Karol Hrádela: Doufám, že vánoční svátky budeme v Evropě slavit ještě nějakou dobu

26.12.2015 8:50

Dne, 25. prosince, jsme si stejně jako další necelá 1/3 obyvatel naší planety připomněli narození Ježíše Nazaretského, dle Starého zákona „slunce spravedlnosti“.

Karol Hrádela: Doufám, že vánoční svátky budeme v Evropě slavit ještě nějakou dobu
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Slavíme tzv. Hod boží vánoční, slavnost Narození Páně, První svátek vánoční. Papež pronesl v tradičním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ve Vatikánu přání lepší budoucnosti: „ .. kde se rodí naděje, tam se rodí důstojnost,“ a zdůraznil nutnost pomoci potřebným: „Přece i dnes lidé jako betlémské dítě trpí chladem, chudobou a odmítáním ze strany lidí.“ Prostě tradiční křesťanský přístup v den, kdy formálně začínají Vánoce.

Přál bych si, aby tento svátek byl i nadále v tento den legálně slaven a nebyl dle tradice nuceně nahrazen tak, jak slavnost Narození Páně nahradila „pohanský“ svátek. První svátek vánoční v roce 336 n. l. se začal nejprve dobrovolně slavit. Pak došlo k vynucenému nahrazení dřívějšího svátku oslav narození nepřemožitelného Slunce (dies natalis Solis invicti) slaveného dle dřívějšího nařízení císaře Aureliána z r. 274 na oslavu syrského boha Mithra z Emesy (nyní spíše z Homsu), který se stal součástí pantheonu římské říše. O tom, zda je termín narození stanoven správně, lze pouze spekulovat. Jak mohli vidět hvězdu pastýři, když od poloviny října byl dobytek již v ohradách?

Mithraismus je doložen zhruba od konce 1. století našeho letopočtu. Později se rozšířil po celém území římské říše od Itálie a Galie až po Londýn a oblast Hadriánova valu v dnešní Velké Británii, dále kolem Rýna až k východním hraničním oblastem Syrie a na severní pobřeží Afriky. Dávní Íránci (včetně východních Íránců a jim příbuzným Skytům a Sarmatům) zpravidla uznávali Slunce jako jejich hlavního boha. V íránském světě existovalo několik názvů nebo epitetů tohoto boha, každý z názvů měl svůj smysl a vyjadřoval různé náboženské představy těchto národů. První z těchto názvů (v podstatě epitet) Slunce nosí smysl „mír, pokoj”: persky Mithr, avestijsky Mitra, hotanosaksky mitra, tocharsky mittar, mittarwe /DA-DT-b/. Není bez zajímavosti, že na tento Indoevropský kult navázala i úcta k božskému slunci a ohni (bůh Svarožic/Dažbog). Oslava tohoto boha našich předků však po nástupu křesťanství u nás byla násilně zničena.

Vánoční svátky budeme v Evropě slavit ještě nějakou dobu. Anglický zákon z roku 1644 o zrušení Vánoc, který byl později zrušen, se asi hned tak u nás nebude opakovat, přestože například zákaz Vánoc v Americe byl zrušen až v roce 1797. Spíše se bojím, zda nám jejich oslavy umožní naše „humanistické“ chápání práv jiných, zda k nám nepřejdou požadavky na jejich zákaz například ze sultanátu Brunei Darussalam, případně z jiných zemí, kde se hlásí víra taktéž pocházející od Abraháma. Ale třeba to zvládneme a i naše vnoučata jej budou slavit. Paní kancléřka naši schopnost uchránit naši kulturu tvrdí.

reklama

autor: PV

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Tatínkovo výročí

15:22 Jiří Weigl: Tatínkovo výročí

Letos v pátek 12. dubna by bylo mému otci 100 let. Zemřel velmi mladý v roce 1963, bylo mu 39 roků. …