Kateřina Amiourová: Zavádí Čína v roce 2020 systém sociálních kreditů C.H.Douglase?

Připravme se na nepěknou mediální bouři, řekla bych. My jsme si na těchto stránkách vysvětlovali, co to je sociální kredit, jak si ho představoval C.H.Douglas, jeho vynálezce a publikovala jsem pohádku Ostrov ztroskotanců Luise Evena, kde je všem polopaticky vysvětleno. Linky zde uvedu znovu. Na obrázku jsou vlevo pupularizátor L.Even a vpravo tvůrce C.H.Douglas. Jde o nástroj v podstatě tak dobrý, jako základní nepodmíněný příjem, ne-li mnohem lepší! Ale o tom více ZDE a navazující blog ZDE.

Ze západních médií byla nejneutrálnější zpráva, kterou jsem nalezla, ta od Forbesu, jež píše o tom, že smůlu budou mít zjevně dlužníci - chápu jasně, že čínská centrální banka si nepřeje, aby jí vyemitované kredity přecházely rovnou komečním bankám, což by působilo nemalé problémy. I když samozřejmě, jednou by dluhy zaplaceny byly a pak jsou - vlastně - nepotřebné, přehodí se potřebnost - dříve potřebovala čína komerční banky kvůli dynamce procersů, jež nemhlo komunistické plánování zvládnout, nyní ony budou potřebovat čínu, pakliže se budou vůbec chtít obchodně uplatnit! Není ale patrně žádoucí, aby si někdo jen půjčoval a přeléval sociální kreity. Ale o tom se ve Forbesu nepíše: ZDE je ten článek.

Zde pozadí poodhalil pouze toto: "Osm technologických firem, včetně Tencent a Alibaba Ant Financial, bylo původně vybráno centrální bankou v roce 2015 k pilotování vlastních systémů hodnocení kreditů založených na výdajovém chování a účasti sociálních médií. Tento proces byl letos v létě pozastaven, jelikož plány na povolení těchto firem na zavedení nových systémů byly předloženy kvůli možným střetům zájmů. Důvodem je to, že vybrané technické firmy také provádějí vlastní e-commerce podnikání a byly relativně ochotné sdílet data s jinými platformami." Ano, čína by měla ráda vlastní nástroj, nikoliv centrálu zahraničních komerčních bank, což lze pohocpit.

A toto vydali v Čechách ZDE. očividně se to inspirovalo populární televizní sérií Black Mirror. Ano, jde o skandalizaci.

Nemyslím si, že by si veřejné pobouření z toho, co si to Čína dovoluje, do roku 2020 vynutilo pečlivé zjiáštění pravdy, spíše pomluvy ještě přibydou. K naší velké chybě. Přehlédli jsme, že Čína má na rozdíl od nás monetární suverenitu - že totiž adoptovala lincolnovský koncept peněz- a nepotřebuje emitovat peníze státním dluhem, stejně dobře našincům ujde, o co v případě socáílního kreditu jde.

Nepoměrně důvěryhodnější Wikipedické heslo uvádí ZDE.

"Podle celkového plánu plánování sociálního kreditu (2014-2020) vydaného Státní radou se systém sociálních kreditů zaměří na čtyři oblasti: poctivost ve vládních záležitostech, obchodní integrita. společenská integrita a soudní důvěryhodnost. Dosavadní mediální pokrytí se zaměřuje především na hodnocení jednotlivých občanů (které spadá pod "společenskou integritu")." Co dodat- Číňani o těchtio pojmech zajisté nějakou konzistentní představu mají a hodlají uplatňovat, ale kdo se u nás vyzná v sypaném čaji? Dávají smysl především proto, že sociální kredit je systém, jenž se týká i obchodních společností, právnických osob! I když, něco mne napadá - mám také čínské příbuzné! Jestli se s nimi domluvím, tak dám vědět sem do tohoto blogu!

Wikipedické heslo dále pokračuje: "Hlavní rysem, který se často uvádí ve západních zpravodajských zprávách o "Oznámení Státní rady o vydání plánovacího plánu pro výstavbu systému sociálních kreditů (2014-2020)", vydala čínská státní rada dne 14. června 2014. a sice Rogierem Creemersem, postdoktorským učitelem na Programu pro srovnávací mediální právo a politiku na Oxfordské univerzitě, ten vydlal překlad dokumentu.

Cílem iniciativy podle Planning Outline je "zvyšování povědomí o bezúhonnosti a úrovni důvěryhodnosti ve společnosti." Systém sociálních kreditů je představován jako důležitý prostředek k dokonalosti "socialistické tržní ekonomiky", jakož i posílení a inovace správy společnosti. To naznačuje, že čínská vláda to považuje za důležitý prostředek k regulaci ekonomiky a jako nástroj řízení, který řídí chování občanů.

Systém sociálních kreditů mimo jiné má poskytnout odpověď na problém nedostatku důvěry na čínském trhu. Zástupci argumentují, že pomohou odstranit problémy, jako jsou otázky bezpečnosti potravin, podvádění a padělané zboží.

Systém sociálních kreditů bude omezen na pevninskou Čínu, a proto se nevztahuje na Hongkong a Macao. Nicméně v současné době plány nerozlišují mezi čínskými společnostmi a zahraničními společnostmi působícími na čínském trhu, což zvyšuje možnost, že zahraniční podniky působící v Číně budou také podrobeny systému."

A wikipedické heslo dále pokračuje vysvětlením rozdílu sociálních kreditů v soukromé a obchodní sféře, rozdílu u fyzických a právnických osob:

"Sociální úvěr pro firmy: Pro podniky je systém sociálních kreditů určen jako mechanismus regulace trhu. Cílem je vytvořit samo-vynucovací regulační režim podněcovaný velkými daty, ve kterých podniky vykonávají "seberegulaci". Základní myšlenka spočívá v tom, že s funkčním úvěrovým systémem budou společnosti dodržovat vládní zásady a předpisy, aby nedošlo ke snížení jejich skóre. V současné době se očekává, že společnosti s dobrými kreditními skóre získají výhody, jako jsou dobré úvěrové podmínky, nižší daňové sazby a další investiční příležitosti. Společnosti se špatnými úvěrovými výsledky budou potenciálně čelit nepříznivým podmínkám pro nové úvěry, vyšším daňovým sazbám, investičním omezením a nižším šancím účastnit se projektů financovaných z veřejných prostředků [9]. Vládní plány také předpokládají sledování aktivit podniku v reálném čase. V takovém případě by přestupky ze strany podniku mohly vést ke snížení skóre téměř okamžitě. Nicméně, zda se to skutečně stane, závisí na budoucí implementaci systému, stejně jako na dostupnosti technologií potřebných pro tento druh monitorování.

Zapojení soukromých firem: Od března 2017 je na čínském trhu aktivní 137 obchodních společností poskytujících úvěrové zprávy. V rámci rozvoje systému sociálních kreditů sledovala čínská vláda vývoj čínských ratingových systémů třetích stran. V roce 2015 vybrala Čínská lidová banka osm společností, aby vyvinuli pilotní projekty, aby získali kreditní skóre pro občany, včetně Ali Financial Services, které provozuje Sesame Credit. Čínská vláda se však v roce 2017 rozhodla neudělit nové licence, přičemž uvedla obavy ohledně střetu zájmů a neochotu sdílet data s konkurenčními platformami.

Soukromé společnosti rovněž uzavřely smlouvy s provinčními vládami o vytvoření základní infrastruktury pro systém sociálních kreditů na úrovni provincie."

Wikipedie o C.H.Douglasovi a jeho sociálním kreditu ZDE toho o jeho skutečné koncepci sociálního kreditu uvádí tak málo, jako nic. Pohádka Luise Evena má větší vypovídající hodnotu - i s návazujícím blogem.