Karol Hrádela: Místo ochrany pracujících odboroví funkcionáři politikaří

15.12.2016 14:08

Mrzí mne, že jako odborář se musím přiznat, že nerozumím našemu předsedovi. Úloha odborů přece neznamená, že se má bránit práci v nějakou dobu, ale že se budou chránit oprávněné zájmy pracujících, které někdy ani zaměstnavatelé správně nevidí.

Karol Hrádela: Místo ochrany pracujících odboroví funkcionáři politikaří
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Dokonce jsem u sebe v organizaci kdysi vyzýval zaměstnance, aby si založili odbory a měl jsem rozumnou protiváhu. Neuspěl jsem, prý je u mne nepotřebují.

Přesto, že považuji za nutné chránit zájmy zaměstnanců, tak se zákonem nesouhlasím. Dokonce bych rád v rámci pro bono i senátorům pomohl. Místo ochrany pracujících mi připadá, že někteří odboroví funkcionáři politikaří. Třeba se pletu.

Za mne platí, že od té doby, co se nově stávají křesťanské svátky státními svátky, chápu, že někteří nechtějí narušovat světský charakter státu a když už se tak děje, tak alespoň chtějí, ať je možné v tito dny je nesvětit a pracovat. Nerozumím, proč křesťanské svátky mají omezovat nekřesťany nad rámec státních svátků, které se slaví dlouhodobě.

Dle mne musíme chránit Článek 2 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, že „(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.“ Proč má stát někomu nařizovat slavit něčí svátky? Proč nemůže každý svobodně rozhodovat, co bude a co nebude slavit. Vždyť Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Proč má stát někoho nutit slavit svátky jiných, když „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“

Škoda, že pro pocírkevňování státu hlasovali i někteří bývalí odboráři. Konec konců, kolik z nich napadlo zákon o majetkovém vyrovnání u Ústavního soudu? Proč jej nenapadli? To s ním souhlasí? A když jej nenapadli a nesouhlasí s ním, co za nenapadnutím stálo?...

Když již se uvádí jména těch, co napadli rozšiřování vlivu církví na úkor ekonomiky, možná by pan předseda taky mohl uvést, kdo pocírkevňování našeho státu v hlasování podpořil a zároveň, kdo ze senátorů, co nárůst vlivu církví podpořili, je odborář a zároveň napadl majetkové vyrovnání s církvemi. Pokud to neví, rád mu pomohu při tvorbě takovéhoto seznamu.

Osobně si vážím senátorů, kteří podpořili ekonomiku našeho státu, byť věděli, že budou kritizováni.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…