Středeční velký rozhovor s premiérem ČR panem Rusnokem nastartoval bouřlivou odezvu na jeho tvrzení o kvalitách a užitečnosti českého výzkumu. Po přečtení včerejšího denního tisku mne překvapil rozsah komentářů, protože reakci na tento článek připravil snad každý politik a samozřejmě i vedení Akademie věd ČR. Možná by bylo na místě trochu odstupu a zamyšlení nad tvrzeními pana Rusnoka než zpochybňování jeho „odborných“ kvalit ve vztahu k výzkumu a vývoji. Samozřejmě, že premiér není svým zaměřením výzkumník, ale musíme zároveň uznat, že hovoříme o dlouholetém členu NERV, bývalém ministru financí a průmyslu a zároveň současném předsedovi Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Domnívám se, že pan premiér má minimálně rámcový přehled o tom, kam putují prostředky na výzkum a jaký efekt má jejich vynakládání. Nad jeho názorem (byť s ním nemusíme souhlasit) je minimálně vhodné se zamyslet.
Oblast výzkumu a vývoje (VaV) v ČR jej jednou z posledních, která neprošla řádnou transformací a modernizací. Typickým příkladem schizofrenického chování je akademická obec (a to nejen Akademie věd, ale i univerzity), která neustále volá po zvýšení financování VaV ze strany firem, ale zároveň neustále napadá aplikovaný výzkum a vývoj jako plýtvače prostředky státního rozpočtu. Jak ale chceme firmy přimět k vyššímu financování VaV, když jim budeme stále prezentovat pouze základní výzkum, který firmy neumějí uchopit ani využít. Další argumentací je vysoká podpora týmů základního výzkumu ve vyspělých státech. Ano, podpora je skutečné vyšší, ale tato podpora nikde není 100% od státu, ale dílem také od sponzorů, firem a komercializace vlastních výsledků. Když zmiňujeme vyspělé státy, kde je skutečně špičkový výzkum, měli bychom se tedy od nich poučit. Nemusíme chodit daleko, stačí 100 km od Prahy na západ. SRN má velmi propracovaný systém státních výzkumných ústavů – a ejhle! Kromě ústavů základního výzkumu jako jsou Max-Planck a Helmhotzovy instituty je zde silná síť Fraunhofer institutů, zabývající se aplikovaným a průmyslovým výzkumem. Když navštívíte tyto instituce, velice často si připadáte jako v průmyslovém podniku. K laboratořím a kancelářím výzkumníků jsou zde budovány velké halové laboratoře, kde se ověřují průmyslové technologie. Tyto ústavy poskytují německým firmám výsledky vhodné pro aplikace do výroby a udržují tím jejich vysokou konkurenceschopnost. V ČR se „povedlo“ v 90. letech většinu průmyslových výzkumných organizací zlikvidovat (v současnosti posledních 10 přeživších čerpá od ministerstva průmyslu a obchodu instituciální podporu necelých 150 mil. Kč/rok – zbytek prostředků si musí zajistit samy). Mimochodem těchto 10 průmyslových výzkumných organizací si na smluvním výzkumu pro firmy vydělá přibližně stejně jako celých 53 ústavů Akademie věd ČR (zdroj ČSÚ). Kromě ministerstva průmyslu podporuje své resortní výzkumné organizace i ministerstvo zemědělství.
Nechci zde polemizovat o finanční efektivitě výzkumu, ta se skutečně obtížně měří penězi, na druhé straně současná inovovaná Metodika hodnocení výzkumných organizací prakticky zlikvidovala hodnocení aplikačních výsledků VaV a zachovala pouze hodnocení publikací. Ve světě z nás musejí mít radost, protože vše, co se v této republice zkoumá, dostanou v časopisech jako na talíři. Asociace výzkumných organizací již dlouhou dobu protestuje proti této Metodice hodnocení, která jde proti doporučení Mezinárodního panelu, proti doporučením strategií konkurenceschopnosti a opět proti aplikovanému výzkumu jako takovému. Proto je připravena nová verzeMetodiky hodnocení, která opět zcela jistě zvedne vlnu odporu, protože bude oceňovat kvalitu, snižovat dotace nekvalitním institucím a předpokládá verifikaci výzkumných výsledků nezávislými oponenty, ne jako dosud spřátelenými osobami dosazenými lobbisty z Rady vlády.
Řada myšlenek pana premiéra je již dlouhou dobu zmiňována v kuloárech a nejsou to myšlenky „průmyslové lobby“. Ministerstvo pro vědu a VŠ např. zmiňuje i ČSSD ve své Zelené knize, podpora Technologické agentury ČR je zřetelně horší než podpora Grantové agentury ČR. Domnívám se ale, že namísto hysterické reakce by bylo vhodné řešit skutečnou budoucnost a konkurenceschopnost České republiky jako celku a namísto reakcí přes média si skutečně sednout za jednací stůl a to jak poskytovatelé prostředků na VaV, tak jejich příjemci a určit priority a jejich naplňování. Pane premiére, děkuji Vám za odvahu k otevření této Pandořiny skříňky.
Ing. Libor Kraus
prezident Asociace výzkumných organizací (AVO)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
