Karol Hrádela: Nepředvídatelnost výsledků voleb z hlediska právníka

6. 10. 2017 9:20

Výsledky voleb v letošním roce výrazně ovlivní schopnosti či neschopnost našich politiků a jejich vztah k právu. Nelze je seriozně odhadnout bez zohlednění některých právních aspektů. Běžně si politici neuvědomují, k čemu mohou vést jejich některé kroky. Několik příštích hodin může zásadně ovlivnit výsledky voleb. Typickým příkladem rizikové politiky je jednání představitelů ČSSD.

Karol Hrádela: Nepředvídatelnost výsledků voleb z hlediska právníka
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

ČSSD fakticky podporuje křesťanskou politiku lidovců od té doby, co se jejím předsedou stal Bohuslav Sobotka, zakladatel křesťansko-demokratické frakce v ČSSD.[1] Strana napadla církevní restituce u Ústavního soudu až pod tlakem již podaného návrhu ze strany menšiny senátorů ČSSD a z dalších stran a i potom poněkud úžeji, než je napadli senátoři. Senátoři, na rozdíl od ČSSD, dosáhli toho, že Ústavní soud akceptoval alespoň jejich jeden návrh, který mohl před „restitucemi“ ochránit majetek státu v nezanedbatelném rozsahu. ČSSD později opustila i požadavek na referendum k církevním restitucím, zabránila některým daním, které byly navrhovány atd.

Poslední den, kdy Bohuslav Sobotka vykonával funkci předsedy ČSSD, vláda schválila vládní energetickou koncepci. Ta umožňuje získat značné prostředky dlouholetému podporovateli křesťansko-demokratické politiky Karlu Janečkovi prostřednictvím s ním propjené společnosti.[2] 

Není ani bez zajímavosti si ověřit, z jaké organizace byla pracovnice zabezpečující akci, během níž házely děti hlínu a kameny na portrét prezidenta republiky, kdo byl zakladatelem této organizace a v jaké další firmě působil. Ze stejného okruhu lidí pak pozorujeme donátory "necírkevního" kandidáta na prezidenta republiky. Ten byl podpořen několika církvemi včetně těch největších, sám který zpívá křesťanské chorály, a ve své funkci předsedy akademie věd nabídl podporu iniciativám římskokatolické církve při své návštěvě Vatikánu nedlouho po potvrzení církevních restitucí. Nevadí mi politici, kteří podporují církve. Proč ne? Jen je třeba vše nazývat pravým jménem. 

Po té, co se ve středu 13 září 2017 rozejdou poslanci z předpokládané poslední schůze sněmovny, podepíše 2. října 2017 bývalý ústřední tajemník ČSSD, nyní ve funkci ministra, bez mandátu sněmovny, memorandum o spoluprácistátu se zahraniční firmou v souvislosti s těžbou lithia.[3] V tomto memorandu podepsaném nikoliv v českém jazyce, ale v úředním jazyce země této firmy, podobně jako kolonie podepisovaly smlouvy s kolonialisty, místo podpisu textu ve dvou rovnoprávných jazykových mutacích, se samozřejmě již zmiňuje mezinárodní ochrana investic. Vytváří se předpoklady pro případné mezinárodní arbitráže o í částky výrazně větší než se řeší ve sporu o relativně "drobné" s Diag Human. Jde o podobné jednání, jaké jsme pozorovaly u představitelů ČSSD při přípravě tzv. konkordátu mezi státem Vatikán a Českou republikou po té, co došlo ke schválení tzv. církevních restitucí.

A tak se Česká republika zavazuje fakticky bez projednání ve sněmovně a bez jejího mandátu ke spolupráci se zahraniční firmou ohledně majetku, kdy hodnota potenciálních rizik se může bez větších problémů vyrovnat hodnotě majetku, který byl vydán v rámci církevních restitucí. A je ticho po pěšině.

Běžně by každý očekával, že v tak závažné situaci se začnou ozývat konkurenti ČSSD a využijí této vysoce nestandartní situace k jejímu důslednému projednání a k volebním bodům. Dokázali by tím strhnout těsně před volbami pozornost veřejnosti k možnému poškození České republiky v řádech, kdy dosavadní arbitráže jsou pouhým slabým odvarem v porovnání s tím, co státu hrozí.
Lithium, stejně jako vyrovnání církví a státu, je mimořádný problém, kterému jsem se často věnoval s ohledem na jeho rizikovost pro moji vlast.[4] Kdo se proti těmto transakcím významněji postavil, musel počítat s komplikacemi. Pouhý den po té, co Parlamentní listy zveřejnily názor bývalého vicepremiéra Babiše, že lithium musí zůstat státu, šel policejní vyšetřovatel za státním zástupcem, že bude žádat, aby Poslanecká sněmovna vydala poslance Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání.

Zabránit možnému poškození České republiky ve věci lithia se Babišovi nepodařilo. Místo toho jej sněmovna vydala. V tomto aspektu mohu být spokojenější, nenašla se jakákoliv záminka k mému stíhání. Ale ko ví, co se kde vytvoří. Nenechám se však zastrašit a své vlasti budu sloužit i nadále.Tlak, který se mi podařilo vyvolat ve věci konkordátu, dočasně snížil rizika z jeho uzavření.
Co bude dál? V týdnu před volbami bude veřejnost informována o tom, že poslanci Babiš a Faltýnek již jsou trestně stíhání, že jim bylo doručeno příslušné usnesení. Trestní stíhání zakryje případné největší možné ekonomické poškození České republiky od jejího vzniku, ke kterému přitom nemuselo dojít a stát mohl zbohatnout

Očekával bych, že za situace, kdy odpor Babiše vůči lithiu má podezřelou časovou shodu s jeho trestním stíháním, že poslanci Ano, ale i KSČM či Úsvitu požádají o mimořádné svolání schůze sněmovny. Tu by musel za dále popsaných okolností svolat předseda sněmovny, pokud by o to požádala pětina poslanců, tj. 40 poslanců ze 200 poslanců.

Podle § 21 jednacího řádu sněmovny [5] zasedání sněmovny je stálé a končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním. Poslanci jsou voleni na 4 roky. Poslední předčasné volby byly 25. a 26. října 2013. Podle § 51 jednacího řádu sněmovny se schůze sněmovny konají v době zasedání sněmovny. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se uskuteční 20. a 21. října. Termín voleb vyhlásil prezident Miloš Zeman dne 19. dubna 2017. 

Požádá-li o svolání schůze Sněmovny alespoň jedna pětina všech poslanců, svolá předseda schůzi nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání. V době přerušení zasedání může předseda Sněmovny svolat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech poslanců, a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání. O svolání schůze Sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně 5 dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. Zákonem stanovených 10 dnů pro svolání se nejčastěji vykládá tak, že se schůze musí do 10 dnů konat, lze však připustit i jiný výklad textu zákona.

Pokud by se měla konat před volbami v roce 2017 mimořádná schůze sněmovny, musela by být žádost doručena předsedovi sněmovny v pátek 6. října 2017. Pak by se měla konat mezi středou 11. října a pondělím 16. října 2017. Druhou možností je doručení žádosti v pondělí 9. října. Pak by se měla konat mezi pondělím 16. října až čtvrtkem 19. října, tj. naposledy den před parlamentními volbami. Pokud by předseda schůzi nesvolal, nebo ji nesvolal tak, aby se konala do voleb, porušil by za určitých okolností zákon. Takovéto porušení či „odklad“ schůze sněmovny by mohlo mít fatální důsledky pro jeho stranu. Pokud ji svolá tak, aby se konala před volbami, je několik možností dalšího vývoje, Ani jedna varianta, že by poslanci požádali o mimořádnou schůzi sněmovny, by však neodpovídala zájmům ČSSD a KDU-ČSL.

Lze připustit i druhý, poněkud extrémní výklad, že je pouze stanoveno, že předseda musí rozhodnout během 10 dnů o svolání, ale není stanoveno, jak dlouho po tomto rozhodnutí se musí schůze konat. Tento výklad je zajímavý v souvislosti s otázkou, proč bylo memorandum podepsáno 2.10.2017 a proč byla zveřejněna tisková informace na webu ministerstva 4. 10. 2017. Někdo by mohl spekulovat takto: Poslanci to zjistí nejdříve 4., podepsat žádost a doručit ji mohou nejdříve 5, předseda sněmovny má 10 dnů na rozhodnutí, když den doručení žádosti se nepočítá, k nim se připočte 5 dnů, na které má nárok poslanec, lhůta po doručení začíná den následující, tj. 6.10.2017 je první den, a po připočtení k prvnímu dni 15 dnů (10+5 dnů pro poslance), pokud by bylo rozhodnutí bylo ihned doručenon , schůze by mohla být až po volbách 21. října, například 21. října od 14:00 hod..(6+15 je 21) Tato úvaha by však byla velmi zvláštní. Nebo snad ne a někomu by připomínala jednání ČSSD směrem k restitucím či firmě s majetkovou účastí Karla Janečka v poslední den premiéra Sobotky jako předsedy ČSSD?

Podepsání rizikového memoranda se zahraniční firmou bez mandátu Parlamentu, ale i faktická í podpora firmy spojené s Karlem Janečkem, podporovatelem politiky KDU-ČSL, ze strany České republiky, by mohla zásadním způsobem ovlivnit volby. Je však nepochopitelné, že poslanci stran, které by na mimořádné schůzi mohli mít prospěch, tak nečiní. Místo toho budeme slyšet o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání a později možná i o odsouzení jistých politiků.

Pravděpodobnost odsouzení jakýchkoliv stíhaných je přitom bez ohledu na to, co se skutečně stalo, velmi vysoká. Riziko i pro miliardáře Babiše je značné. Proč? V České republice dle statistického úřadu žilo v roce 2015 celkem 8 937 230 osob starších 15 let. Stíhání bylo v roce 2016 zahájeno proti 84 938 fyzickým osobám, tj. proti osobám ve věku nad 15 let, a proti 256 právnickým osobám. Z potencionálně stihatelných osob tak bylo stíháno 0,950383956 % věkově stihatelných osob. Na základě výsledků přípravného řízení pak byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání na 78 131 fyzických osob (tj. na osoby, vůči kterým dříve bylo zahájeno stíhání) a na 187 právnických osob a na dalších 95 fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu. Pouhých zhruba 5% obžalovaných u soudu uspělo, Maminka, manželka a státní zástupce mají téměř vždy pravdu. Podezřelým aspektům trestních stíhání nejen v případě politických činitelů jsem se na svém facebooku věnoval dosti často.[6]

Po pravděpodobném zvolení poslanců, možná i jen několik dnů či hodin po doručení tohoto usnesení, se vše přeruší. Poslanci získají znovu imunitu. Nová sněmovna bude opětovně jednat o vydání poslanců. Za této situace je obtížně vysvětlitelné, že by za žádostí bylo něco jiného, než snaha zapůsobit těsně před volbami. Vždyť co by bránilo předání usnesení ihned po jejich dřívějším vydání? Proč se tak čekalo? Co je za průtahy? Proč tak zajímavě probíhala přípravná fáze trestního řízení? Odkud se vzaly jeho zvukové nahrávky? Kdo je skutečně pořídil?

A tak lze konstatovat, že tak, jak ČSSD vyvolává ve svých krocích pochybnosti o transparentnosti svého jednání, tak i Hnutí Ano se jeví jako subjekt, který dostatečně nehájí své potřeby, ohrožuje svobodu svých představitelů a konec konců i vlastní ekonomické zájmy. Jedná stejně povrchně, jako hnutí jednalo např. v souvislosti s Lex Babiš. Ve svém návrhu k Ústavnímu soudu ani neuvedlo důkaz o tom, že poslanci Chvojka, který se později stal ministrem, a Plíšek, který se později stal předsedou vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k úniku policejních spisů v souvislosti s nahrávkami rozhovorů novináře Marka Přibila a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, později svůj návrh ohledně Lex Babiš pozměnili. Svůj vlastní původní návrh schválený ústavněprávním výborem později nepodpořili při hlasování ve sněmovně. Proč? Nestálo za tím náhodou pouze to, že kdyby byl původní návrh schválen, že by nemohl být předseda ČSSD ve vládě? Při jeho schválení by předseda ČSSD byl ovládající osobou společnosti Cil a.s., IČ 26165376. Nemohl by sedět na dvou židlích. Tato společnost je věřitelem ČSSD a nejde o drobné. Za kým pak asi je její pohledávka na základě půjčky se splatností nad 5 let ve výši 145 mil.? A tak asi ti, co nejdříve chtěli zabránit Babišovi, aby byl ovládající osobou v různých obchodních společnostech, najednou zjistili, že by to mělo dopad nejen na Babiše, ale i na ČSSD. A tak ve vzácné shodě politici z „opozice“ i koalice hlasovali proti vlastnímu návrhu. Jmenovaní poslanci si ale vytvořili výtečné startovací možnosti pro své znovu zvolení do Poslanecké sněmovny.

Stejně tak by ze strany Ano šlo vidět naivní přístup k právním otázkám v souvislosti se Zákonem proti kouření. Zde též poslanci dovolili útoky proti vlastnímu hnutí a nepoužili nejdůležitější argument.
Lze mít oprávněné pochybnosti, že tento pátek poslanci Hnutí ANO či poslanci jiných stran požádají o mimořádnou schůzi sněmovny. Sám píši tento příspěvek až v noci a dokončuji před faktickým posledním dnem pro podání žádosti o konání mimořádné schůze sněmovny, pokud odhlédneme od varianty výkladu, že podpis memoranda byl cíleně naplánován tak, aby sněmovna nestačila vůbec věc do voleb projednat. Poslanci ANO si svojí předpokládanou nečinností vyrážejí z ruky jeden z nejsilnějších argumentů, který může ovlivnit volby. Určitě něco dělají. Ale existuje metoda hlavního článku. Možná tak v konečném důsledku řešením "důležitých" otázek srovnatelných s léčením rými v době, kdy hrozí i infarkt, přispějí k odsouzení svého předsedy a dalších osob a k případnému propadnutí jejich majetku, poslanci některých opozičních stran pak zbytečně si zhorší volební výsledky svých stran.

Právní aspekty čehokoliv není vhodné podceňovat. V případě využití všech racionálních právních cest by zřejmě výsledky voleb skončili jinak, než se očekává. Domnívám se, že se projevuje dlouhodobý důsledek podceňování práva ze strany politiků a zejména ekonomů. Pokud naši politici nepřekonají averzi k právníkům a někteří právníci k ekonomům, doplatí na to všichni.

[1] http://zpravy.idnes.cz/cssd-oprasila-krestanskou-frakci-je-to-predvolebni-zboznost-tvrdi-kdu-csl-1t6-/domaci.aspx?c=A090623_110422_domaci_bar
[2] http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Karel-Janecek-dostal-zelenou-k-miliardam-pod-Cinovcem-Nejlevnejsi-tezba-lithia-na-svete-mnou-si-ruce-Australane-492294
[3] https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/informace-ministerstva-prumyslu-a-obchodu-k-memorandu-o-tezbe-a-zpracovani-lithia--232302/
[4] https://www.facebook.com/karol.hradela/posts/1272421006201421
[5] https://www.psp.cz/docs/laws/1995/90_index.html
[6] https://www.facebook.com/karol.hradela/posts/1286895781420610

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…