Karol Hrádela: Jsou české děti pro naší vládu důležité?

16.09.2017 21:21

Tímto příspěvkem reaguji na nahrávku pana Zaspala z Facebooku, kterou sdílím. V ní autor tvrdí, že je strašné, když samoživitelka má po zaplacení bytu a poplatků pouze 1200 až 1300 Kč na obživu pro ni a pro její dítě měsíčně.

Karol Hrádela: Jsou české děti pro naší vládu důležité?
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Velmi dobře znám jako advokát ekonomickou situaci některých našich spoluobčanů a to, jak jim stát pomáhá a jaké vytváří podmínky pro jejich obživu a vzdělávání, aby u nás vyrůstali zdraví a chytří lidé. Takže fakta:

1. Někteří chtějí zvyšovat výdaje na armádu. Nyní v roce 2017 jsou ve výši 1,08 % HDP a odpovídají 52,5 mld. českých korun. Do roku 2020 by výdaje Česka na obranu měly stoupnout na 1,4 procenta HDP. Postupně by pak měly v roce 2024 dosáhnout povinných 2 %, jak plyne z dohody členských států NATO, o jejímž přijetí u nás neproběhla podrobnější diskuse k posouzení její výše i k možnostem našeho rozpočtu. V nejbližších letech se tak rozpočet ministerstva národní obrany má téměř zdvojnásobit. Někdy jsme nějak převzali závazek, který odpovídá asi nejdůležitějším zájmům České republiky, proti kterým obživa obyvatel a jejích výchova je zanedbatelnou otázkou, jak vyplývá z kroků naší vlády.

2. O vybavení a technickém stavu řady našich škol je zbytečné více hovořit a jako rodiči ji známe. Tam mohou být různé názory a nelze to dostatečně porovnat se světem. Jsou však kritéria, která jsou statisticky prokazatelná. Počet žáků na učitele v České republice je významně vyšší, než je průměr v zemích OECD Mzdy učitelů vysokých škol jsou nyní v průměru nižší než mzdy absolventů těchto škol, což při nástupu stávající vlády neplatilo. Mzdy učitelů přes jejich nárůst například v regionálním školství (základní a střední školy) zaostávají cca o 8-9 % za mediánem vysokoškolsky vzdělaných odborníků v platové sféře (Plat je peněžité plnění poskytované zaměstnanci jako odměna za práci pro zaměstnavatele, který je veřejnou institucí /tzv. veřejný sektor – stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace – kde se platy hradí z rozpočtu jejího zřizovatele – nebo školská právnická osoba apod./). Nízký plat stojí za problémem, že ze škol kvalitní učitelé odcházejí a musí učit i důchodci či lidé na výjimky, aby děti nezůstali bez učitelů. Za špatné peníze (a pro ne moc vhodné pracovní podmínky a psychicky mimořádně náročnou práci) není ani zájem do školství nastoupit, takže z ekonomických důvodů řadu absolventů pedagogických fakult raději nastoupí mimo školství. To má mimořádně závažné dopady na budoucnost našich dětí a nás osobně.

3. OECD uvádí v OECD Education at a Glance, 2016 (údaje jsou vztažené k zemím dle údajů zveřejněných k roku 2013), že veřejné výdaje do školství jsou v zemích OECD 4,8 % HDP, v ČR 3,4 % HDP, tj. z celkových veřejných výdajů jsou z veřejné výdaje na školství v OECD ve výši 11,3 % a v ČR 8,0 %.

4. Pokud by stejným způsobem, jako mají růst výdaje na armádu, rostly výdaje na školství, tak stejně nedosáhneme výsledků, jaký je průměr v OECD. Výdaje na naše děti budou stále nižší než ve srovnatelných zemích, ale výdaje na armádu budou srovnatelné. Otázka tak zní, zda by Česká republika se měla i vůči občanům zavázat, že minimálně stejným tempem, jako rostou výdaje na armádu, porostou i výdaje na naše děti.

5. Mám nepříjemný pocit, že výdaje na naše děti, a to ať na školství či sociální výdaje, tempem růstu vojenských výdajů tito výdaje neporostou. Směsné částky, které uvádí komentátor ve svém příspěvku, který sdílím na Facebooku, jako prostředky, které má samoživitelka k dispozici, se zásadně nezmění.

6. Vzdělanost nám bude utíkat, děti samoživitelek nebudou dobře vyživovány, nebudou mít na kroužky a své vzdělávání. Své závazky ve vojenské oblasti však splníme a kvalitní zbraně v zahraničí nakoupíme.

7. Pokud by prostředky na vojenské výdaje spočívaly například v proškolování národa v civilní obraně, matematice a logice, v budování tělocvičen v rámci zlepšování fyzického stavu obyvatelstva, tak jsem možná i pro větší vojenské výdaje. Jen jsem se nedočetl, že by se toto chápalo jako výdaje na obranu, takže problémy s fyzickým stavem obyvatelstva a nedostatkem sportovních zařízení se nezmění.

8. Myslím si, že o naší budoucnosti rozhodne znalost obyvatelstva v porovnání se světem. Ta se kvůli nízkým výdajům na školství však zhoršuje, takže nás čeká asi budoucnost montovny, a ne technologicky rozvíjející se země stojící na špičce světového vývoje, tak jak tomu bylo kdysi. Není čas začít více myslet na vzdělanost našich dětí a tím i na naše budoucí důchody?

Nahrávku pana Zaspala z Facebooku najdete ZDE.

Karol Hrádela

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…