Záleží totiž na úhlu pohledu. Řada analytiků zapomíná na skutečnost, že ve čtvrtek 19. listopadu 2015 syrská státní televize, některé ruské servery a turecká informační agentura Anadolu přinesly zprávy o tom, že syrské vládní síly rozšířily pozemní operace na turkmenskou oblast Bayirbucak v syrské provincii Latákía, a to za vydatné podpory ruského letectva, které danou oblast intenzivně bombardovalo. Turecké mi­nisterstvo zahraničí uvedlo, že předmětem "těžkého bombardování od ruských letadel“ se stali ci­vilisté z turkmenských vesnic poblíž turecko-syrské hranice, přičemž jaksi zapomnělo dodat, že celou oblast ovládají turkmenské milice, bojující v řadách Svobodné syrské armády (FSA), spolupracující s radikálními islamisty z Fronty an-Nusrá. Navíc se sem uchýlila řada Turkmenů, svého času na území Ruské federace bojujících po boku islamistů  z Kav­kazského emirátu.

Nejvyšší soud Ruské federace označil Kavkazský emirát (podle analytiků blízký al-Káidě) za tero­ristickou organizaci 8. února 2010. V květnu 2011 americké ministerstvo zahraničních věcí prohlá­silo Kavkazský emirát rovněž za tero­ristickou organizaci, následně pak v červnu 2011 za teroristic­kou organizaci Kavkazský emirát označilo i OSN. Kavkazský emirát jako islamistické hnutí a jako pokus o ustavení nového islámského státního útvaru (podobně jako je tomu u chalífátu dnešního Islámského státu) vznikl na konci října roku 2007, kdy jej vyhlásil vůdce čečenských separatistů Doku Umarov, čímž tak hodlal ukončit existenci tehdejší Čečenské republiky Ičkerie. Jeho hlavním cílem bylo ozbrojeným povstáním vyhnat z Kavkazu všechny „nevěřící“ a ustavit šaríu na území sahajícím od Kaspického moře až k Černému moři, přičemž také vyhlásil džihád proti Spojeným státům, Velké Británii a Izraeli. Oficiální ideologií Kavkazského emirátu se stal saláfismus, tedy is­lám­ský sunnitský fundamentalismus. Ten se dnes šíří Tureckem, jak o tom informuje například tu­recký novinář a fotograf Ali Leylakve svých reportážích pro německý tisk.

Turecký ministr zahraničí Feridun Sinirlioglu si předvolal ruského velvyslance v Turecku Andreje Karlova, aby mu přednesl protest turecké vlády. Při setkání s Karlovem zdůraznil, že bombardo­vání turkmenských vesnic je nepřípustné a že tato akce ruské strany „může vést k vážným násled­kům," jak mluvčí ministerstva zahraničí Tanju Bilgic následně zopakoval novinářům v oficiální od­povědi na jejich otázky. Podle Bilgice turečtí představitelé Rusko důrazně žádaly, aby tuto operaci co nejdříve ukončilo. Zároveň novinářům oznámil, že „stejný druh varování“ byl doručen do rukou rus­kého náměstka ministra zahraničních věcí Michaila Bogdanova, který je zvláštním pověřencem prezidenta Vladimíra Putina pro Blízký východ a Afriku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyjádřil své znepokojení nad větším zapojením Ruska do syrského konfliktu a tradičně Turkmenům v Sýrii vy­jádřil solidaritu.

A právě oblastí Bayirbucak, obývanou převážně syrskými Turkmeny, se po splnění zadaného úkolu v úterý 24. listopadu 2015 vracely na leteckou základnu Hmeimim v provincii Latákíja dva ruské útočné letouny Su-24. Jeden z nich se tu zřítil. Hořící trosky stroje dopadly do kopcovitého terénu v oblasti Džabal Turkman, kde podle BBC probíhaly ještě ráno boje mezi pravi­delnou armá­dou Bašára Asada a turkmenskými povstalci ze Svobodné syr­ské armády (FSA), jejíž bojovníky pomáhala cvičit i americká CIA, což nakonec v televizi CNN přiznal se­nátor John McCain. Vzápětí turecká armáda oznámila, že ruské vojenské letadlo Su-24 sestřelily turecké vzdušné síly. Podle představitelů turecké armády posádka ruského letounu ignorovala varo­vání, že narušuje turecký vzdušný prostor, přičemž pilota ruského letounu turecká stíhačka, která na Su-24 vypálila raketu, údajně desetkrát varovala.

Ve skutečnosti ovšem nemohla pilota sestřeleného letounu varovat desetkrát při narušení turec­kého vzdušného prostoru. Neboť i podle turecké verze měl Su-24 přeletět pouze malý výběžek tu­reckého území, nad kterým se podle armádních expertů nacházel pouhých 12 až 17 vteřin. Na útoku se podílely dva stíhací letouny F-16, které hlídkovaly poblíž hranic. Jedna z tureckých stíha­ček pak vypálila za Su-24, který se vracel z akce, tepelně naváděnou střelu vzduch-vzduch. Na zveřejněném tureckém záznamu, na kterém pilot F-16 varuje ruský letoun před vstupem na tu­recké území, však nebyla ruskými, ani západními experty nalezena žádná zmínka o proniknutí ruského stroje do tureckého vzdušného prostoru. Turecká armáda také nespecifikovala frekvenci, na které F-16 měla varování pro Su-24 odvysílat. Moskva tak dodnes trvá na tom, že Su-24 neo­pustil syrský vzdušný prostor a stroje mezi sebou vůbec nekomunikovaly. Proto také Ruská fede­race od Turecké republiky požaduje, jak o tom média v minulých dnech informoval náměstek mi­nistra zahraničí Alexej Meškov, kompenzaci za sestřelený bombardér SU-24 spolu s omluvou a ujištěním, že se podobný incident nebude opakovat.