Slovenská metropole v rámci současného předsednictví Slovenska v Radě EU zažila po summitu premiérů a hlav států další představení evropské tragikomedie v provedení představitelů národních parlamentů. Její organizátoři nešetřili superlativy o tom, jak si předsedové zákonodárných sborů rozuměli ve společné snaze reformovat unii. Summitu se účastnilo více než 20 předsedů národních parlamentů a jeho pracovní část byla věnována výzvám, jimž čelí Evropská unie.
Předsedové hovořili o současných problémech v otázce evropské jednoty a o překonávání odstupu mezi EU a jejími občany. Předseda slovenského parlamentu Andrej Danko, organizátor meziparlamentní euroakce, označil za hlavní odkaz summitu výzvu, „abychom konečně převzali do svých rukou odpovědnost, postavili se proti dehonestaci a vysvětlovali mladým, že EU není samozřejmostí, ale že je třeba ji budovat". Takže budovatelé světlých evropských zítřků předstírali idylku. A přitom zamlčeli, co je vlastně shnilého ve státě evropském.
Evropa se prý probouzí
Andrej Danko, mimo jiné i předseda tzv. národní strany, nedokázal skrývat nadšení, jaké v něm vyvolala bratislavská seance. Světoví politici podle jeho slov označili právě Bratislavu za tu, jež prolomila ledy. Dospěli prý ke konstruktivní debatě, která předchází dubnovému kongresu národních parlamentů, ze kterého však již dozajista vzejde nějaká deklarace a prohlášení.
Podle Danka měl summit význam zejména z toho důvodu, že došlo k utužení a dosažení větší jednoty států EU: "Má to jeden obrovský smysl: že se konečně něco dělá, konečně se EU probouzí."
Předseda slovenského parlamentu ve své horlivosti však nezapomněl ani na potřebnou špetku kritiky. Za největší problém označil to, že se přestalo na komunikovat na úrovni: "Dnes se stalo módou raději všechno kritizovat. Chybí odborný dialog o tom, jak společnost dále posunout."
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zde nemohl chybět. Přišel s myšlenkou, že po bratislavském summitu lídrů EU je důležité, aby i předsedové parlamentů diskutovali o budoucnosti EU po rozhodnutí Británie opustit unii. Na otázku, zda by měly národní parlamenty hrát větší roli při přijímání evropské legislativy, uvedl, že parlamenty hrají klíčovou roli. S europarlamentem se podle něj doplňují a nestojí proti sobě. Připomněl, že členské země jsou zastoupeny v dalších evropských orgánech.
Takže to vypadá na skutečně tvůrčí prostředí, kde díky spolupráci na národní i nadnárodní úrovni nemůže existovat problém, který by ke spokojenosti drtivé většiny Evropanů nezvládla evropská integrační rodina. Na chvíli jí otřásl brexit a možnosti exitů jiných zemí, avšak společnými silami, budováním a zlepšením komunikace euroúředníci, politické prostitutky na národní úrovni spolu s kariérními pragmatiky, zase na chvíli ukolébají pozornost euroskeptiků. Ideální politicko-mediální obraz doznal však i v Bratislavě výrazných trhlin.
Přehazování břemene
Bývalý europoslanec, místopředseda Slovenské národní strany a poslanec slovenského parlamentu Jaroslav Paška na sociální síti uvedl, že meziparlamentní konference o společné a zahraniční bezpečnostní politice EU na Bratislavském hradě skončila téměř fiaskem. Informoval o koordinovaném agresivním útoku zástupců středomořských zemí na slovenské vedení konference a na země V4.
Ve svém statusu na Facebooku nediplomaticky poodhalil, co se dělo - poslanci z jihoevropských zemí během konference emotivně kladli požadavky na zahájení okamžitého spuštění procesu přerozdělování migrantů do všech zemí EU. Požadovali zavedení přísných sankcí proti těm státům unie, které se přijetí migrantů brání.
Šéf italské delegace Massimo Artini vyhrožoval, že středomořské státy neumožní schválení závěrů konference bez dodatečného zapracování důrazné výzvy k urychlenému zahájení přerozdělení migrantů do společného prohlášení. Podle Paška se německými zástupci podpoření jihoevropané zvedli ze židlí, obklíčili předsednický stůl a začali si hrubě vynucovat akceptaci jejich nemístné žádosti, uplatňované v rozporu s jednacím řádem.
Bývalý europoslanec v závěru statusu poznamenal, že zmíněné delegace vůbec nezajímalo, jak migraci zastavit: "Jen to, jak její nepříjemné důsledky přenést na nás, aby mafiánské struktury mohly ještě masivněji pokračovat ve výnosném převaděčském byznyse."
Už se známe
Parlamentní summit v Bratislavě nesl motto Poznejme se lépe.
Tak jsme se tedy pořádně poznali - z jižní i ze střední Evropy, v pozadí s německým taktizováním a politikou otevřených dveří s celoevropskými následky. Skutečnost je evidentně jiná než fráze, výzvy, okázalé summity a vyjádření politických figurek. Visegrádská čtyřka (V4) je akceptovanou součástí bruselského projektu jen pokud neodmlouvá, přikyvuje a poslouchá. Jinak jí nelze přijít na jméno. Jen tehdy budeme "správnými" Evropany, když se necháme obohatit o Blízký východ, střední Asii a severní Afriku.
Jaká má být probuzená Evropa? Ještě více poslušná na národní úrovni, odhodlaná přenášet stále více pravomocí do bruselského centra, více multikulturní, více nadšená schvalovat dohody o volném obchodu s USA a Kanadou, více nápomocná v likvidaci vlastní identity, historie a tradic.
Nepotřebujeme summit v Bratislavě, abychom se více poznávali. Neboť za ty uplynulé roky fungování EU a v rámci jejích struktur je již dávno jasné, kdo je kdo a jaké cíle sleduje. A to, co nám předvádějí politici na mezinárodní i národní úrovni a summitech různého druhu, je ubohým příběhem, hodným spíše Zlaté maliny než Oscara.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: PV
