Karol Hrádela: Jak se v České republice nakládá účelně s veřejnými zdroji?

K zamyšlení nad mrháním s veřejnými zdroji, zneužíváním politické síly a možné kriminalizaci Babiše mne přivedl facebookový příspěvek. Nevím, kdo je autorem tohoto sdíleného článku o Letech. Odkaz na tento příspěvek, ale i na podkladové zdroje k tomuto mému zamyšlení, se nachází, jak je u mne zvykem, v elektronicky dostupné verzi na webových adresách pod tímto zamyšlením. V každém případě skutečnosti v komentovaném příspěvku minimálně z drtivé většiny odpovídají tomu, co jsem již v minulosti o pracovním táboře v Letech psal po studiu různých pramenů, když jsem kritizoval znevažování obětí koncentračních táborů označováním tábora v Letech za tábor koncentrační, a to dokonce i ze strany některých našich ústavních činitelů. To, co se díky nacistům dělo v Letech, nebylo správné. Když by okupace nebylo, asi by stále chodili lidé z tábora domů, když by jim příbuzní či si sami našli práci, asi by se stále nemocní léčili v civilních nemocnicích, a to i přes neutěšené pracovní podmínky v táboře, asi by muži, než by si jinde našli práci, stále budovali cestu přes okolní lesy a zhodnocovali tak majetek příslušných vlastníků, asi by stále se lidé z tábora koupali v přilehlém rybníku Lipeš nejmenovaného soukromého vlastníka... Likvidace vepřína však vyvolává posoudit přístup ministerstva kultury nejen k obětem z dalších pracovních táborů, kterých na našem území bylo asi 200, ale i k tradicím našeho státu a zvážit, co asi nastane v brzké budoucnosti.

Pro naše ministerstvo kultury je asi důležitější než ochrana kulturního dědictví jednání s potomky lidí ze Sudet, podpora zhodnocení majetků u Orlíku likvidací zde stojícího vepřína, z kterého jde zápach na potencionální rekreační oblast, než prosazování péče o památky v Čechách a snaha o jejich dostatečné zabezpečení a pojištění za strany například soukromého subjektu, a to i typu církevní organizace, než jí půjdou veřejné zdroje. Prostě vynaložení veřejných zdrojů na majetky soukromých subjektů, které si své majetky dostatečně nepojistí, asi neznamená dle ministerstva kultury či dle Města Třinec nehospodárné nakládání s veřejnými zdroji. Zřejmě jich má Česká republika nadbytek, byť si to osobně nemyslím.

Zjištění, která přinesl požár historického dřevěného filiálního kostela Božího těla v Gutech, patřícího římskokatolické farnosti ve Stříteži jsou mimořádně alarmující. Dřevěný roubený kostel z roku 1563 se čtvercovým presbytářem i lodí, mohutnou štenýřovou věží z roku 1666 v průčelí a krytým ochozem pravděpodobně z 18. století byl typickým reprezentantem těšínských dřevěných kostelů. Při svém vzniku neměl nic s církví římskokatolickou společného. Až do roku 1654 sloužil jako luterský. Pak byl v rámci rekatolizace evangelíkům odebrán. Podobně jako řada dalších majetků přešel bez náhrady ke katolíkům, takže ti, co jej budovali, respektive jejich potomci, přestali mít možnost zde sloužit mše... Konec konců, v tomto se neliší od jiných majetků, z nichž též řada přešla „dobrovolně“ k římskokatolickým církevním organizacím a byla v jejich poctivém vlastnictví. Některé z těchto majetků později přešly na stát a buď se jim vracely, nebo za ně církev dostala vysoké odškodné. Kostel vyhořel 2. 8. 2017. Představitelé římskokatolických organizací jednají o veřejných zdrojích na jeho znovuvybudování s tím, že Město Třinec již vypsalo veřejnou sbírku.

Nikomu by nevadilo, že z veřejných zdrojů jdou účelně peníze na opravy památek, a to bez ohledu na to, kdo je vlastní. Vytváří naší historii. Kostel byl skutečně relativně významný. Od roku 1958 jej začal stát památkově chránit jako roubenou stavu lidového charakteru s velmi hodnotným vnitřním zařízením.

V seznamu kulturních památek se dle evidence Národního památkového ústavu nachází 47 220 objektů. Jedním z těchto 47 220 objektů je i kostel Božího Těla. V žádném případě se však nejedná o národní kulturní památku, jak někteří tvrdí. Charakter národní kulturní památky má 860 objektů, ale takovýto význam drobný venkovský kostelík zdaleka neměl. Jednalo se o kostel relativně významný, přestože v Polsku či Slovensku se nachází analogických, a i mnohem větších kostelů, celá řada. Drobný regionální význam podpořený reklamou však měl, než byl zničen v důsledku nezodpovědného podcenění jeho ochrany. Není přitom důležité, zda jej zničil zločinec, duševně nemocný člověk, který ztratil víru proto, že mu Bůh nepomohl v jeho utrpení, či z jakéhokoliv jiného důvodu. Důležité je to, co se po jeho zničení zjistilo o jeho ochraně s přihlédnutím k vývoji vědy a techniky. Kostel nebyl dostatečně chráněn a ani adekvátně pojištěn. Jako by někdo omezoval své výdaje na zabezpečení kostela a možná i počítal s tím, že když se něco stane, že to veřejné zdroje zaplatí a na pojištění se ušetří. ...

Zjištění o ochraně památky jsou zcela nepochopitelná. Dokonce ještě před revolucí byla ochrana kostela právně rozšířena i do jeho bezprostředního okolí. Tenkrát šlo pouze o možnost právní ochrany. Speciální čidla, ochranné laky atd. ještě neexistovaly, či nebyly běžně k dostání. Alespoň právní ochranu však komunisté využili. Od 24.4.1981 byla poskytnuta památková ochrana i blízkému území s názvem Ochranné pásmo Třinec XIII – Guty – dřevěný kostel. Dokonce i komunisté, o nichž se běžně píše, že se nestarali o církevní kulturní památky, tak chránili nejen stavbu a její vnitřní vybavení, ale i okolí kostela. Dalo se očekával, že se bude o kostel a jeho okolí pečovat i po jejich svržení. Logický byl předpoklad, že se bude s přihlédnutím ke stavu vědy a techniky i k běžnému vybavení trhu věnovat přiměřená pozornost nejen jeho vnitřku, ale i jeho bezprostřednímu okolí za vlády, v jejímž čele stojí zakladatel křesťansko-demokratické frakce v ČSSD a kdy ministrem kultury je bývalý kněz, a to navíc v době, kdy církev získává od státu miliardové částky. Nestalo se tak. Ochrana lidové památky tak byla hrubě podceněna a umožněno její zničení a možná i vznik obecného ohrožení. Přesto však pochybuji, že za toto zanedbání a za neúčelné vynakládání veřejných zdrojů bude někdo hnát k odpovědnosti. Politicky se to nehodí.

Vynakládání prostředků z veřejných zdrojů na památky bez toho, aniž by památky byly dostatečně zabezpečeny a pojištěny, je dle mého přesvědčení neodpovědným mrháním s veřejnými zdroji, a to v celostátním i regionálních rozsahu. Skoro by se chtělo ptát, jak se Město Třinec zajímala o to, kam půjdou veřejné zdroje v minulosti, které poskytlo, a jak bude zabezpečeno, aby nebyly neúčelně vynaloženy. Neumím si představit, že by běžný soukromník, který poskytuje na humanitární účely větší prostředky, se nezajímal, jak je zabezpečené, že peníze „nevyletí oknem“. Jak se zajímalo ministerstvo kultury, v jehož čele stojí od ledna 2014 ministr Daniel Herman, o památku, jejíž oprava byla z veřejných zdrojů ukončena v roce 2014? Jak se o její pojištění staral stávající vlastník, když musí být na obnovu organizovaná veřejná sbírka? Nebo snad platí: „Lehce nabyl, lehce pozbyl.“? Jaké závěry vyvodí vláda z mrhání s veřejnými zdroji?

Zřejmě je pro někoho pohodlnější organizovat veřejnou sbírku na nové vybudování zničené památky, jak nyní pozorujeme ve věci shořelého kostela, než působit na soukromé vlastníky, aby nedocházelo k zbytečným likvidacím památek. Zřejmě je praktičtější vynakládat v minulosti mnohamilionové částky z veřejných zdrojů na soukromý majetek bez prověření, zda je takovýto majetek dostatečně zajištěn a pojištěn než vynakládat veřejné zdroje až po takovéto kontrole. Pokud by poskytovatel vázat poskytnutí veřejných zdrojů na dostatečné zabezpečení toho, že budou účelně využity a že pokud se něco stane, tak ztrátu pokryje pojišťovna, nemusela by se žádná sbírka vypisovat. Vlastník by na pojištění a zabezpečení nemovitosti nešetřil.

Postarat se o obnovu památek organizováním sbírek a prosazováním, aby veřejnost přispívala na to, že soukromý vlastník svůj majetek dostatečně nepojistil, považuji za nemorální. V případě dostatečného pojištění by veřejná sbírka byla nesmyslem. Nejsem proti sbírkám. Sám podporuji charitu. Souhlasím, že se přispívá na údržbu památek i z veřejných zdrojů a je úplně jedno, zda jde o památky církevní či necírkevní. Proč ale přispívat z veřejných zdrojů proto, že vlastník podcenil zabezpečení a dostatečné pojištění svého majetku? Peníze na obnovu by zabezpečilo, pokud by vlastník majetek dostatečně pojistil. Proč vynakládat veřejné zdroje na obnovou, když stačí majetek dostatečně zabezpečovat a pojišťovat? Nemaskuje veřejná sbírka nesplnění principu, že vlastnictví zavazuje? Nekryje sbírka nezvládnutí povinností vlastníka, Města Třince i ministerstva kultury?

Ministerstvo kultury na pojištění a preventivní opatření asi dostatečně nedbá. Vypadá to, že spoléhá, že když se něco stane, veřejné zdroje přispějí, takže není důvod, proč něčemu předcházet. Dřevěný kostel Božího těla v Gutech nebyl dostatečně zabezpečen a pojištěn. Vypisuje se veřejná sbírka na jeho obnovu. Tak se musí člověk po těchto závažných zjištěních ptát, zda náš premiér se zajímal při své kontrole činnosti ministerstva kultury, jak jsou chráněné a pojištěné "naše" kulturní památky, tj. to, co vytváří naše tradice a z čeho vychází náš stát, nebo zda se zajímal o něco jiného, například o to, jaké to bylo na sjezdu u našich sousedů. Možná se ale jako poctivý katolík zajímal, zda bude díky veřejným zdrojům dostatečně zhodnocen majetek rodu, který vždy podporoval římskokatolickou církev a jehož představitel, poslanec kníže Karel Schwarzenberg mladší, uvedl na adresu hrdinů našich tradic toto: „… mezi Husity bylo na počátku tohoto hnutí mnoho charakterů ctihodných, však Husité bohužel zvrhli se v klub lupičů a lhářů. (Oho!). Myslím, že z té příčiny nebudete se diviti, když u nás panuje averse proti husitismu, a budete-li se prohlašovati za Husity, my Vám budeme nejkrutějšími nepřáteli… Pánové, potomci starých šlechtických rodin, kteří podnes zde jsou, nejsou potomci Husitů a Protestantů, nýbrž potomci katolických rodů a jsou také na to pyšní… Když růže byla znamením boje proti Husitům v Čechách, já byl bych pyšný, kdyby naše modro-bílá vlajka byla znamením odporu a boje proti Vašemu neo-husitismu… Nedovedu si představit umístění Husovy desky na budově muzejní… Jsem rozhodně proti tomu, aby se na Muzeum, které má přece býti znakem kultury a klidného vývoje naší vlasti, dostalo něco, co by vždy vyzývalo k novým válkám náboženským a co by uráželo náboženský cit každého katolíka. Z té příčiny dovoluji si navrhnouti slavnému sněmu následující rezoluci: „Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá přísně k tomu hleděti, by vyzdobení budovy muzejní v ničem neuráželo náboženský cit většiny obyvatelstva Království Českého.“ Konec konců o podporu jiného podporovatele křesťanské politiky v souvislosti s Lithiem se již vláda postarala a ani někteří podporovatelé křesťanského kandidáta na funkci prezidenta či někteří podporovatelé politických protivníků Hnutí ANO nebyli veřejnými zdroji opomenuti.

Takže asi k vyvození odpovědnosti za nedostatky při ochraně našich kulturních památek nedojde. Škoda. Mám rád naší historii a nedostatečné zabezpečování našich památek mi značně vadí. Stejně tak si nemyslím, že budou aktivní naše orgány činné v trestním řízení v souvislosti s nedostatečnou ochranou kulturních památek. To spíš se provalí něco začátkem září typu Kubiceho zprávy na Babiše a až se ukáže, že je to nesmysl a vycucané z prstu, bude po volbách. Nepochybuji, že se sněmovna dokáže před volbami sejít k mimořádnému zasedání a vydat jej k trestnímu stíhání a že i stávající předseda sněmovny dokáže podobně jako bývalá předsedkyně sněmovny Němcová rozhodnout o zadržení nepohodlného politika během několika minut. Kauza Rath mnohé prokázala. Ukáže se na twitterovém účtu Julia Šumana nová a případně zcela účelově vytvořená nahrávka, která s Babišem nebudeme mít ve skutečnosti nic společného? Bude se v ní mluvit o korupčním probíhajícím jednání, aby bylo možné zadržet poslance? Technika dokáže mnohé. Skoro bych přijímal sázky.

https://www.facebook.com/HanaHanna/posts/1440686812633300
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2204113-mladici-obvineni-ze-zapaleni-kostela-si-stezuji-na-vazbu-podali-stiznost
http://www.farnost-stritez.cz/guty/index.php?page=historie
http://pamatkovykatalog.cz/?element=12981380&action=element&presenter=ElementsResults
http://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=969968
http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&protectionType%5B0%5D=2&protectionType%5B1%5D=4&presenter=ElementsResults
http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&protectionType%5B0%5D=4&presenter=ElementsResults
http://pamatkovykatalog.cz/?element=14540133&action=element&presenter=ElementsResults
https://www.novinky.cz/krimi/445204-z-pamatneho-kostela-v-trinci-nezbylo-temer-nic-jen-kriz.html
První výroční zasedání 28. schůze Sněmu království českého 1889-1895 dostupné na https://www.psp.cz/eknih/1889skc/1/stenprot/028schuz/s028046.htm