A pokud ne k maléru, tedy alespoň k živelné vzpouře mnoha občanů Evropské unie, kteří se nehodlají smířit s nějakým „přehlasováním“ v případě chystaného Transatlantického obchodního a investičního partnerství, zkratkou TTIP. Ale o co tu vlastně jde?
Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si údajně klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Jednání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. Ve skutečnosti však nejde jen o obchod, ale také o sdílený regulatorní rámec založený na „společných vyšších hodnotách“, tedy o význam demokracie, svobody, lidských práv, ale i o respekt k životnímu prostředí, přičemž se však TTIP dotýká například i často diskutovaných geneticky modifikovaných organismů (GMO). A tak Berlínem v sobotu 10. října 2015 nepochodovaly tisíce, ale doslova statisíce německých občanů nikoliv kvůli uprchlické krizi, ale kvůli připravované dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Podobná demonstrace se konala i v Amsterodamu, kde se jí účastnilo více než 7000 Nizozemců. Ovšem redakce iDNES o těchto dosud nevídaných masových protestech vůbec čtenáře neinformovala (pokud mi nějaký článek snad unikl, dejte mi prosím do diskuse odkaz, ať se mohu redakci omluvit). No není to divné?
Podle kritiků chystané dohody dává TTIP ještě větší moc korporacím, dokonce mají mít právo státy žalovat, pokud regulacemi poškodí jejich obchody. Americký prezident Barack Obama neskrývá své nadšení: „Tato dohoda usnadní život našim farmářům a výrobcům tím, že zruší více než 18 tisíc předpisů a daní, kterými různé země doposud zatěžovaly naše produkty.“ Naproti tomu obavy odpůrců TTIP vyvolávají odlišné standardy v případě ekologie a potravin, které jsou v USA celkově mírnější než v EU. Podle nich TTIP také nejenže omezí demokratická práva Evropanů, ale koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů. Není tedy divu, že proti přijetí TTIP vznikla petice, kterou podepsaly již více než tři miliony Evropanů. Petici chtěli autoři výzvy prezentovat jako Evropskou občanskou iniciativu, což je formální akt, který by dle evropského práva vyžadoval oficiální odpověď Evropské komise (EK). To ovšem lídři EK odmítli a kauza se nyní projednává u Evropského soudu pro lidská práva.
Problém s TTIP se dotýká řady citlivých témat
Nepotrpím si na konspirační teorie. A tak si nemyslím, že by americká likvidace západoevropského automobilového průmyslu (boj o americký standard u limitu emisí automobilů) měla být předehrou TTIP. Zrovna tak si ani nemyslím, že by snad redaktoři iDNESu o protestech vůči TTIP mlčeli zrovna proto, že druhý nejbohatší člověk ve státě je příjemcem dotací a zároveň ministrem financí (a zároveň lídrem nejsilnějšího politického hnutí), což údajně posouvá naši demokracii k východní oligarchii. Ve skutečnosti totiž o protestech svým článkem „V Berlíně demonstrovalo až 250 tisíc lidí proti TTIP, obchodní dohodě s USA“ dne 10. října 2015 v 15:47 informovala redakce serveru Lidovky.cz z vydavatelství MAFRA, a.s., které je součástí koncernu Agrofert, ovládaného Ing. Andrejem Babišem. A tak jsem spíše nakloněn na internet prosakujícím úvahám, že se celý problém s TTIP dotýká řady citlivých témat, jako problematiky životního prostředí, nebo genetického inženýrství. Neboť tato témata se z článků tzv. expertů, v našich masmédiích TTIP radostně vítajících, zcela vytratila. Vzhledem k současnému vývoji se o téma geneticky modifikovaných organismů (GMO), pro laiky často v mnoha ohledech příliš složité a tajemné, s největší pravděpodobností začnou v dohledné době více zajímat redakce evropských novin a časopisů. A je tak možné, že redakce iDNESu mlčí jen proto, že se na boj s odpůrci TTIP připravuje.
Ovšem nejsem ekonom. Před utvořením si definitivního názoru na Transatlantické obchodní a investiční partnerství tedy raději počkám na vyjádření skutečných, objektivních odborníků, kteří se s problematikou TTIP důkladně obeznámili a chápou i dané souvislosti. Jedním z nich by mohl být i náš ex-prezident, ekonom prof. Ing. Václav Klaus, CSc., který se v listopadu 2009 zdráhal podepsat Lisabonskou smlouvu, pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, neboť jak tehdy veřejně prohlásil: „Vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem."
Psáno pro blog idnes.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
