Josef Provazník: Valí se na nás další neštěstí. Tentokrát přichází ze Západu a jde samozřejmě o peníze

01.10.2016 20:10

Trable kancléřky Merkelové snad nikdy neskončí. Ještě se ani nestačila vzpamatovat z debaklů CDU v zemských volbách v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku a už musí řešit další problémy. Tentokrát jde o záchranu vlivné Deutsche Bank (DB), která musí zaplatit pokutu ve výši 14 miliard dolarů nařízenou americkým ministerstvem spravedlnosti.

Josef Provazník: Valí se na nás další neštěstí. Tentokrát přichází ze Západu a jde samozřejmě o peníze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kancléřka Angela Merkelová

Deutsche Bank dlouhá léta patřila k exkluzivním vývozním artiklům německé ekonomiky a symbolizovala klíčové postavení Německa mezi nejvyspělejšími zeměmi světa. Před několika dny se však vše zhroutilo jako domek z karet. Americké ministerstvo spravedlnosti udělilo Deutsche Bank pokutu ve výši čtrnácti miliard dolarů za ilegální obchodování s hypotékami na začátku světové finanční krize v roce 2008.

Vedení banky s pokutou počítalo a vyčlenilo k těmto účelům 5,5 miliard dolarů. Konečná výše pokuty však předčila ta nejhorší očekávání. Německý internetový server Finanzen100.de před několika dny ve své analýze spekuloval nad tím, jestli je skutečně jen náhoda, že o tak drakonické pokutě bylo rozhodnuto jen několik týdnů po rozhodnutí Evropské komise o společnosti Apple, jež by měla v Irsku doplatit na daních třináct miliard eur.

V zákulisí se již několik dní vyjednává o výši pokuty, když Deutsche Bank naznačila, že o zaplacení tak vysoké částky ani neuvažuje. Nejmenované zdroje uváděly, že by mohla být pokuta snížena na osm miliard dolarů. Ovšem i taková částka je nad současné možnosti banky, která by pro zaplacení takové částky musela zásadně navýšit svůj kapitál a podobné rozhodnutí není otázkou několika málo dní. Začalo se poroto spekulovat o pomoci německé vlády, která to však odmítá.

Jak ve své včerejší analýze zmiňuje magazín Die Zeit, Deutsche Bank přitom měla vždy ty nejvyšší ambice a chtěla dominovat nejenom na domácí scéně, ale také na burze v Londýně či na Wall Street. Nyní však bance nezbývá než „žadonit“ u německé vlády o finanční injekci. I kdyby se nakonec vládě, která zatím ústy kancléřky Angely Merkelové podobný krok rezolutně odmítá, vlivného německého bankovního ústavu zželelo, pečlivě budovaná image Deutsche Bank by utrpěla značné šrámy.

Až do začátku globální finanční krize přitom vše šlapalo z pohledu německého bankovního gigantu doslova „jako na drátkách“. „Dvojciferný výnos z kapitálu byl standardem a 20 % nebylo považováno za nikterak úžasný výsledek. Akcionáři jásali a varování před riskantním používáním zůstatku vždy vyšlo do prázdna,“ píše Die Zeit s tím, že existence Deutsche Bank byla do velké míry závislá na ziscích v Londýně a na Wall Street.

„Deutsche Bank neměla zajištěnou lukrativní správu majetku, jako je tomu u velkých švýcarských bank. Stejně tak neměla pod kontrolou asijský trh jako britské HSBC či Standard Chartered. Ani nemohla Deutsche Bank nabídnout tak vysokou poradenskou odbornost jako Goldman Sachs. Přesto v roce 2007 dosáhla svého cíle a dostala se mezi tři nejsilnější investiční banky na světě. Potom však přišla finanční krize a ukázala, že investiční bankovnictví v podání DB bylo příliš drahé a riskantní.“

Podle Die Zeit Deutsche Bank na první varovné signály zpočátku vůbec nereagovala a její obchodní model se ukázal jako nepříliš funkční. Aktuálně poklesly akcie DB o šest procent a v průběhu prvních devíti měsíců letošního roku se banka dostala ve všech hlavních parametrech až za své konkurenty. „Přijatá opatření přišla příliš pozdě a i nyní je poměr nákladů k výnosům ve výši 115 % v porovnání s ostatními světovými bankami příliš vysoký,“ uvádí Zeit.

V létě začala banka uzavírat některé své pobočky a v posledních měsících se ve finančním světě nepokrytě hovoří o jejím možném krachu. Někteří bankovní experti dokonce přirovnávají osud Deutsche Bank k situaci Lehman Brothers. Pokud by však skutečně DB zkrachovala, měl by její konec ještě ničivější dopad na ekonomiku Německa než tomu bylo v případě Lehman Brothers. V neposlední řadě proto, že německá ekonomika je považována za hlavní motor Evropské unie a její problémy by se okamžitě přenesly také na ostatní členy EU. Českou republiku samozřejmě nevyjímaje.

Vedení banky stále věří, že buď dojde ke snížení pokuty na únosnou míru, nebo se dočká pomoci od německé vlády. V tomto směru DB rozhodně nepotěšil svým včerejším vyjádřením člen představenstva Německé centrální banky Andreas Dombret, který ve Vídni před jakýmikoli státními zásahy varoval. „Politická podpora bankovního sektoru musí jednou provždy skončit. Bankovní dinosauři by neměli doufat, že je jejich velikost sama o sobě zachrání před vyhynutím.“

Vyšlo na eportal.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Filip Šebesta: O svobodě vdechovat kouř, úpadku evropského autoprůmyslu a nekonečné záruční lhůtě

15:57 Filip Šebesta: O svobodě vdechovat kouř, úpadku evropského autoprůmyslu a nekonečné záruční lhůtě

Denní glosa Filipa Šebesty