Zatímco Juan Carlos I. byl prohlášen králem v listopadu 1975, kdy v zemi vládl diktátorský režim, a později se stal jednou z klíčových postav přechodu Španělska k demokracii, Felipe VI. složil královský slib v době, kdy na Pyrenejském poloostrově doznívá hluboká ekonomická krize, a místní obyvatelé cítí nebývalou hořkost ke všem španělským institucím včetně monarchie.
To má nový král změnit. Mnozí v něm vidí symbol nové éry – moderní a skromnější. Ostatně ani dnešní slavnostní ceremoniál nebyl nijak zvlášť okázalý. Krále vyhlásil španělský parlament, poprvé se tak stalo v souladu s ústavou z roku 1978. Tedy podle konstituce, kterou spoluvytvářel králův otec v turbulentních časech po pádu Frankovy diktatury.
Jednou z mála „opulentností“, jež si nový král s manželkou, královnou Letizií dovolil, byl přejezd z parlamentu do královského paláce v klasickém automobilu Rolls-Royce. V autě, které je před deseti lety vezlo jako tehdy čerstvé novomanžele. I na takové detaily si ale král bude muset dávat pozor, někteří Španělé ho už stačili za jízdu v luxusním voze zkritizovat na sociálních sítích.
I tak byl ceremoniál bez těžkopádných oficialit, přestože se v nich španělská rodina ani příliš nevyžívá, příslibem oné obrody, s níž se korunovace Felipa VI. nejčastěji spojuje. A to přesto, že španělský král nemá téměř žádné pravomoci. Může však – a očekává se to od něj – využívat svého práva konzultovat, radit a pomáhat s řešením problémů, kterým země čelí. Jako jsou třeba stále silnější separatistické tendence nejbohatšího španělského regionu Katalánska.
Tamní vláda hodlá začátkem listopadu vyhlásit referendum o nezávislosti, které centrální vláda i ústavní soud prohlásily za nelegální. Felipe VI., jenž mluví katalánsky a region dobře zná, by mohl s politickými lídry hledat konstruktivní řešení táhlé krize. Že to bude složité, ale ukázaly reakce šéfa katalánské vlády Artura Mase na králův inaugurační projev. Spolu s Íñigem Urkullu, který předsedá vládní straně Baskicka, se ostentativně vyhýbali potlesku, který jinak zněl z parlamentních ochozů.
Zvláště, když král Felipe VI. prohlásil, že ve Španělsku je mnoho různých způsobů, jak se cítit Španělem. Chci, aby koruna byla symbolem jednoty, nikoli jednotvárnosti, dodal také nový král, který je podle mnohých nejlépe připraveným následníkem trůnu v dějinách španělské koruny.
Na rozdíl od Juana Carlose I. se na převzetí trůnu připravoval od narození - mimochodem bude prvním vysokoškolákem na španělském trůnu - a posledních pár let odstupujícího panovníka zastupoval na řadě oficiálních akcí. Ať už kvůli zdravotním problémům nyní šestasedmdesátiletého Juana Carlose I., nebo kvůli vylepšení pošramoceného obrázku královské rodiny, na niž se v posledních letech nabalilo několik skandálů.
Španěly například rozlítil korupční skandál manžela sestry nového krále, infantky Cristiny. Vévoda Iňaki Urdangarín je vyšetřován kvůli údajné zpronevěře zhruba pěti milionů eur ze sportovní nadace, kterou zaštiťovala infantka Cristina. A zkraje letošního roku musela i ona vypovídat u soudu coby první přímý člen královské rodiny v historii. I proto mohla dnešní korunovaci sledovat maximálně v televizi, rodina ji raději do parlamentu nepozvala.
Mnohé také před dvěma lety šokovalo zjištění, že nyní již bývalý král Juan Carlos I. odcestoval v dobách největší krize na lov slonů do Afriky. Zřejmě by se to nikdo nedozvěděl, ale král měl smůlu a zranil se. Obyvatelé zchudlé země, kde nezaměstnanost trhá rekordy, mu tento výstřelek neodpustili, a to přesto, že ještě před dvaceti lety by jim vadil asi jen sotva. Španělsko se zkrátka mění, ostatně nový král Felipe VI. je toho důkazem – sám už lov odmítá.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
