Nejdůležitější dodávky zemního plynu mají přitom putovat tzv. západní trasou. To předpokládá, že zemní plyn se z Ruska do Číny bude dodávat především ze západní Sibiře. Tento plyn začne do Číny proudit v roce 2019.
Připomeňme, že 14. května tohoto roku už byla podepsána dohoda o dodávkách tentokrát „východní trasou“, která předpokládá, že Rusko bude Číně dodávat 38 miliard kubíků plynu ročně po dobu 30 let.
Celková hodnota tohoto ujednání se rovná 400 miliard dolarů. Plyn by přitom měl dopravovat nový plynovod Síla Sibiře, jehož výstavbu měla úvěrovat sama Čína. Z toho ovšem, jak se ukazuje, alespoň prozatím sešlo.
Zajímavé jsou jistě i odhody ruské společnosti Rosgidro s čínským partnerem PowerChina o společné výstavbě leningradské přečerpávací vodní elektrárny a další čínské účasti v podobných projektech na území Ruska. Rusko by společně s Čínou mělo postavit také čtyři protipovodňová vodní díla na pohraniční řece Amur.
V politické rovině ruský prezident Putin při setkání se svým čínským hostitelem Si Ťing-pchingem prohlásil, že „Rusko a Čína musí svět držet v odpovídajícím právním rámci“ a poskytnout mu „stabilitu“.
Na to čínský prezident odpověděl s pravou východní květnatostí: „Ať se v mezinárodní situaci odehrávají jakékoli změny, je třeba držet se zvolené linie: ,Věčně zelený strom rusko-čínského přátelství jsme pečlivě opatrovali. Teď přišel podzim, a to je čas pro sklizeň plodů‘,“ prohlásil Si Ťing-pcheng doslova.
Každá z obou zemí je ovšem v poněkud jiné situaci: zatímco Čína těží z toho, že přinejmenším v euroamerickém prostoru dnes nemá zjevného nepřítele, Rusko se východním směrem obrací především proto, že jeho možnosti na západě se kvůli ukrajinskému dobrodružství vůčihledě a navíc vytrvale zhoršují.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: Český rozhlas
_profil_top.jpg)