Soudci mají v Ústavě předepsané, že žádný nesmí vynášet podjaté rozhodnutí. To znamená, že žádný soudce se nesmí zabývat takovým případem, ze kterého by mohl mít osobní prospěch sám, nebo některý z jeho blízkých. Soudci Nejvyššího soudu bez skrupulí vydali rozsudek, ve kterém ze státního rozpočtu přisoudili peníze nejen ostatním soudcům, ale také sobě. To je odstrašující případ podjatého rozhodnutí.
Ministr spravedlnosti se omluvil některým zadrženým v případě Tluchoř za to, že soud nepostupoval podle zákona. Zřejmě tím umožnil odškodnit neprávem zadržené. Žádný důsledek z této omluvy ministr nevyvodil. Soudci mohou nadále vynášet rozhodnutí, která jsou v přímém rozporu se zákonem.
Soudci nerespektují práva občana, která jsou zaručená v Ústavě. Jestliže občan není spokojen s rozhodnutím soudu I. stupně, má nesporné právo na to, aby spor rozhodl odvolací soud. Odvolací soudy nerozhodují meritum věci, ale obvykle naleznou pochybení soudce I. stupně, a vrátí věc znovu soudci I. stupně. Takový krok je v přímém rozporu s Ústavou, protože ta každému soudci zaručuje, že jeho rozhodnutí nesmí nikdo (ani soudce odvolacího soudu) ohrožovat. Občanovi zaručuje, že může činit vše, co není zákonem zakázáno. Nikde v zákoně není zakázáno zříci se soudce I. stupně, který jednou rozhodl.
Soudci rozhodují ve věcech, které jim nenáleží. Jestliže nadřízený pracovník z titulu své funkce odvolá podřízeného, měl by každý soudce uvážit, zda mu zákon nařizuje ve věci rozhodovat. Soudci nejsou k tomu, aby vnášeli nejistoty do řízení státu.
Soudci ignorují tisícileté znalosti lidské společnosti. Důkaz opaku z právních předpisů odstranil totalitní systém, a současné zákonné předpisy v této praxi pokračují.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
