát již předem některých pro něj důležitých bodů programu a zůstala by možnost a vlastně povinnost usilovat o jejich prosazení za využití všech jejich podporovatelů na půdě Sněmovny. Navíc by to bylo v úplném souladu s Ústavou.

Ustoupení od koaličního řešení je krokem, který by usnadnil změny způsobu  realizace politiky, které se s rostoucí naléhavostí blíží,  jak se vyjádřil profesor Zelený:  http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/Vehlasny-profesor-Zeleny-Nase-ekonomika-je-zkopana-do-klubicka-Vse-jsme-nadsene-dali-cizincum-292402.Menšinová vláda ČSSD by mohla ve prospěch tohoto vývoje prosadit přijetí výše zmíněného nového volebního zákona, který by si osvojila.Tento zákon by umožnil nenásilnou změnu způsobu účasti občanů v politice. V nově zvolené Sněmovně je dost poslanců hlásících se k řešením s prvky přímé demokracie a toho by mohla menšinová vláda využít.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Mrázek

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

16:14 Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statist…