V tomto funkčním období působilo v Poslanecké sněmovně 218 poslanců, vždy však maximálně 200 poslanců. V 18 případech došlo ke změněně ve složení poslanců. Z 200 aktuálních poslanců 8 na základě policejní žádosti o vydání ke stíhání bylo Parlamentem vydáno policii ke stíhání – Bronislav Schwarz (za ANO), Bohuslav Svoboda (ODS), Štěpán Stupčuk (ČSSD), Alena Nohavová (KSČM), Josef Novotný (za ČSSD), Jaroslav Borka (KSČM), Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek (oba ANO). V červnu 2014 Sněmovna nevydala poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Z 200 poslanců by tak policie teoreticky stíhala 9 osob, pokud by nešlo o poslance., tj. 4.5 % poslanců za 4 roky, tj. v průměru 1,125 % poslance ročně.
V České republice dle statistického úřadu žilo v roce 2015 celkem 8 937 230 osob starších 15 let. Stíhání bylo v roce 2016 zahájeno proti 84 938 fyzickým osobám, tj. proti osobám ve věku nad 15 let, a proti 256 právnickým osobám. Z potencionálně stihatelných osob tak bylo stíháno 0,950383956 % věkově stihatelných osob. Na základě výsledků přípravného řízení pak byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání na 78 131 fyzických osob (tj. na osoby, vůči kterým dříve bylo zahájeno stíhání) a na 187 právnických osob a na dalších 95 fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu.
Procento stíhaných poslanců (1,125%) tak překračuje o 18,3732105 % celkové procento stíhaných osob (0,950383956%). Nelze však jednoznačně tvrdit to, co si někteří myslí, tj. že v Parlamentu je moc kriminálníků. Jednak platí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, takže aktivita sama o sobě přináší větší riziko i trestního stíhání než povalování se doma za pecí, jednak trestní stíhání ještě neznamená, že bude stíhaný postaven před soud, případně, že jej soud odsoudí. Ten, kdo je stíhán, nemusí být kriminálník. Vždy se až do pravomocného odsouzení musí uplatňovat princip presumpce neviny. Může se stát, že nebude na stíhaného ani podána obžaloba (což není časté), může jej soud obžaloby zprostit, prostě existuje více možností, co se může stát.
Z osob postavených před soud pak v roce 2016 na úrovni okresních státních zastupitelství bylo zproštěno obžaloby [bez důvodu zproštění podle § 226 písm. e) trestního řádu pro zánik trestnosti] 4,64 % osob, na úrovni krajských státních zastupitelství 10,17 % osob a na úrovni vrchních státních zastupitelství 1,57 % osob, což souhrnně pro okresní, krajská a vrchní státní zastupitelství činí v průměru 4,86 %. Možná i tato čísla nám ukáží, jakou mají šanci na zproštění někteří stíhaní, a to i když jde o významné osobnosti.
Karol Hrádela
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
